„Ministerstvo financí vítá záměr pojišťoven více podporovat bydlení či sociální služby, nicméně ten žádným způsobem nic nemění na nutnosti nastavit pro korporace podnikající v pojišťovnictví podmínky, které nebudou zásadně vybočovat z pravidel platných ve všech ostatních sektorech ekonomiky,“ reagovalo ministerstvo financí. Nadále podle něj platí, že krok dává do pořádku historicky vylobbované nespravedlivé privilegium a dlouhodobě ho avizovalo.
„Od začátku upozorňujeme na fakt, že zdanění technických rezerv bude mít přímý dopad na budoucí výplaty klientů s životním pojištěním. Na jednoduchém příkladu průměrné smlouvy životního pojištění se ukazuje, že částka, o kterou klienti kvůli tomuto zdanění v průměru přijdou, je nezanedbatelných 3400 korun,“ uvedl výkonný ředitel asociace Jan Matoušek.
Asociace provedla odhad na základě smlouvy uzavřené na 22 let s pojistným přibližně 800 korun měsíčně.
Vliv na úložky
Pojišťovny své závazky vůči klientům, zapsané v pojistných smlouvách, podle Matouška splní. Nicméně kvůli zdanění už na počátku se o tuto částku průměrně zhorší zhodnocení peněz. Na konci smlouvy tak dostane klient méně. A tam, kde klienti investují větší částky než v příkladu průměrné smlouvy, by byla ztráta zhodnocení kvůli zdanění ještě vyšší, podotkl.
„Peníze klientů, které jsou uloženy v rezervách, jsou specifické tím, že jsou s dlouhým investičním horizontem. Navíc jsou to peníze, které mají zůstat v Česku, a máme se snažit, aby nezmizely v zahraničí. Ale také aby se neprojedly v rozpočtu v průběhu dvou let a byly investovány do něčeho smysluplného,“ uvedl Matoušek.
Asociace proto nabízí, aby stát zákonem stanovil, že životní pojišťovny musí peníze odpovídající čtyřem procentům rezerv na životní pojištění investovat do dostupného bydlení a do výstavby infrastruktury pro sociální služby, jako jsou seniorské domovy a zařízení pro dlouhodobou péči.
Navrhované řešení by v průběhu několika let přineslo podle asociace investice deset miliard korun. „Takový objem peněz by vytvořil silný impulz na trhu dostupného bydlení a sociálních služeb. Nabízíme státu jednání. Námi navrhované řešení přinese více peněz, než o které by stát přišel upuštěním od zdanění rezerv na životní pojištění,“ doplnil Matoušek.
Žádné nové zdanění
Ministerstvo financí zdůrazňuje, že změna daňové uznatelnosti tvorby technických rezerv je neutrální z hlediska celkové daně za všechna období, pro která je daná rezerva tvořena, protože daňově uznatelné jsou ve výsledku pouze skutečně vzniklé výdaje. Nejde tedy podle něj o žádné nové zdanění, ale pouze o úpravu základu, ze kterého se tato daň má platit.
S úpravou zdanění technických rezerv počítá vládní daňový balíček, který je ve sněmovně ve třetím čtení. Ten především zvyšuje spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, zasahuje však i do dalších daňových zákonů. Především opoziční poslanci navrhované změny ve zdanění pojišťoven kritizují.
V Česku teď vzniká Národní rozvojový fond, společný projekt státu a čtyř největších komerčních bank. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Banky do fondu investují sedm miliard korun. Zřízení fondu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala ČSSD. Sociální demokracie navrhovala pro banky s aktivy více než 300 miliard korun roční sektorovou daň 0,3 procenta objemu aktiv.
