Kuřáků ve světě ubývá. Velké tabákové firmy se však dokázaly přizpůsobit a stále se jim daří

Kouření postupně ztrácí atraktivitu. Odrazují od něj různé kampaně, zvyšování cen cigaret jako ve Francii nebo i speciální zákony jako v Česku, kde se omezilo kouření v restauracích. Velkým tabákovým společnostem se ale i v poslední době stále daří. Pět hlavních hráčů světového obchodu s tabákovými výrobky předloni dosáhlo souhrnného zisku 35 miliard dolarů. Firmy se ale přizpůsobují i poptávce po „alternativním kouření.“

Pětice největších nadnárodních tabákových společností světa prosperuje, napsal loni The Guardian. Prodeje se jim zvyšují navzdory mnoha předpovědím o poklesu tabákového průmyslu. Velkou pětku tvoří společnosti Philip Morris, British American Tobacco, Japan Tobacco, Imperial Brands a Altria.

V roce 2016 dosáhla podle webu The Guardian velká pětka souhrnných tržeb ve výši 150 miliard dolarů. Dohromady jejich zisk činil 35 miliard dolarů, díky čemuž si investoři mohli na dividendách rozdělit zhruba 19 miliard.

Čísla přitom ještě nezohledňují kuřáckou velmoc Čínu. Vůbec největší tabákovou společností světa je totiž čínský státní monopol China National Tobacco.

Zákazníci ubývají

Data Světové zdravotnické organizace přitom ukazují, že počty kuřáků se ve světě snižují, především mezi ženami. Zatímco v roce 2000 kouřilo 27 procent světové populace, v roce 2016 to byla pětina. V průmyslově vyspělých zemích se počet kuřáků snižuje rychleji.

Naopak na Blízkém východě se počet kuřáků zvyšuje. Největší počet kuřáků je pak v Číně, kde kouří podle zdravotnické organizace 307 milionů lidí, což vysvětluje světovou dominanci čínského producenta.

I USA zůstávají silným tabákovým trhem, ačkoliv procento Američanů, kteří kouří, se snižuje. Dílem je to i z toho důvodu, že tamní populace roste, což znamená, že počet kuřáků se poměrně stabilně drží u čísla 45 milionů. V současnosti zde kampaň proti kouření naráží na spory ohledně varovných nápisů na krabičkách cigaret a nedostatečné daňové zatížení.

Reakce na trendy: tabák mizí z názvu firmy

Americká společnost Philip Morris nebo British American Tobacco (BAT) si udržely růst tržeb i v loňském roce. 

Firma BAT zvýšila příjem dokonce o více než třetinu na 28,17 miliardy dolarů. Výrazně však k takovému nárůstu přispěla i akvizice konkurenční Reynolds American, jinak by byl růst mnohem mírnější.

BAT nabízí své výrobky ve dvou stech zemích a v 55 z nich je jedničkou na trhu. V roce 2016 prodala 665 miliard kusů cigaret, což bylo o dvě miliardy víc než o rok dřív. V současnosti je ale firma i největším výrobcem e-cigaret. V tomto segmentu očekávají silný růst – ještě letos by se mohly prodeje zdvojnásobit na jednu miliardu liber a do roku 2022 se dostat až na pět miliard liber.

I Philip Morris, který například vlastní značku Marlboro, se však podle Guardianu připravuje na budoucnost „bez kouře“, kde závislí na nikotinu uspokojí svou potřebu takzvaným vapováním a dalšími netabákovými výrobky.

Její dceřiná firma vyrábí cigarety i v Česku, kde je jedničkou tabákového trhu. Mimochodem, český Philip Morris loni meziročně také zvýšil tržby a čistý zisk se mu zvedl o čtvrtinu na 3,5 miliardy korun.

Určitou nejistotu ohledně budoucnosti tabákového průmyslu ale dala najevo společnost Imperial Brands, která se předloni rozhodla změnit svůj název. Její původní jméno bylo Imperial Tobacco.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 22 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...