Vlasta Chramostová

Populární divadelní a filmový herec Jiří Sovák vždycky s radostí vyvolával smích. Letos v září uplynulo dvacet let od jeho smrti, ale v paměti publika stále zůstává, především jako komediální herec a skvělý vypravěč. Měl za sebou ale i mnoho vážných dramatických rolí. Sedmnáct let vystupoval na prknech Národního divadla. Narodil se 27. prosince 1920, přesně před sto lety.

Kniha Aleny Zemančíkové nazvaná Zpětné zakreslení cesty se pokouší najít odpověď na to, jaké bylo uplynulé čtvrtstoletí v Národním divadle. Připomíná nejenom nejvýraznější inscenace těchto let, ale také velmi zjitřenou atmosféru první scény let devadesátých, kdy se divadlo zásadně proměnilo.

V její poslední roli před kamerou diváci Vlastu Chramostovou ještě neviděli. Seriál Zločiny Velké Prahy, který navazuje na tradici historických detektivek, se na obrazovkách České televize objeví až v příštím roce. Ke ztvárnění epizodní postavy herečku přemluvil režisér Jaroslav Brabec, s nímž v posametových časech natáčela už několikrát.

Na scéně Národního divadla se kolegové, přátelé i široká veřejnost v pondělí rozloučili s herečkou a chartistkou Vlastou Chramostovou, která zesnula 6. října. Na závěrečnou cestu ji vyprovodil dlouhotrvající poslední aplaus.

Jaká byla Vlasta Chramostová? Na mimořádnou osobnost herecké i občanské scény vzpomínali socioložka Jiřina Šiklová, režisér Jaroslav Brabec, biskup Václav Malý. Spolu s nimi dobu i osudy herečky a disidentky připomněli historik Petr Blažek či editor Jan Lukeš.

S Vlastou Chramostovou se loučila také veřejnost a herečtí kolegové v rodném Brně. Lidé na herečku vzpomínali zapálením svíček a položením květin ve dvoraně Městského divadla Brno, kde mohli vyjádřit soustrast také v kondolenční knize.

„Dokázala se vyrovnat se svým pochybením zcela poctivě a odčinit ho,“ oceňuje na Vlastě Chramostové Daniel Kroupa, politolog, filozof, chartista a posametový politik. Za spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB) zesnulou herečku, s níž se potkal ještě jako disident, neodsuzuje. Naopak za její protirežimní postoj a statečnost s ním spojenou si ji váží.

Na piazzetě Národního divadla v Praze vzniklo pietní místo, kde se mohou lidé poklonit památce Vlasty Chramostové, která zemřela v neděli ve věku 92 let. První česká scéna zároveň na historické budově vyvěsila černou vlajku. Právě ve zlaté kapličce se 14. října uskuteční rozloučení s uznávanou herečkou a chartistkou. K uctění památky této umělkyně se připojují i další místa, například Národní divadlo a konzervatoř v Brně.

Přestože téměř dvě desetiletí nemohla kvůli komunistické diktatuře oficiálně vystupovat, patří Vlasta Chramostová k zásadním českým herečkám. Umělkyně, která svět opustila v neděli ve věku 92 let, navzdory zákazu pokračovala hraním ve svém vlastním bytě. Na jeviště i před kameru se mohla vrátit až po roce 1989, kdy ji například do svého filmového debutu Odcházení obsadil Václav Havel. Svou zřejmě nejvýraznější filmovou roli ale stihla vytvořit ještě v osudovém roce 1968 – v trezorovém filmu Spalovač mrtvol.

V neděli zemřela Vlasta Chramostová. Zavzpomínejte na tuto herečku díky pořadům a snímkům z archivu České televize. Od jednoho z posledních televizních filmů, v němž hrála, než na téměř dvacet let dostala zákaz natáčení, až po humorné vzpomínání na neveselé časy v pořadu Uvolněte se, prosím.

Vlasta Chramostová byla podle její herecké kolegyně Dagmar Havlové „žena se vším všudy“ a historická osobnost. Setkaly se při natáčení filmu Odcházení z pera Václava Havla. S jeho chotí vzpomínal na zesnulou herečku redaktor Martin Rachman.

Vlasta Chramostová si neuměla stěžovat a byla vždy svěží, shodují se její známí a kolegové. I když v životě zažila mnohá příkoří, dokázala si zachovat optimismus a nadhled. Zásadní v tomto ohledu byl její vztah se Stanislavem Milotou. „Byli to lidi, kteří se neustále špičkovali, a díky tomu mohla být Vlasta tak svěží, jak byla, a díky tomu Standa nepodléhal chmurám,“ prohlásil v ČT režisér Jaroslav Brabec.

Zasloužilá umělkyně, která nemohla vystupovat, signatářka Charty 77, jež podepsala spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Paradoxní život herečky Vlasty Chramostové skončil v neděli ve věku 92 let, potvrdil mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Její slibnou kariéru dočasně zastavil zákaz vystupování kvůli její angažovanosti v roce 1968. Až do revoluce působila v disentu, poté se mohla vrátit na divadelní prkna. V roce 2015 byla uvedena do Síně slávy Národního divadla. Právě tam v pondělí 14. října v 11:00 proběhne poslední rozloučení s herečkou.

Pan Kopfrkingl má rád všechno krásné a vraždami páchá dobro. S mrazivou postavou Spalovače mrtvol seznámil nejprve čtenáře Ladislav Fuks a poté v roce 1969 i stejnojmenný film Juraje Herze. Snímek ovšem putoval rychle do trezoru. Do kin se nyní opět vrací – v digitálně restaurované verzi. S vyčištěným obrazem a zvukem měl Spalovač mrtvol v sobotu světovou premiéru na festivalu v Karlových Varech. Jeho uvedení vyprodalo více než tisíc míst ve velkém sále hotelu Thermal.

Po těžké nemoci zemřel ve věku 85 let Stanislav Milota, kameraman s nezaměnitelným rukopisem, který vtiskl především filmu Spalovač mrtvol. Manžel disidentky a herečky Vlasty Chramostové se stal také předním obrazovým kronikářem srpna 1968 i Palachova týdne a doplatil na svou odvahu ztrátou profese.

Třetí lednový týden roku 1989 otřásl komunistickým režimem v Československu. Násilné potlačení pietní akce, která měla připomenout 20. výročí úmrtí Jana Palacha, totiž vyústilo v sérii protirežimních demonstrací. Zapojily se do nich tisíce lidí, a protože trvaly sedm dní, dostaly označení Palachův týden. Síla protestů překvapila nejen vládnoucí komunisty, ale i opozici. Události předznamenaly pád režimu v listopadu 1989.

Pády i vítězství, život plný dramat i komedií. Vlasta Chramostová, herečka a bývalá disidentka, vydala ve svých jednadevadesáti letech druhou knihu vzpomínek. Jmenuje se stejně jako její první memoáry: Byl to můj osud, s podtitulem „na přeskáčku“.