Podle senátora Pavla Fischera není možné brát na lehkou váhu varování Bezpečnostní informační služby před vlivem Ruska. Zamýšlel se také nad účastí Česka v ruské investiční bance. A také kvitoval počínání starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS), který se se svým záměrem vybudovat pomník vlasovcům dostal v přímém přenosu do vysílání ruské státní televize. „Ukázal nám tak v laboratorním prostředí, co nám hrozí, když nebudeme dávat pozor,“ uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
„Starosta Řeporyjí ukázal, co nám hrozí,“ varuje před ruským vlivem senátor Fischer
OVM: Senátor Pavel Fischer varuje před vlivem Ruska (zdroj: ČT24)
Podle senátora Fischera jsme na konci cyklu. „Politická mapa Evropy se bude kreslit v Bruselu s novou evropskou komisí s jinými lidmi, v Berlíně končí velmi významná politička, kancléřka Angela Merkelová, brexit je na spadnutí a Evropa rozhodně není soustem, které by nikoho nezajímalo,“ řekl na úvod v nedělních Otázkách Václava Moravce senátor Fischer.
„Evropská unie se vydává na novou cestu a bude tady celá řada zájmů ze zahraničí, například z Ruské federace nebo Čínské lidové republiky, které budou zkoušet překreslovat mapu. A když na to nedáme velký pozor, můžeme se skutečně stát svědky nového dělení Evropy. Nechci mluvit o Jaltském dělení Evropy, to se nezopakuje, ale rozhodně tady bude snaha některé zamrzlé konflikty, které vidíme v Gruzii, Moldavsku nebo na Ukrajině, využít pro to, aby se s evropskými otázkami začalo hýbat v náš neprospěch,“ je přesvědčený Fischer.
„Česko je členem ruské investiční banky, pohrobka Varšavské smlouvy“
Ten upozornil také na účast České republiky v projektu ruské investiční banky, který nazval „pohrobkem“ Varšavské smlouvy. „Viktor Orbán (maďarský premiér, pozn. redakce) k sobě nechal přestěhovat Ruskou investiční banku, která vznikala v dobách Varšavské smlouvy. Dodnes je v ní Maďarsko členem a členem je i Česká republika. Nás to musí zajímat pro to, že ten přesun z Moskvy do Budapešti je porušením společného sankčního postupu vůči Ruské federaci, a my musíme držet basu v těch velkých strategických otázkách, například sankčního postupu vůči Moskvě,“ dodal senátor s tím, že čeští senátoři už odmítli ratifikovat přesun.
„Začali jsme vládě pokládat otázky, které jí dlouho nikdo nepoložil. Proč jsme členy banky, proč jsme souhlasili s navýšením kapitálu, stojí to peníze a je to ruská banka za české peníze. A proč ještě dneska jsme členy, není to náhodou nevýhodné, vzhledem k velkému napětí s Ruskem,“ uvedl Fischer.
Výsledkem podle něj bylo, že vláda stáhla dokument z jednání parlamentu s tím, že dokument ještě bude rozpracovávat. „Jsme členem mezinárodní organizace, investiční banky, která je v příkrém rozporu se zájmy České republiky, která porušuje sankční režim vůči Moskvě, a tady musíme říct Viktorovi Orbánovi, my s vámi nesouhlasíme a jako parlament zastavit ratifikaci a vyzvat vládu, aby vystoupila,“ dodal senátor.
Podle bývalého zpravodaje Hlasu Ameriky a RFE a bývalého politického ředitele mise OSN v Kosovu Naegeleho se spojenectví Viktora Orbána a Ruska nepřeceňuje, ale naopak spíše podceňuje. „Personál této banky, převážně ruští občané, budou mít v Budapešti práva jako občané Evropské unie. Banka s podporou Moskvy přesvědčila Budapešť, aby přijala jejich požadavky a bude fungovat jinak, než jakýkoliv jiný subjekt, to je mimořádně důležitý moment,“ dodal v OVM pozorovatel dění ve střední Evropě Naegele.
„Nemáme co dělat v bance, kde jsme jen účastníky hry, na kterou nemáme vliv,“ dodal Fischer.
Podle výroční zprávy BIS se ruská tajná služba snaží ovlivňovat dění v České republice. „Rusko má tady strategické a komerční zájmy,“ uvedl Naegele. „Rusko financuje různé extremistické hnutí, nebo seskupení po celém světě, i v Americe, v současné politické krizi ve Spojených státech. I ohledně Brexitu se dá předpokládat, že ruské finance se pohybují i tady,“ dodal bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky.
„Nás musí zajímat, jak Rusko uvažuje strategicky. V rámci Euroasijské unie podepsalo spolupráci se Srbskem. To je přeci kandidátská země pro EU,“ řekl také Fischer.
Podle něj je ale i ve volbách a referendech zřejmá stopa, která vede k ruským subjektům. Ať už státním, či nestátním. A proto podle senátora Fischera udělalo páteční vystoupení starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného dobrou službu.
Kvůli svému záměru postavit pomník takzvaným vlasovcům starosta Novotný v pátečním pořadu „60 minut“ ruské státní televize Rossija-1 čelil obvinění z uctívání válečných zločinců.
Ruský vliv začíná už u výuky historie
„Když se podíváme na výroční zprávu BIS z loňského roku, tak tam byla poznámka pod čarou, která byla velmi kritizována některými veřejnými činiteli v České republice. A ta se týkala výuky historie u nás a překrucování, respektive interpretování našich dějin ve prospěch ideologií, které nemají nic společného s kritickým uvažováním,“ připomněl Fischer v nedělních OVM.
„A dnes vidíme v přímém přenosu, jak vypadá televizní debata na ruském kanále, kde se kritické uvažování zakazuje, kde je možná jenom jedna interpretace – ta oficiální a kde na konci toho pořadu se moderátorka loučí se slovy 'jdeme volat Putinovi'. Takhle vypadá státní televize, takže když vidíme dezinterpretaci televize, vidíme, co je dnes ve hře také v České republice. Pavel Novotný, jako starosta, vstoupil do pořadu, aby nám ukázal v laboratorním prostředí, co nám hrozí, když nebudeme dávat pozor,“ tvrdí senátor Fischer.
Jeden z moderátorů ruské televize vlasovce označil za vrahy, kteří se podíleli na potlačení varšavského povstání v roce 1944 a zabíjeli Židy, Rusy, Poláky, Němce, Ukrajince, kohokoli. Novotný reagoval výzvou, aby jeho oponent už nikdy nehovořil o tom, že vlasovci stříleli Poláky.
„Vy jste postříleli v Katyni 12 tisíc Poláků, vy ubožáci, co pakt Ribbentrop-Molotov, co si to vůbec dovolujete mluvit o střílení Poláků?“ zdůraznil Novotný. Připomněl tak smlouvu o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem z roku 1939, při níž si obě mocnosti de facto rozdělily Polsko, a masakr polských válečných a civilních zajatců z roku 1940, který měla na svědomí sovětská tajná policie NKVD a ke kterému se Moskva oficiálně přihlásila až v dubnu 1990.
Novotný v přímém videovstupu prohlásil, že ruský názor nepovažuje za důležitý a že pomník má být věnován památce těch vojáků, kteří padli na konci druhé světové války při osvobozování Prahy.