Trump chce USA schovat pod Zlatý dóm. Záměr provází mnoho otázek

Mezi řadou oznámení, která pronesl americký prezident Donald Trump před Kongresem, zazněl i slib, že USA by měl v budoucnosti chránit pokročilý raketový deštník schopný likvidovat nepřátelské rakety podobně jako izraelská Železná kopule (Iron Dome).

„Žádám Kongres, aby financoval nejmodernější protiraketový štít Golden Dome, který by chránil naši vlast,“ řekl americký prezident Donald Trump ve svém projevu na společném zasedání Kongresu 5. března. „Jinde – Izrael ho má. Měli bychom ho mít i my. Chceme být chráněni,“ dodal.

Trump tak navazuje na plány Ronalda Reagana z osmdesátých let dvacátého století. Ten prosazoval vybudování systému protiraketové ochrany, která by likvidovala nepřátelské střely kombinací opatření na Zemi a v kosmu.

Dobová vizualizace Reaganova programu raketového štítu SDI Star Wars:

Pozlacená kupole

Kvůli dobovým technologickým omezením tehdy nic takového nevzniklo, ale technický pokrok už nyní umožňuje o tom přinejmenším uvažovat. „Ronald Reagan to chtěl udělat už dávno, ale technologie prostě nebyla, ani zdaleka,“ pokračoval Trump. „Ale teď tu technologii máme. Je to vlastně neuvěřitelné. A mají ji i další místa, Izrael ji má. A Spojené státy by ji měly mít také.“

Trumpův Goldem Dome se dá přeložit jako Zlatý dóm, Zlatá klenba nebo Zlatá kupole. Název je inspirovaný právě izraelským projektem Iron Dome neboli Železná kupole, který už blízkovýchodní zemi úspěšně chrání řadu let. Původní návrh zněl Železná kupole pro Ameriku. Ten ale nešlo použít, protože název je chráněný společností Rafael Advanced Defense Systems, která jej provozuje právě v Izraeli. Trump proto nakonec zvolil svou oblíbenou zlatou barvu.

Už 27. ledna vydal americký prezident exekutivní příkaz, v němž vyzval ministerstvo obrany, aby vytvořilo protiraketový štít nové generace.

Nahrávám video
Události: Iron Dome v akci nad Aškelonem
Zdroj: ČT24

Jak a proti komu se bránit?

Reaganův systém přezdívaný Star Wars měl USA chránit před útokem vojsk Varšavské smlouvy, tedy hlavně před cíli, které by vylétaly z východní Evropy. Izraelský Iron dome brání poměrně malý a jasně vymezený prostor, na který mohou útoky přicházet ze dvou stran.

Ale před čím má chránit Spojené státy Zlatý dóm, zatím není jasné. Ani to, jak by měl vlastně vypadat, zda je možné pokrýt nějakou fungující ochranou celou rozlohu USA, když zatím není definováno, z jaké strany by mohly nepřátelské rakety přiletět.

Definovat tento systém znesnadňuje i fakt, že USA jsou geopoliticky v jiné situaci než Izrael, jenž se chrání před snadněji zničitelnými střelami krátkého doletu. Spojené státy by se musely snažit ubránit i raketám dlouhého a středního doletu.

Výkonný příkaz nezadal žádné specifikace, které by cokoliv z toho upřesňovaly. Podle odborného webu Defense News už ale Pentagon zvažuje místa, kde by se podobné zbraně testovaly. Aby byly účinné, musí být takzvaně hypersonické, tedy tak rychlé, aby dokázaly zasahovat i nepřátelské rakety schopné letu vysoce nadzvukovou rychlostí. Testování takových raket není jednoduché, právě už jen kvůli jejich rychlosti.

Peníze, politika, technologie

Defense News informovaly o tom, že ministerstvo obrany zvažuje možnosti zřízení nových letových koridorů pro testování těchto zbraní nad USA a Austrálií. V současné době se využívají oblasti nad mořem, ale pro pozdější fáze testů je výhodnější monitorovat chování střel pozemskými stanicemi. USA mají ve výběru tři takové lokality – v Novém Mexiku, na Aljašce a v Austrálii, která by ale samozřejmě musela souhlasit.

Záměr je náročný nejen schvalovacími procesy, ale také finančně, a zejména pak časově. Ministr obrany Pete Hegseth přitom v nedávném videu hovořil o snaze Pentagonu najít úspory ve výši 50 miliard dolarů v rozpočtu na rok 2026. Podle vyjádření George Rumforda z amerického ministerstva obrany pro Defense News vyplývá, že finance by se mohly najít už letos.

Plán by v každém případě, pokud proběhne podle přání prezidenta Trumpa, měl vycházet z dodavatelů amerických soukromých společností. Jedna z nich, Lockheed Martin, už na svém webu uvádí, že je schopná cíl splnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...