Po těžké nemoci zemřel ve věku 85 let Stanislav Milota, kameraman s nezaměnitelným rukopisem, který vtiskl především filmu Spalovač mrtvol. Manžel disidentky a herečky Vlasty Chramostové se stal také předním obrazovým kronikářem srpna 1968 i Palachova týdne a doplatil na svou odvahu ztrátou profese.
Zvěčnil Kopfrkingla i srpnovou invazi. Zemřel kameraman Stanislav Milota
Životní osudy kameramana Stanislava Miloty patří k nejpůsobivějším příběhům české poválečné filmové historie. Žižkovského frajera a samouka na kameramanské výsluní vynesla nezměrná pracovitost a výjimečná imaginace.
Už od patnácti let působil na Barrandově, nejprve jako osvětlovač, pak jako ostřič a švenkr. V první polovině 60. let se stal samostatným kameramanem, jenž svěží obrazovou dynamikou pozvedl dnes pozapomenuté snímky Na laně (1963) či Anděl blažené smrti (1965).
Milotova manželka Vlasta Chramostová ve filmu Spalovač mrtvol
I proto si jej Juraj Herz zvolil jako kameramana svého legendárního filmu Spalovač mrtvol (1968), jehož mrazivé vizuální ztvárnění patří k nejpozoruhodnějším kameramanským výkonům vůbec. Pro podržení bizarní, šílené atmosféry v příběhu oddaného pracovníka krematoria Karla Kopfrkingla snímal Milota postavy z různých úhlů, často šikmo zespoda či seshora širokoúhlým objektivem, takzvaným rybím okem.
Svědek invaze 1968 i Palachova pohřbu
- Dokument Zlatá šedesátá (ČT art, 19. 2. od 21:10)
- Film Spalovač mrtvol (ČT art, 19. 2., od 22:10)
Kromě vynalézavosti však Milotovi nechyběla ani odvaha a nasazení. Během invaze v srpnu 1968 natočil stovky metrů dokumentárního materiálu, stejně jako v lednu 1969 při pohřbu Jana Palacha.
„Po Spalovači jsem měl nabídku točit v Izraeli. Točil jsem film, který se patřičně jmenoval: Alle hatten sich abgewandt, tedy všichni se ode mě odvrátili. Což se také stalo,“ popisoval v dokumentu Zlatá šedesátá Milota, co s nástupem normalizace náledovalo.
Zemřel kameraman Stanislav Milota (zdroj: ČT24)
Odveta v podobě okamžitého propuštění z Barrandova při prověrkách a následující zdravotní potíže jeho profesní dráhu ukončily. Po podpisu Charty 77 se s filmovou kamerou rozloučil záznamem bytového představení své manželky, herečky Vlasty Chramostové, Zpráva o pohřbívání v Čechách (1979).
Kvůli potížím se zrakem se po sametové revoluci k práci kameramana nevrátil, i když z materiálů natočených během let 1968 a 1969 ještě dal dohromady dokument Zmatek. Až v roce 2002 měla premiéru osmiminutová filmová esej Jan 69 z Palachova pohřbu. Záběry byly objeveny v depozitáři Národního filmového archivu. Stanislav Milota se přitom domníval, že snímek nenávratně zmizel kvůli „zájmu“ StB, která filmové materiály z „krizového období“ úspěšně likvidovala.
Místo za kameru na Hrad
Za kameru se v 90. letech tedy nevrátil, působil ale jako první vedoucí sekretariátu prezidenta Václava Havla, v jehož režijním debutu Odcházení (2011) si také zahrál, v radě Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Je laureátem Ceny Františka Kriegla a nositelem Čestné medaile TGM za věrnost jeho odkazu. V roce 2015 obdržel Českého lva za celoživotní přínos kinematografii.