„Starosta Řeporyjí ukázal, co nám hrozí,“ varuje před ruským vlivem senátor Fischer

Nahrávám video

Podle senátora Pavla Fischera není možné brát na lehkou váhu varování Bezpečnostní informační služby před vlivem Ruska. Zamýšlel se také nad účastí Česka v ruské investiční bance. A také kvitoval počínání starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS), který se se svým záměrem vybudovat pomník vlasovcům dostal v přímém přenosu do vysílání ruské státní televize. „Ukázal nám tak v laboratorním prostředí, co nám hrozí, když nebudeme dávat pozor,“ uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Podle senátora Fischera jsme na konci cyklu. „Politická mapa Evropy se bude kreslit v Bruselu s novou evropskou komisí s jinými lidmi, v Berlíně končí velmi významná politička, kancléřka Angela Merkelová, brexit je na spadnutí a Evropa rozhodně není soustem, které by nikoho nezajímalo,“ řekl na úvod v nedělních Otázkách Václava Moravce senátor Fischer.

„Evropská unie se vydává na novou cestu a bude tady celá řada zájmů ze zahraničí, například z Ruské federace nebo Čínské lidové republiky, které budou zkoušet překreslovat mapu. A když na to nedáme velký pozor, můžeme se skutečně stát svědky nového dělení Evropy. Nechci mluvit o Jaltském dělení Evropy, to se nezopakuje, ale rozhodně tady bude snaha některé zamrzlé konflikty, které vidíme v Gruzii, Moldavsku nebo na Ukrajině, využít pro to, aby se s evropskými otázkami začalo hýbat v náš neprospěch,“ je přesvědčený Fischer. 

„Česko je členem ruské investiční banky, pohrobka Varšavské smlouvy“

Ten upozornil také na účast České republiky v projektu ruské investiční banky, který nazval „pohrobkem“ Varšavské smlouvy. „Viktor Orbán (maďarský premiér, pozn. redakce) k sobě nechal přestěhovat Ruskou investiční banku, která vznikala v dobách Varšavské smlouvy. Dodnes je v ní Maďarsko členem a členem je i Česká republika. Nás to musí zajímat pro to, že ten přesun z Moskvy do Budapešti je porušením společného sankčního postupu vůči Ruské federaci, a my musíme držet basu v těch velkých strategických otázkách, například sankčního postupu vůči Moskvě,“ dodal senátor s tím, že čeští senátoři už odmítli ratifikovat přesun.

„Začali jsme vládě pokládat otázky, které jí dlouho nikdo nepoložil. Proč jsme členy banky, proč jsme souhlasili s navýšením kapitálu, stojí to peníze a je to ruská banka za české peníze. A proč ještě dneska jsme členy, není to náhodou nevýhodné, vzhledem k velkému napětí s Ruskem,“ uvedl Fischer.

Výsledkem podle něj bylo, že vláda stáhla dokument z jednání parlamentu s tím, že dokument ještě bude rozpracovávat. „Jsme členem mezinárodní organizace, investiční banky, která je v příkrém rozporu se zájmy České republiky, která porušuje sankční režim vůči Moskvě, a tady musíme říct Viktorovi Orbánovi, my s vámi nesouhlasíme a jako parlament zastavit ratifikaci a vyzvat vládu, aby vystoupila,“ dodal senátor.

Podle bývalého zpravodaje Hlasu Ameriky a RFE a bývalého politického ředitele mise OSN v Kosovu Naegeleho se spojenectví Viktora Orbána a Ruska nepřeceňuje, ale naopak spíše podceňuje. „Personál této banky, převážně ruští občané, budou mít v Budapešti práva jako občané Evropské unie. Banka s podporou Moskvy přesvědčila Budapešť, aby přijala jejich požadavky a bude fungovat jinak, než jakýkoliv jiný subjekt, to je mimořádně důležitý moment,“ dodal v OVM pozorovatel dění ve střední Evropě Naegele.

„Nemáme co dělat v bance, kde jsme jen účastníky hry, na kterou nemáme vliv,“ dodal Fischer.

Podle výroční zprávy BIS se ruská tajná služba snaží ovlivňovat dění v České republice. „Rusko má tady strategické a komerční zájmy,“ uvedl Naegele. „Rusko financuje různé extremistické hnutí, nebo seskupení po celém světě, i v Americe, v současné politické krizi ve Spojených státech. I ohledně Brexitu se dá předpokládat, že ruské finance se pohybují i tady,“ dodal bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky.

„Nás musí zajímat, jak Rusko uvažuje strategicky. V rámci Euroasijské unie podepsalo spolupráci se Srbskem. To je přeci kandidátská země pro EU,“ řekl také Fischer. 

Podle něj je ale i ve volbách a referendech zřejmá stopa, která vede k ruským subjektům. Ať už státním, či nestátním. A proto podle senátora Fischera udělalo páteční vystoupení starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného dobrou službu.

Kvůli svému záměru postavit pomník takzvaným vlasovcům starosta Novotný v pátečním pořadu „60 minut“ ruské státní televize Rossija-1 čelil obvinění z uctívání válečných zločinců.

