Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomněli památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).
Vzpomínkové akce se konaly také na Olšanských hřbitovech, kde je Palach pohřben, u budovy filozofické fakulty, kterou studoval, nebo v Mělníku, kde maturoval. Palachovu památku si připomněli rovněž studenti a představitelé Univerzity Karlovy.
Palach chtěl svým činem národ vyburcovat k odporu proti nastupující normalizaci. Na následky popálenin zemřel 19. ledna 1969. Další student Jan Zajíc se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 v průchodu domu v horní části Václavského náměstí.
Pavel připomněl obhajobu základních hodnot
Čin Jana Palacha zůstává i po 57 letech podle prezidenta Petra Pavla výzvou, že lidé nesmějí přestat hájit své základní hodnoty a smířit se s tím, když jde vývoj proti těmto hodnotám. „Jan Palach chtěl svým činem probudit československou společnost, která rezignovala na odpor proti politickému útlaku. Pokud bychom si z jeho odkazu měli něco vzít i po 57 letech, pak je to výzva, že nesmíme přestat hájit naše základní hodnoty. A také se nikdy nesmíme smířit s vývojem, který jde proti těmto hodnotám,“ uvedl Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) napsal, že Palachova odvaha a odhodlání jsou trvalým symbolem boje za svobodu a pravdu. Uvedl, že před 57 lety se Palach obětoval, aby probudil národ. „Jeho odvaha a odhodlání zůstávají trvalým symbolem boje za svobodu a pravdu. Nezapomínáme,“ uvedl premiér.
Zpravodajka ČT Adéla Šponerová uvedla, že k památníku Jana Palacha na Václavském náměstí již od rána přicházeli lidé se svíčkami pietně zavzpomínat. Přicházely také větší skupiny dětí a mladistvých, uvedla.
Tento památník i další místa spojovaná s Janem Palachem během dne navštívili mnozí politici.
Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek řekl, že Palach očekával, že jeho čin vzbudí radikálnější odezvu, než jaká poté nastala. „Nakonec se to spíše transformovalo v takovou pietu, i když ohlas byl zcela mimořádný.“ A to i za hranicemi naší země. „Nevím, zda by ho ty výsledky zcela uspokojily.“ Spíše si podle historika představoval něco, k čemu došlo až po dvaceti letech v podobě Palachova týdne.
O Palachovi i Zajícovi představitelé komunistického Československa i média dvacet let mlčeli, někteří lidé ale jejich činy dál připomínali. Pietní akt ke 20. výročí Palachovy smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v nejsilnější protestní akci proti režimu. Tisíce lidí se tehdy nebály opakovaně projevit nespokojenost a čelily během „Palachova týdne“ tvrdému zásahu pořádkových sil.
O několik měsíců později komunistický totalitní režim padl. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.
