Trump chce USA schovat pod Zlatý dóm. Záměr provází mnoho otázek

Mezi řadou oznámení, která pronesl americký prezident Donald Trump před Kongresem, zazněl i slib, že USA by měl v budoucnosti chránit pokročilý raketový deštník schopný likvidovat nepřátelské rakety podobně jako izraelská Železná kopule (Iron Dome).

„Žádám Kongres, aby financoval nejmodernější protiraketový štít Golden Dome, který by chránil naši vlast,“ řekl americký prezident Donald Trump ve svém projevu na společném zasedání Kongresu 5. března. „Jinde – Izrael ho má. Měli bychom ho mít i my. Chceme být chráněni,“ dodal.

Trump tak navazuje na plány Ronalda Reagana z osmdesátých let dvacátého století. Ten prosazoval vybudování systému protiraketové ochrany, která by likvidovala nepřátelské střely kombinací opatření na Zemi a v kosmu.

Dobová vizualizace Reaganova programu raketového štítu SDI Star Wars:

Pozlacená kupole

Kvůli dobovým technologickým omezením tehdy nic takového nevzniklo, ale technický pokrok už nyní umožňuje o tom přinejmenším uvažovat. „Ronald Reagan to chtěl udělat už dávno, ale technologie prostě nebyla, ani zdaleka,“ pokračoval Trump. „Ale teď tu technologii máme. Je to vlastně neuvěřitelné. A mají ji i další místa, Izrael ji má. A Spojené státy by ji měly mít také.“

Trumpův Goldem Dome se dá přeložit jako Zlatý dóm, Zlatá klenba nebo Zlatá kupole. Název je inspirovaný právě izraelským projektem Iron Dome neboli Železná kupole, který už blízkovýchodní zemi úspěšně chrání řadu let. Původní návrh zněl Železná kupole pro Ameriku. Ten ale nešlo použít, protože název je chráněný společností Rafael Advanced Defense Systems, která jej provozuje právě v Izraeli. Trump proto nakonec zvolil svou oblíbenou zlatou barvu.

Už 27. ledna vydal americký prezident exekutivní příkaz, v němž vyzval ministerstvo obrany, aby vytvořilo protiraketový štít nové generace.

3 minuty
Události: Iron Dome v akci nad Aškelonem
Zdroj: ČT24

Jak a proti komu se bránit?

Reaganův systém přezdívaný Star Wars měl USA chránit před útokem vojsk Varšavské smlouvy, tedy hlavně před cíli, které by vylétaly z východní Evropy. Izraelský Iron dome brání poměrně malý a jasně vymezený prostor, na který mohou útoky přicházet ze dvou stran.

Ale před čím má chránit Spojené státy Zlatý dóm, zatím není jasné. Ani to, jak by měl vlastně vypadat, zda je možné pokrýt nějakou fungující ochranou celou rozlohu USA, když zatím není definováno, z jaké strany by mohly nepřátelské rakety přiletět.

Definovat tento systém znesnadňuje i fakt, že USA jsou geopoliticky v jiné situaci než Izrael, jenž se chrání před snadněji zničitelnými střelami krátkého doletu. Spojené státy by se musely snažit ubránit i raketám dlouhého a středního doletu.

Výkonný příkaz nezadal žádné specifikace, které by cokoliv z toho upřesňovaly. Podle odborného webu Defense News už ale Pentagon zvažuje místa, kde by se podobné zbraně testovaly. Aby byly účinné, musí být takzvaně hypersonické, tedy tak rychlé, aby dokázaly zasahovat i nepřátelské rakety schopné letu vysoce nadzvukovou rychlostí. Testování takových raket není jednoduché, právě už jen kvůli jejich rychlosti.

Peníze, politika, technologie

Defense News informovaly o tom, že ministerstvo obrany zvažuje možnosti zřízení nových letových koridorů pro testování těchto zbraní nad USA a Austrálií. V současné době se využívají oblasti nad mořem, ale pro pozdější fáze testů je výhodnější monitorovat chování střel pozemskými stanicemi. USA mají ve výběru tři takové lokality – v Novém Mexiku, na Aljašce a v Austrálii, která by ale samozřejmě musela souhlasit.

Záměr je náročný nejen schvalovacími procesy, ale také finančně, a zejména pak časově. Ministr obrany Pete Hegseth přitom v nedávném videu hovořil o snaze Pentagonu najít úspory ve výši 50 miliard dolarů v rozpočtu na rok 2026. Podle vyjádření George Rumforda z amerického ministerstva obrany pro Defense News vyplývá, že finance by se mohly najít už letos.

Plán by v každém případě, pokud proběhne podle přání prezidenta Trumpa, měl vycházet z dodavatelů amerických soukromých společností. Jedna z nich, Lockheed Martin, už na svém webu uvádí, že je schopná cíl splnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...