Trump chce USA schovat pod Zlatý dóm. Záměr provází mnoho otázek

Mezi řadou oznámení, která pronesl americký prezident Donald Trump před Kongresem, zazněl i slib, že USA by měl v budoucnosti chránit pokročilý raketový deštník schopný likvidovat nepřátelské rakety podobně jako izraelská Železná kopule (Iron Dome).

„Žádám Kongres, aby financoval nejmodernější protiraketový štít Golden Dome, který by chránil naši vlast,“ řekl americký prezident Donald Trump ve svém projevu na společném zasedání Kongresu 5. března. „Jinde – Izrael ho má. Měli bychom ho mít i my. Chceme být chráněni,“ dodal.

Trump tak navazuje na plány Ronalda Reagana z osmdesátých let dvacátého století. Ten prosazoval vybudování systému protiraketové ochrany, která by likvidovala nepřátelské střely kombinací opatření na Zemi a v kosmu.

Dobová vizualizace Reaganova programu raketového štítu SDI Star Wars:

Pozlacená kupole

Kvůli dobovým technologickým omezením tehdy nic takového nevzniklo, ale technický pokrok už nyní umožňuje o tom přinejmenším uvažovat. „Ronald Reagan to chtěl udělat už dávno, ale technologie prostě nebyla, ani zdaleka,“ pokračoval Trump. „Ale teď tu technologii máme. Je to vlastně neuvěřitelné. A mají ji i další místa, Izrael ji má. A Spojené státy by ji měly mít také.“

Trumpův Goldem Dome se dá přeložit jako Zlatý dóm, Zlatá klenba nebo Zlatá kupole. Název je inspirovaný právě izraelským projektem Iron Dome neboli Železná kupole, který už blízkovýchodní zemi úspěšně chrání řadu let. Původní návrh zněl Železná kupole pro Ameriku. Ten ale nešlo použít, protože název je chráněný společností Rafael Advanced Defense Systems, která jej provozuje právě v Izraeli. Trump proto nakonec zvolil svou oblíbenou zlatou barvu.

Už 27. ledna vydal americký prezident exekutivní příkaz, v němž vyzval ministerstvo obrany, aby vytvořilo protiraketový štít nové generace.

Nahrávám video
Události: Iron Dome v akci nad Aškelonem
Zdroj: ČT24

Jak a proti komu se bránit?

Reaganův systém přezdívaný Star Wars měl USA chránit před útokem vojsk Varšavské smlouvy, tedy hlavně před cíli, které by vylétaly z východní Evropy. Izraelský Iron dome brání poměrně malý a jasně vymezený prostor, na který mohou útoky přicházet ze dvou stran.

Ale před čím má chránit Spojené státy Zlatý dóm, zatím není jasné. Ani to, jak by měl vlastně vypadat, zda je možné pokrýt nějakou fungující ochranou celou rozlohu USA, když zatím není definováno, z jaké strany by mohly nepřátelské rakety přiletět.

Definovat tento systém znesnadňuje i fakt, že USA jsou geopoliticky v jiné situaci než Izrael, jenž se chrání před snadněji zničitelnými střelami krátkého doletu. Spojené státy by se musely snažit ubránit i raketám dlouhého a středního doletu.

Výkonný příkaz nezadal žádné specifikace, které by cokoliv z toho upřesňovaly. Podle odborného webu Defense News už ale Pentagon zvažuje místa, kde by se podobné zbraně testovaly. Aby byly účinné, musí být takzvaně hypersonické, tedy tak rychlé, aby dokázaly zasahovat i nepřátelské rakety schopné letu vysoce nadzvukovou rychlostí. Testování takových raket není jednoduché, právě už jen kvůli jejich rychlosti.

Peníze, politika, technologie

Defense News informovaly o tom, že ministerstvo obrany zvažuje možnosti zřízení nových letových koridorů pro testování těchto zbraní nad USA a Austrálií. V současné době se využívají oblasti nad mořem, ale pro pozdější fáze testů je výhodnější monitorovat chování střel pozemskými stanicemi. USA mají ve výběru tři takové lokality – v Novém Mexiku, na Aljašce a v Austrálii, která by ale samozřejmě musela souhlasit.

Záměr je náročný nejen schvalovacími procesy, ale také finančně, a zejména pak časově. Ministr obrany Pete Hegseth přitom v nedávném videu hovořil o snaze Pentagonu najít úspory ve výši 50 miliard dolarů v rozpočtu na rok 2026. Podle vyjádření George Rumforda z amerického ministerstva obrany pro Defense News vyplývá, že finance by se mohly najít už letos.

Plán by v každém případě, pokud proběhne podle přání prezidenta Trumpa, měl vycházet z dodavatelů amerických soukromých společností. Jedna z nich, Lockheed Martin, už na svém webu uvádí, že je schopná cíl splnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 48 mminutami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
před 21 hhodinami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
před 23 hhodinami

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026
Načítání...