Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly stoupnout příští rok zhruba o deset procent. Rovněž spotřební daň lihu by měla stoupnout, a to zhruba o 13 procent. Zvýšit by se měla také daň z některých hazardních her. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. Materiál poslalo ministerstvo financí (MF) k připomínkám.
Změny, jejichž cílem je zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, by měly platit podle plánů ministerstva od ledna 2020. Daňová zátěž u jedné krabičky cigaret by tak mohla podle informací od tabákových firem stoupnout o 12 až 13 korun.
Veřejné rozpočty by podle propočtů MF měly změnami získat v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun.
U tabáku ke kouření by měla daň stoupnout o 224 korun na 2460 korun za jeden kilogram tabáku včetně zahřívaného. Za jednu cigaretu by měla být minimální daň 2,9 koruny, nyní je 2,63 koruny.
„Maximální celoroční dopad navrženého zvýšení na příjmy státního rozpočtu v roce 2020 činí 7,7 miliardy korun, v případě účinnosti změny sazeb od 1. února 2020 pak 6,8 miliardy korun. V roce 2021 se pak předpokládá maximální celoroční dopad 9,2 miliardy korun. Očekává se též, že možné zvýšení ceny tabákových výrobků povede k mírnému poklesu poptávky,“ uvedlo ministerstvo financí v materiálu.
Navržené zvýšení spotřebních daní je podle tabákové společnosti Japan Tobacco International (JTI) extrémní a bezprecedentní. Skokové zdražení povede ke zvětšení černého trhu, sdělil v reakci na návrh ministerstva financí mluvčí firmy Jiří Hauptmann.
„Toto nynější skokové zvýšení cen cigaret vede k nárůstu černého trhu a ke zvýšení legálních nákupů tuzemských rezidentů v okolních zemích, které již nyní mají cenovou hladinu pod úrovní České republiky,“ sdělil Hauptmann. JTI podle něj podporuje zvyšování daně postupně, nikoliv skokově.
„Při prudkém zvyšování cen cigaret je třeba počítat s poklesem množství legálně zdaněných cigaret, kdy výnos stoupá pomaleji, než roste sazba daně,“ uvedl Hauptmann. Mezi lety 2005 a 2008 podle něj stoupla minimální sazba daně z 0,94 Kč na cigaretu v roce 2005 na 1,92 Kč v roce 2008, tedy o 104 procent, zatímco výnos stoupl ve stejném období z 25,4 miliardy Kč na 37,5 miliardy Kč, tedy o 48 procent. „V roce 2008 došlo dokonce k meziročnímu poklesu inkasa daně,“ uvedl Hauptmann.
Podobný trend s ještě horším dopadem podle něj zaznamenali v Německu při prudkém zvýšení spotřební daně mezi lety 2002 a 2005. „Spotřební daň z krabičky cigaret vzrostla z 1,90 euro (49,40 Kč) na 2,80 euro, tedy o 50 procent, což vedlo k nárůstu inkasa pouze o čtyři procenta a současně došlo k nárůstu objemu černého trhu ze sedmi procent na 20 procent celkového množství prodaných cigaret. Situace se dodnes nezlepšila a objem v Německu nezdaněného trhu zůstává na zhruba 18 procentech,“ dodal Hauptmann.
Podle něj už nyní v Česku černý trh roste, podíl nezdaněných cigaret dosahuje 9,6 procenta, po odečtu cigaret legálně přivezených turisty se podle něj dá odhadnout na sedm procent.
„Návrh ministerstva financí jsme zaznamenali a ještě ho analyzujeme. Je však zřejmé, že představuje velmi vysoký nárůst sazeb. Obáváme se proto, že může způsobit nárůst nelegálního obchodu s cigaretami,“ sdělil člen představenstva Philip Morris Tomáš Korkoš.
Z vyššího zdanění lihu by měl stát získat navíc 0,9 miliardy korun
U spotřební daně z lihu ministerstvo navrhuje zvýšení z 28 500 korun za jeden hektolitr etanolu na 32 250 korun. V případě pěstitelského pálení by sazba měla stoupnout na 16 200 korun z 14 300 korun. Státní rozpočet by tak měl příští rok získat navíc 0,9 miliardy korun a v roce 2021 1,1 miliardy korun. „Výpočet dopadu zahrnuje mírné snížení spotřeby,“ uvádí dokument. Naposledy stoupla spotřební daň u lihu podle MF v roce 2010.
V případě hazardních her MF plánuje zvýšit sazbu u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a totalizátorových her z 23 na 25 procent. U totalizátorové hry je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti, tedy například sportovního výsledku nebo veřejné události. U loterií, bing a živých her MF navrhuje růst z 23 procent na 30 procent.
V současnosti je sazba daně 23 procent pro všechny druhy hazardních her kromě technických a 35 procent pro technické hry. Daň pro technické hry MF nemění. „Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015,“ uvádí materiál. Vládní podoba zdanění ovšem tehdy nebyla schválena.
Změny dále počítají s tím, že by se změnila metoda tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv u pojišťoven. Nově by měly být daňově uznatelné i technické rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví. Nová úprava tvorby a uznatelnosti technických rezerv bude podle dokumentu „stabilnější a odolnější vůči účelové úpravě výše technických rezerv“. Veřejné rozpočty by změnou měly získat jednorázově o 3,8 miliardy korun víc.
„Navrhovaná změna bude mít dopad na pojišťovny a zajišťovny působící na tuzemském trhu, u kterých dojde k jednorázovému zvýšení jejich daňového zatížení na začátku prvního zdaňovacího období, na které se nová právní úprava použije,“ uvedlo MF. Podle údajů ČNB působí v ČR 49 pojišťoven.
Novela rovněž rozšiřuje osvobození příjmů z podílu na zisku nově u krajů a státu. V současnosti jsou totiž osvobozeny příjmy ze zisku jen u firem, které spoluvlastní nebo vlastní obce a dobrovolné svazky obcí.
Norma také ruší osvobození zemního plynu používaného k výrobě tepla v domovních kotelnách od daně. Domovní kotelnou se rozumí decentralizovaný zdroj tepla umístěný v bytovém domě. Domovní kotelna může, kromě domu, ve kterém je umístěna, dodávat teplo i do jiných bytových domů. Zároveň ale podle MF zůstane možnost osvobození zemního plynu od daně pro výrobu tepla v domácnostech.
Předkládaná novela obsahuje změny zákona o daních z příjmů, o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, o dani z hazardních her, o spotřebních daních a o stabilizaci veřejných rozpočtů. „Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu,“ uvádí materiál.
