Invaze z roku 1968 škodí komunistům i dnes, tvrdí poslankyně KSČM Vostrá

Nahrávám video

Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá si nemyslí, že by většina obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahynula kvůli dopravním nehodám, jak tvrdí její stranický kolega Stanislav Grospič. Nechce mluvit o okupaci, invaze ale podle ní ubližuje i dnešní komunistické straně. V Interview ČT24 místopředsedkyně rozpočtového výboru také komentovala vládní daňový balíček. Pokud má projít Poslaneckou sněmovnou, je potřeba jednat i s pravicovou opozicí, míní Vostrá.

V názoru na oběti související s vpádem vojsk Varšavské smlouvy se Vostrá rozchází se stranickým kolegou Stanislavem Grospičem, který tehdejší události komentoval před sněmovním hlasováním o tom, jestli bude 21. srpen významným dnem.

„Kdyby nebylo vpádu vojsk, nebyly by nehody. Je škoda každého života na té či oné straně,“ uvádí poslankyně KSČM. Grospič podle ní svá slova nemyslel tak, jak vyzněla.

Já bych poprvé řekl, že základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný. (…) A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci.
Stanislav Grospič
KSČM

Komunistický poslanec je také přesvědčen, že v případě srpnových událostí nešlo o okupaci. „Okupace, neokupace. Nejsem si tím tak jistá, nejsem historik. To není o slovíčkách. Je to o tom, že tu byl vpád cizích vojsk, invaze, že se tu zabránilo procesu demokratizace, který byl nastartován,“ říká k tomu Vostrá.

Nakonec podle ní trpěli především občané i samotná komunistická strana, které tehdy ještě veřejnost důvěřovala. „A ubližuje to i KSČM, protože si tuto minulost neseme s sebou,“ dodává.

Že se 21. srpen zařadí mezi památné dny ve čtvrtek odhlasovala sněmovna. Komunističtí zákonodárci – mimo jiné i Vostrá – se hlasování buď nezúčastnili, nebo se zdrželi. Pro návrh zvedl ruku pouze Jiří Dolejš.

Je potřeba jednat i s pravicí, míní Vostrá

Poslanci v pátek na mimořádné schůzi jednali o daňovém balíčku, nakonec o něm ale nehlasovali. Podle Vostré není úkolem komunistů či opozice, aby se s vládou na přijetí balíčku domluvili. Za rozpočet je odpovědná vláda a ministryně financí, která by mu měla podporu vyjednat.

„Je velký tlak z naší strany, že je potřeba jednat i s pravicovou opozicí,“ podotýká Vostrá. V pátek podle ní z úst opozice poprvé otevřeně zazněl jasný vzkaz o tom, že je ochotna jednat. Ministryně financí by toho měla využít, míní komunistická zákonodárkyně a dodává: „Z něčeho musí slevit opoziční strany, z něčeho by mělo slevit i ministerstvo financí.“

Poslankyně KSČM neočekává, že by se o balíčku hlasovalo na schůzi, která je plánovaná na příští středu. Není podle ní dobře, že státní rozpočet pro příští rok je postaven na legislativě, která ještě neprošla Poslaneckou sněmovnou.

Dražší alkohol? Člověk potřebuje najíst, je to každého volba

Vláda například počítá se zdaněním rezerv pojišťoven. Vostrá takový krok nepovažuje za trest za zodpovědné spoření na horší časy. „Pojišťovny věděly už nějakou dobu, že se toto chystá a mohly se na to připravit. Vědí, že to budou muset udělat, nyní hrají o čas,“ konstatuje.

Dalším plánovaným opatřením je zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Ze současné tisícikoruny by podle kabinetu měl vzrůst na dva tisíce korun. Vostrá tento plán chápe a upozorňuje, že zčásti jsou za něj odpovědní i poslanci, kteří odhlasovali nový občanský zákoník. Ten totiž ukládá povinnost zúčastněné obesílat písemně, což provoz katastru prodražuje. Poslankyně plánované zdražení obhajuje i tím, že běžný člověk tuto službu využije jen zřídka.

Vláda také chce navýšit daň z tabáku a tvrdého alkoholu. Například daň na pivo ale v minulosti snížila. Vostrá v tom paradox nevidí, nižší DPH u piva bylo podle ní úlitbou za zavedení EET, která měla ulevit českému pohostinství. V případě současného plánu jde podle Vostré o daň z neřesti. „Potřeba člověka je se najíst. Jestli někdo upřednostní něco jiného, je opravdu jeho volba,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 1 hhodinou

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 2 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 7 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 8 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 11 hhodinami
Načítání...