Invaze z roku 1968 škodí komunistům i dnes, tvrdí poslankyně KSČM Vostrá

27 minut
Interview ČT24 s Miloslavou Vostrou (KSČM)
Zdroj: ČT24

Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá si nemyslí, že by většina obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahynula kvůli dopravním nehodám, jak tvrdí její stranický kolega Stanislav Grospič. Nechce mluvit o okupaci, invaze ale podle ní ubližuje i dnešní komunistické straně. V Interview ČT24 místopředsedkyně rozpočtového výboru také komentovala vládní daňový balíček. Pokud má projít Poslaneckou sněmovnou, je potřeba jednat i s pravicovou opozicí, míní Vostrá.

V názoru na oběti související s vpádem vojsk Varšavské smlouvy se Vostrá rozchází se stranickým kolegou Stanislavem Grospičem, který tehdejší události komentoval před sněmovním hlasováním o tom, jestli bude 21. srpen významným dnem.

„Kdyby nebylo vpádu vojsk, nebyly by nehody. Je škoda každého života na té či oné straně,“ uvádí poslankyně KSČM. Grospič podle ní svá slova nemyslel tak, jak vyzněla.

Já bych poprvé řekl, že základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný. (…) A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci.
Stanislav Grospič
KSČM

Komunistický poslanec je také přesvědčen, že v případě srpnových událostí nešlo o okupaci. „Okupace, neokupace. Nejsem si tím tak jistá, nejsem historik. To není o slovíčkách. Je to o tom, že tu byl vpád cizích vojsk, invaze, že se tu zabránilo procesu demokratizace, který byl nastartován,“ říká k tomu Vostrá.

Nakonec podle ní trpěli především občané i samotná komunistická strana, které tehdy ještě veřejnost důvěřovala. „A ubližuje to i KSČM, protože si tuto minulost neseme s sebou,“ dodává.

Že se 21. srpen zařadí mezi památné dny ve čtvrtek odhlasovala sněmovna. Komunističtí zákonodárci – mimo jiné i Vostrá – se hlasování buď nezúčastnili, nebo se zdrželi. Pro návrh zvedl ruku pouze Jiří Dolejš.

Je potřeba jednat i s pravicí, míní Vostrá

Poslanci v pátek na mimořádné schůzi jednali o daňovém balíčku, nakonec o něm ale nehlasovali. Podle Vostré není úkolem komunistů či opozice, aby se s vládou na přijetí balíčku domluvili. Za rozpočet je odpovědná vláda a ministryně financí, která by mu měla podporu vyjednat.

„Je velký tlak z naší strany, že je potřeba jednat i s pravicovou opozicí,“ podotýká Vostrá. V pátek podle ní z úst opozice poprvé otevřeně zazněl jasný vzkaz o tom, že je ochotna jednat. Ministryně financí by toho měla využít, míní komunistická zákonodárkyně a dodává: „Z něčeho musí slevit opoziční strany, z něčeho by mělo slevit i ministerstvo financí.“

Poslankyně KSČM neočekává, že by se o balíčku hlasovalo na schůzi, která je plánovaná na příští středu. Není podle ní dobře, že státní rozpočet pro příští rok je postaven na legislativě, která ještě neprošla Poslaneckou sněmovnou.

Dražší alkohol? Člověk potřebuje najíst, je to každého volba

Vláda například počítá se zdaněním rezerv pojišťoven. Vostrá takový krok nepovažuje za trest za zodpovědné spoření na horší časy. „Pojišťovny věděly už nějakou dobu, že se toto chystá a mohly se na to připravit. Vědí, že to budou muset udělat, nyní hrají o čas,“ konstatuje.

Dalším plánovaným opatřením je zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Ze současné tisícikoruny by podle kabinetu měl vzrůst na dva tisíce korun. Vostrá tento plán chápe a upozorňuje, že zčásti jsou za něj odpovědní i poslanci, kteří odhlasovali nový občanský zákoník. Ten totiž ukládá povinnost zúčastněné obesílat písemně, což provoz katastru prodražuje. Poslankyně plánované zdražení obhajuje i tím, že běžný člověk tuto službu využije jen zřídka.

Vláda také chce navýšit daň z tabáku a tvrdého alkoholu. Například daň na pivo ale v minulosti snížila. Vostrá v tom paradox nevidí, nižší DPH u piva bylo podle ní úlitbou za zavedení EET, která měla ulevit českému pohostinství. V případě současného plánu jde podle Vostré o daň z neřesti. „Potřeba člověka je se najíst. Jestli někdo upřednostní něco jiného, je opravdu jeho volba,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...