Ruský vliv začíná už u výuky historie

„Když se podíváme na výroční zprávu BIS z loňského roku, tak tam byla poznámka pod čarou, která byla velmi kritizována některými veřejnými činiteli v České republice. A ta se týkala výuky historie u nás a překrucování, respektive interpretování našich dějin ve prospěch ideologií, které nemají nic společného s kritickým uvažováním,“ připomněl Fischer v nedělních OVM.

„A dnes vidíme v přímém přenosu, jak vypadá televizní debata na ruském kanále, kde se kritické uvažování zakazuje, kde je možná jenom jedna interpretace – ta oficiální a kde na konci toho pořadu se moderátorka loučí se slovy 'jdeme volat Putinovi'. Takhle vypadá státní televize, takže když vidíme dezinterpretaci televize, vidíme, co je dnes ve hře také v České republice. Pavel Novotný, jako starosta, vstoupil do pořadu, aby nám ukázal v laboratorním prostředí, co nám hrozí, když nebudeme dávat pozor,“ tvrdí senátor Fischer.

Jeden z moderátorů ruské televize vlasovce označil za vrahy, kteří se podíleli na potlačení varšavského povstání v roce 1944 a zabíjeli Židy, Rusy, Poláky, Němce, Ukrajince, kohokoli. Novotný reagoval výzvou, aby jeho oponent už nikdy nehovořil o tom, že vlasovci stříleli Poláky. 

„Vy jste postříleli v Katyni 12 tisíc Poláků, vy ubožáci, co pakt Ribbentrop-Molotov, co si to vůbec dovolujete mluvit o střílení Poláků?“  zdůraznil Novotný. Připomněl tak smlouvu o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem z roku 1939, při níž si obě mocnosti de facto rozdělily Polsko, a masakr polských válečných a civilních zajatců z roku 1940, který měla na svědomí sovětská tajná policie NKVD a ke kterému se Moskva oficiálně přihlásila až v dubnu 1990.

Novotný v přímém videovstupu prohlásil, že ruský názor nepovažuje za důležitý a že pomník má být věnován památce těch vojáků, kteří padli na konci druhé světové války při osvobozování Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 21 mminutami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

O prázdninách přibývá vážných nehod cyklistů. Rizikem je alkohol i jízda bez přilby

O prázdninách přibývá vážných nehod a zranění cyklistů. Nejméně pět jich od začátku prázdnin na českých silnicích zahynulo. Rizikem na jejich straně je nepozornost, přeceňování vlastních schopností nebo chybějící bezpečnostní výbava. Problémem je také alkohol – i jeho malé množství může za řídítky výrazně zhoršit odhad i reakce. Podle statistik zaviní cyklisté dvě ze tří nehod, kterých se účastní. Pokud jde jen o jejich střety s motorovými vozidly, tak tam je častěji zavinění na straně řidiče.
před 2 hhodinami

VideoV Česku je nedostatek krytů. Alternativou mohou být garáže i sklepy

V Česku je nedostatek bezpečnostních krytů. Aktuálně jich hasiči evidují jen přes patnáct set. V případě ohoržení by jejich kapacita vystačila jen pro zlomek obyvatel. Praha proto začne vyhledávat vhodné prostory pro takzvané improvizované úkryty, tedy bezpečná místa, kde by lidé přečkali jen nezbytně nutnou dobu. Typově jde například o podzemní chodby, sklepy, nebo podzemní parkoviště. S vytipováním budou pomáhat hasiči i univerzity. Zároveň ale vznikají i nové kryty, které staví soukromé firmy.
před 3 hhodinami

Obstrukce nejsou v dějinách tuzemských parlamentů nic nového

Pomalu se blíží opět schůze sněmovny, 25. srpna by měla projednat prezidentem vetovaný zákon, který mění rozpočtová pravidla. Už teď někteří poslanci počítají s dlouhou debatou a koalice mluví o opozičních obstrukcích. Ještě před rokem byli v opačných rolích. Jak ukázal sněmovní archiv, za první republiky byly spory politiků mnohem bouřlivější.
před 3 hhodinami

Ministry čeká první jednání po vládním volnu, zabývat se budou suchem

Ministři se v pondělí sejdou na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývat se budou mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO).
před 8 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 11 hhodinami

VideoS bojem proti svalové atrofii pomáhá genová terapie. Pojišťovna ale nehradí vše

Pětiletá Zuzana bojuje se spinální svalovou atrofií. Nemoc jí oslabila svaly od kolen dolů. Vrozené onemocnění jí diagnostikovali v šestnácti měsících. Záhy podstoupila genovou terapii. Díky léčbě už dokáže Zuzana ujít kratší vzdálenosti sama nebo s chodítkem. Jenže léčba stojí přes půl milionu korun ročně, a to nad rámec pomoci poskytované z pojištění. S podporou přišla matčina kamarádka Zuzana Pilzová, která založila sbírku a pro její propagaci jede na kole se dvěma dětmi sedmnáctidenní cestu od Středozemního moře až k Jadranu.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.