Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá si nemyslí, že by většina obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahynula kvůli dopravním nehodám, jak tvrdí její stranický kolega Stanislav Grospič. Nechce mluvit o okupaci, invaze ale podle ní ubližuje i dnešní komunistické straně. V Interview ČT24 místopředsedkyně rozpočtového výboru také komentovala vládní daňový balíček. Pokud má projít Poslaneckou sněmovnou, je potřeba jednat i s pravicovou opozicí, míní Vostrá.
Invaze z roku 1968 škodí komunistům i dnes, tvrdí poslankyně KSČM Vostrá
Interview ČT24 s Miloslavou Vostrou (KSČM) (zdroj: ČT24)
V názoru na oběti související s vpádem vojsk Varšavské smlouvy se Vostrá rozchází se stranickým kolegou Stanislavem Grospičem, který tehdejší události komentoval před sněmovním hlasováním o tom, jestli bude 21. srpen významným dnem.
„Kdyby nebylo vpádu vojsk, nebyly by nehody. Je škoda každého života na té či oné straně,“ uvádí poslankyně KSČM. Grospič podle ní svá slova nemyslel tak, jak vyzněla.
Já bych poprvé řekl, že základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný. (…) A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci.
Komunistický poslanec je také přesvědčen, že v případě srpnových událostí nešlo o okupaci. „Okupace, neokupace. Nejsem si tím tak jistá, nejsem historik. To není o slovíčkách. Je to o tom, že tu byl vpád cizích vojsk, invaze, že se tu zabránilo procesu demokratizace, který byl nastartován,“ říká k tomu Vostrá.
Nakonec podle ní trpěli především občané i samotná komunistická strana, které tehdy ještě veřejnost důvěřovala. „A ubližuje to i KSČM, protože si tuto minulost neseme s sebou,“ dodává.
Že se 21. srpen zařadí mezi památné dny ve čtvrtek odhlasovala sněmovna. Komunističtí zákonodárci – mimo jiné i Vostrá – se hlasování buď nezúčastnili, nebo se zdrželi. Pro návrh zvedl ruku pouze Jiří Dolejš.
Je potřeba jednat i s pravicí, míní Vostrá
Poslanci v pátek na mimořádné schůzi jednali o daňovém balíčku, nakonec o něm ale nehlasovali. Podle Vostré není úkolem komunistů či opozice, aby se s vládou na přijetí balíčku domluvili. Za rozpočet je odpovědná vláda a ministryně financí, která by mu měla podporu vyjednat.
„Je velký tlak z naší strany, že je potřeba jednat i s pravicovou opozicí,“ podotýká Vostrá. V pátek podle ní z úst opozice poprvé otevřeně zazněl jasný vzkaz o tom, že je ochotna jednat. Ministryně financí by toho měla využít, míní komunistická zákonodárkyně a dodává: „Z něčeho musí slevit opoziční strany, z něčeho by mělo slevit i ministerstvo financí.“
Poslankyně KSČM neočekává, že by se o balíčku hlasovalo na schůzi, která je plánovaná na příští středu. Není podle ní dobře, že státní rozpočet pro příští rok je postaven na legislativě, která ještě neprošla Poslaneckou sněmovnou.
Dražší alkohol? Člověk potřebuje najíst, je to každého volba
Vláda například počítá se zdaněním rezerv pojišťoven. Vostrá takový krok nepovažuje za trest za zodpovědné spoření na horší časy. „Pojišťovny věděly už nějakou dobu, že se toto chystá a mohly se na to připravit. Vědí, že to budou muset udělat, nyní hrají o čas,“ konstatuje.
Dalším plánovaným opatřením je zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Ze současné tisícikoruny by podle kabinetu měl vzrůst na dva tisíce korun. Vostrá tento plán chápe a upozorňuje, že zčásti jsou za něj odpovědní i poslanci, kteří odhlasovali nový občanský zákoník. Ten totiž ukládá povinnost zúčastněné obesílat písemně, což provoz katastru prodražuje. Poslankyně plánované zdražení obhajuje i tím, že běžný člověk tuto službu využije jen zřídka.
Vláda také chce navýšit daň z tabáku a tvrdého alkoholu. Například daň na pivo ale v minulosti snížila. Vostrá v tom paradox nevidí, nižší DPH u piva bylo podle ní úlitbou za zavedení EET, která měla ulevit českému pohostinství. V případě současného plánu jde podle Vostré o daň z neřesti. „Potřeba člověka je se najíst. Jestli někdo upřednostní něco jiného, je opravdu jeho volba,“ říká.