Trump chce USA schovat pod Zlatý dóm. Záměr provází mnoho otázek

Mezi řadou oznámení, která pronesl americký prezident Donald Trump před Kongresem, zazněl i slib, že USA by měl v budoucnosti chránit pokročilý raketový deštník schopný likvidovat nepřátelské rakety podobně jako izraelská Železná kopule (Iron Dome).

„Žádám Kongres, aby financoval nejmodernější protiraketový štít Golden Dome, který by chránil naši vlast,“ řekl americký prezident Donald Trump ve svém projevu na společném zasedání Kongresu 5. března. „Jinde – Izrael ho má. Měli bychom ho mít i my. Chceme být chráněni,“ dodal.

Trump tak navazuje na plány Ronalda Reagana z osmdesátých let dvacátého století. Ten prosazoval vybudování systému protiraketové ochrany, která by likvidovala nepřátelské střely kombinací opatření na Zemi a v kosmu.

Dobová vizualizace Reaganova programu raketového štítu SDI Star Wars:

Pozlacená kupole

Kvůli dobovým technologickým omezením tehdy nic takového nevzniklo, ale technický pokrok už nyní umožňuje o tom přinejmenším uvažovat. „Ronald Reagan to chtěl udělat už dávno, ale technologie prostě nebyla, ani zdaleka,“ pokračoval Trump. „Ale teď tu technologii máme. Je to vlastně neuvěřitelné. A mají ji i další místa, Izrael ji má. A Spojené státy by ji měly mít také.“

Trumpův Goldem Dome se dá přeložit jako Zlatý dóm, Zlatá klenba nebo Zlatá kupole. Název je inspirovaný právě izraelským projektem Iron Dome neboli Železná kupole, který už blízkovýchodní zemi úspěšně chrání řadu let. Původní návrh zněl Železná kupole pro Ameriku. Ten ale nešlo použít, protože název je chráněný společností Rafael Advanced Defense Systems, která jej provozuje právě v Izraeli. Trump proto nakonec zvolil svou oblíbenou zlatou barvu.

Už 27. ledna vydal americký prezident exekutivní příkaz, v němž vyzval ministerstvo obrany, aby vytvořilo protiraketový štít nové generace.

Nahrávám video

Jak a proti komu se bránit?

Reaganův systém přezdívaný Star Wars měl USA chránit před útokem vojsk Varšavské smlouvy, tedy hlavně před cíli, které by vylétaly z východní Evropy. Izraelský Iron dome brání poměrně malý a jasně vymezený prostor, na který mohou útoky přicházet ze dvou stran.

Ale před čím má chránit Spojené státy Zlatý dóm, zatím není jasné. Ani to, jak by měl vlastně vypadat, zda je možné pokrýt nějakou fungující ochranou celou rozlohu USA, když zatím není definováno, z jaké strany by mohly nepřátelské rakety přiletět.

Definovat tento systém znesnadňuje i fakt, že USA jsou geopoliticky v jiné situaci než Izrael, jenž se chrání před snadněji zničitelnými střelami krátkého doletu. Spojené státy by se musely snažit ubránit i raketám dlouhého a středního doletu.

Výkonný příkaz nezadal žádné specifikace, které by cokoliv z toho upřesňovaly. Podle odborného webu Defense News už ale Pentagon zvažuje místa, kde by se podobné zbraně testovaly. Aby byly účinné, musí být takzvaně hypersonické, tedy tak rychlé, aby dokázaly zasahovat i nepřátelské rakety schopné letu vysoce nadzvukovou rychlostí. Testování takových raket není jednoduché, právě už jen kvůli jejich rychlosti.

Peníze, politika, technologie

Defense News informovaly o tom, že ministerstvo obrany zvažuje možnosti zřízení nových letových koridorů pro testování těchto zbraní nad USA a Austrálií. V současné době se využívají oblasti nad mořem, ale pro pozdější fáze testů je výhodnější monitorovat chování střel pozemskými stanicemi. USA mají ve výběru tři takové lokality – v Novém Mexiku, na Aljašce a v Austrálii, která by ale samozřejmě musela souhlasit.

Záměr je náročný nejen schvalovacími procesy, ale také finančně, a zejména pak časově. Ministr obrany Pete Hegseth přitom v nedávném videu hovořil o snaze Pentagonu najít úspory ve výši 50 miliard dolarů v rozpočtu na rok 2026. Podle vyjádření George Rumforda z amerického ministerstva obrany pro Defense News vyplývá, že finance by se mohly najít už letos.

Plán by v každém případě, pokud proběhne podle přání prezidenta Trumpa, měl vycházet z dodavatelů amerických soukromých společností. Jedna z nich, Lockheed Martin, už na svém webu uvádí, že je schopná cíl splnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled