Jan Palach strana 3 z 5

„Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše svědomí jako pochodeň č. 2. Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory,“ vysvětlil osmnáctiletý student Jan Zajíc svůj radikální čin. Přesně před padesáti lety, na výročí „Vítězného února“, se v jednom z domů na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil.

Putovní výstava připomíná osud a čin studenta Jana Zajíce, který se před padesáti lety upálil na Václavském náměstí v Praze na protest proti okupaci Československa sovětskou armádou. Zahájena byla v pátek ve Vítkově na Opavsku, kde se Zajíc narodil. V dalších měsících bude výstava čítající několik desítek panelů putovat i po školách. Uvedl to starosta Vítkova Pavel Smolka.

Po těžké nemoci zemřel ve věku 85 let Stanislav Milota, kameraman s nezaměnitelným rukopisem, který vtiskl především filmu Spalovač mrtvol. Manžel disidentky a herečky Vlasty Chramostové se stal také předním obrazovým kronikářem srpna 1968 i Palachova týdne a doplatil na svou odvahu ztrátou profese.

Nejlepším filmem roku 2018 je podle tuzemských kritiků Jan Palach. Ceny české filmové kritiky mu ze šesti nominací nakonec dopřály „pouze“ vítězství v této jedné kategorii.  Ani žádnému jinému loňskému titulu v devátém ročníku nestranily. Podle nejlepšího scénáře tak například vznikla Chata na prodej, v nejlepší režii byl natočen snímek Všechno bude. Herecká ocenění patří Martinu Hubovi (Hovory s TGM) a Jenovéfě Bokové (Chvilky). Spojující linkou Cen české filmové kritiky za rok 2018 tak není jeden konkrétní titul, ale výrazný podíl debutujících filmařů.

Před 50 lety se konal pohřeb Jana Palacha. Barevné fotografie z brněnské tryzny z roku 1969 nedávno v otcově archivu objevil Jiří Dokoupil z Valchova. Snímky ležely 50 let zapomenuté mezi rodinnými momentkami. Podle historika Moravského zemského muzea je nález barevných fotografií z této akce výjimečný.

Právě před padesáti lety, 25. ledna 1969, se v ulicích Prahy konal pohřeb Jana Palacha, který se upálil na protest proti situaci v okupované zemi. Smutečního průvodu Starým Městem se tehdy zúčastnilo na 200 tisíc lidí. Politické požadavky odhodlaného mladého muže přesto zůstaly nenaplněny. Lidé reagovali opačně, než si Palach přál. Podle některých názorů dokonce poslední rozloučení, které připomínalo velký archaický rituál, svým vyzněním paradoxně urychlilo nástup normalizace.

Drama Toman vede nominace cen Český lev za rok 2018. Snímek režiséra a spoluscenáristy Ondřeje Trojana podle skutečného příběhu poválečného kšeftaře je nominován ve všech kategoriích, s výjimkou ocenění pro herce ve vedlejší roli. O titul „nejlepší film“ se Toman přetahuje se snímky Hmyz, Jan Palach, Tlumočník a Všechno bude. 25. února oznámí Česká filmová a televizní akademie ještě nominace za nejpovedenější televizní počiny. Sošky Českého lva si filmoví i televizní vítězové převezmou 23. března.

Čin Jana Palacha inspiroval a stále inspiruje i hudebníky. Jak písničkáře, kteří beznaděj tehdejší doby prožívali a jejichž písně o Palachovi mnohdy končily v trezoru, tak současné muzikanty, pro něž je Palachův odkaz neustále silným mementem.

Italské neofašistické kapely nakonec na památku Jana Palacha v sobotu vystoupily v improvizovaném přístřešku na venkovském dvoře, zhruba 14 kilometrů od Verony. V neděli o tom informoval místní list L'Arena. Akce, která v uplynulých týdnech vzbudila řadu kontroverzí, se podle organizátorů zúčastnilo 400 lidí.

Prezident Miloš Zeman nevylučuje personální změny. V brzké době by mohl kvůli podezření na šikanu vyměnit šéfa Útvaru pro ochranu prezidenta Zdeňka Šimana. Se změnou na postu kancléře ale nepočítá. Zeman to řekl v rozhovoru pro server Blesk.cz.

Čin Jana Palacha ukazuje, že komunistický režim a okupační jednotky nedokázaly zcela potlačit opozici v Československu. „Ostatní lidé si to díky němu uvědomili,“ řekl v Hyde Parku Civilizace Lotyš Elijahu Rips, který se na jaře 1969 pokusil upálit v reakci na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Čin provedl v centru Rigy, kolemjdoucí ho ale uhasili a Rips nakonec skončil v rukou sovětské tajné policie.

Přesně před padesáti lety zemřel Jan Palach. V nemocnici po třech dnech podlehl následkům popálení. Jeho památku připomíná po celém Česku řada akcí. Nejvýraznější vzpomínku uspořádali ve Všetatech. V Mělníku vydali knihu a v Olomouci se rozezněly zvony. Na Palachovu výzvu k aktivitě vzpomínali i krajané v Londýně.

O upálení Jana Palacha informovala před padesáti lety všechna významnější média v zemi. Zpočátku ještě svobodně, nastupující normalizace a cenzura ale postupně vytlačovaly jeho čin z veřejného prostoru. V době prvního výročí už o něm ani o jeho následovnících třeba v Rudém právu nebyla jediná zmínka.

Posmrtná maska Jana Palacha se stala jednou z významných připomínek jeho činu a přetrvala jí i dodnes. Hned po Palachově smrti ji 19. ledna 1969 sejmul sochař Olbram Zoubek. Jeho dcera Polana Bregantová si za to otce hluboce váží, řekla ve vysílání ČT, kde vzpomínala na okolnosti této události.

Zábavní park, kde se měl v sobotu večer konat koncert neofašistických kapel na památku Jana Palacha, odřekl organizátorům prostory. Vedení parku Movieland o tom informovalo na Facebooku a odřeknutí odůvodnilo bezpečností a veřejným pořádkem. Je to už podruhé, co organizátoři přišli o prostory. Pořadatelé ujišťují, že koncert bude a že místo konání zveřejní v sobotu dopoledne.

Mnozí diváci ji znají jako odvážnou advokátku, která ve snímku Hořící keř marně hájí matku Jana Palacha. Ve skutečnosti byla Dagmar Burešová kvůli tomuto případu sledována StB a její dcera nemohla vystudovat, i tak ale po letech nelitovala, že se do kauzy Palach pustila. Za minulého režimu bojovala proti „větrným mlýnům“ často, když hájila disidenty i jiné nepřátele režimu. Po listopadu 1989 se pak jako první ministryně spravedlnosti pustila do justiční reformy.

Českým skautům se po padesáti letech podařilo vypátrat chlapce, kterého objektiv fotoaparátu zvěčnil na dnes již ikonickém snímku z pohřbu Jana Palacha. Více než šedesátiletý Pražan jménem Vladimír o publicitu nestojí, skautům nicméně poskytl interview, ve kterém se vrátil i do lednových dní devětašedesátého roku.

Koncert italských neofašistických kapel na památku Jana Palacha se bude navzdory protestům z české i italské strany v sobotu 19. ledna konat, a to v Lazise poblíž Verony. Ve čtvrtek to oznámili pořadatelé ze sdružení Nomos. Ti byli nuceni hledat pro akci nový sál poté, co tento týden odřeklo pronájem veronské divadlo Teatro Stimmate. Místní úřady, městské i provinční, nicméně záštitu nad kontroverzní akcí potvrdily.

Svým sebeupálením se Jan Palach pravděpodobně inspiroval protesty vietnamských buddhistů proti politice generálů, říká historik Petr Blažek. Sebeupálení buddhistů přitom bylo inspirací pro značnou část světových případů, ač v jiném kontextu a s jinými cíli, uvedl na čtvrteční mezinárodní konferenci nazvané Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku.

Čin Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil, aby vyburcoval lidi z apatie po okupaci Československa, rezonoval i ve slovenské části tehdy nově vzniklé federace. Stejně jako v českých zemích, i na Slovensku byli v čele protestů studenti.

Po činu Jana Palacha dělal komunistický režim všechno pro to, aby se na jeho oběť zapomnělo. Nakonec to byla o dvacet let později připomínka právě Palachova burcujícího aktu, která vedla k demonstracím a předznamenala pád režimu, proti němuž se dvacetiletý student postavil. A opět se měnilo nejen politické uspořádání a česká společnost, ale i obraz mladíka, který se pro ni obětoval.

Jan Palach otřásl celým komunistickým blokem, říká historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Hluboce také ovlivnil řadu jeho obyvatel a mnohým dal sílu vzdorovat zvůli komunistů ovládajících násilím společnost. Mezi nimi byli i evangelický farář a teolog Jakub S. Trojan a katolický kněz, teolog a filozof Tomáš Halík, kteří byli společně s Blažkem hosty speciálního vysílání České televize.

Ve dnech, kdy si Česko připomíná 50 let od oběti Jana Palacha, je všetatský dům, kde s rodinou žil, obehnán lešeními a místo střechy ho zakrývá plachta. Má v něm vzniknout Palachův památník, k lednovému výročí se však rekonstrukce nestihne. Otevře se proto 21. srpna.

Šokující čin studenta Jana Palacha měl československou společnost vyburcovat z letargie, do které postupně upadala po srpnové okupaci v roce 1968. K zoufalému kroku se pak odhodlalo ještě několik dalších: Osmnáctiletý Jan Zajíc, který se upálil 25. února 1969, po sobě zanechal báseň o Palachovi a dopisy, v nichž se označil za pochodeň číslo dvě. Už v lednu – jen den po Palachově úmrtí – se v Plzni zapálil Josef Hlavatý. Celkem se mezi lednem a dubnem 1969 pokusilo o upálení 26 lidí, z nichž sedm zemřelo. Politický motiv ale mělo jen několik z nich. Zřejmě poslední „živou pochodní“ byl v dubnu 1969 čtyřicetiletý technický úředník Evžen Plocek.