Trump chce USA schovat pod Zlatý dóm. Záměr provází mnoho otázek

Mezi řadou oznámení, která pronesl americký prezident Donald Trump před Kongresem, zazněl i slib, že USA by měl v budoucnosti chránit pokročilý raketový deštník schopný likvidovat nepřátelské rakety podobně jako izraelská Železná kopule (Iron Dome).

„Žádám Kongres, aby financoval nejmodernější protiraketový štít Golden Dome, který by chránil naši vlast,“ řekl americký prezident Donald Trump ve svém projevu na společném zasedání Kongresu 5. března. „Jinde – Izrael ho má. Měli bychom ho mít i my. Chceme být chráněni,“ dodal.

Trump tak navazuje na plány Ronalda Reagana z osmdesátých let dvacátého století. Ten prosazoval vybudování systému protiraketové ochrany, která by likvidovala nepřátelské střely kombinací opatření na Zemi a v kosmu.

Dobová vizualizace Reaganova programu raketového štítu SDI Star Wars:

Pozlacená kupole

Kvůli dobovým technologickým omezením tehdy nic takového nevzniklo, ale technický pokrok už nyní umožňuje o tom přinejmenším uvažovat. „Ronald Reagan to chtěl udělat už dávno, ale technologie prostě nebyla, ani zdaleka,“ pokračoval Trump. „Ale teď tu technologii máme. Je to vlastně neuvěřitelné. A mají ji i další místa, Izrael ji má. A Spojené státy by ji měly mít také.“

Trumpův Goldem Dome se dá přeložit jako Zlatý dóm, Zlatá klenba nebo Zlatá kupole. Název je inspirovaný právě izraelským projektem Iron Dome neboli Železná kupole, který už blízkovýchodní zemi úspěšně chrání řadu let. Původní návrh zněl Železná kupole pro Ameriku. Ten ale nešlo použít, protože název je chráněný společností Rafael Advanced Defense Systems, která jej provozuje právě v Izraeli. Trump proto nakonec zvolil svou oblíbenou zlatou barvu.

Už 27. ledna vydal americký prezident exekutivní příkaz, v němž vyzval ministerstvo obrany, aby vytvořilo protiraketový štít nové generace.

Nahrávám video
Události: Iron Dome v akci nad Aškelonem
Zdroj: ČT24

Jak a proti komu se bránit?

Reaganův systém přezdívaný Star Wars měl USA chránit před útokem vojsk Varšavské smlouvy, tedy hlavně před cíli, které by vylétaly z východní Evropy. Izraelský Iron dome brání poměrně malý a jasně vymezený prostor, na který mohou útoky přicházet ze dvou stran.

Ale před čím má chránit Spojené státy Zlatý dóm, zatím není jasné. Ani to, jak by měl vlastně vypadat, zda je možné pokrýt nějakou fungující ochranou celou rozlohu USA, když zatím není definováno, z jaké strany by mohly nepřátelské rakety přiletět.

Definovat tento systém znesnadňuje i fakt, že USA jsou geopoliticky v jiné situaci než Izrael, jenž se chrání před snadněji zničitelnými střelami krátkého doletu. Spojené státy by se musely snažit ubránit i raketám dlouhého a středního doletu.

Výkonný příkaz nezadal žádné specifikace, které by cokoliv z toho upřesňovaly. Podle odborného webu Defense News už ale Pentagon zvažuje místa, kde by se podobné zbraně testovaly. Aby byly účinné, musí být takzvaně hypersonické, tedy tak rychlé, aby dokázaly zasahovat i nepřátelské rakety schopné letu vysoce nadzvukovou rychlostí. Testování takových raket není jednoduché, právě už jen kvůli jejich rychlosti.

Peníze, politika, technologie

Defense News informovaly o tom, že ministerstvo obrany zvažuje možnosti zřízení nových letových koridorů pro testování těchto zbraní nad USA a Austrálií. V současné době se využívají oblasti nad mořem, ale pro pozdější fáze testů je výhodnější monitorovat chování střel pozemskými stanicemi. USA mají ve výběru tři takové lokality – v Novém Mexiku, na Aljašce a v Austrálii, která by ale samozřejmě musela souhlasit.

Záměr je náročný nejen schvalovacími procesy, ale také finančně, a zejména pak časově. Ministr obrany Pete Hegseth přitom v nedávném videu hovořil o snaze Pentagonu najít úspory ve výši 50 miliard dolarů v rozpočtu na rok 2026. Podle vyjádření George Rumforda z amerického ministerstva obrany pro Defense News vyplývá, že finance by se mohly najít už letos.

Plán by v každém případě, pokud proběhne podle přání prezidenta Trumpa, měl vycházet z dodavatelů amerických soukromých společností. Jedna z nich, Lockheed Martin, už na svém webu uvádí, že je schopná cíl splnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 16 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...