Pietu za Vlastu Chramostovou drží Národní divadla v Praze i Brně, loučí se i veřejnost

Nahrávám video

Na piazzetě Národního divadla v Praze vzniklo pietní místo, kde se mohou lidé poklonit památce Vlasty Chramostové, která zemřela v neděli ve věku 92 let. První česká scéna zároveň na historické budově vyvěsila černou vlajku. Právě ve zlaté kapličce se 14. října uskuteční rozloučení s uznávanou herečkou a chartistkou. K uctění památky této umělkyně se připojují i další místa, například Národní divadlo a konzervatoř v Brně.

Od pondělí mohou lidé pokládat svíčky nebo květiny k fotografii Vlasty Chramostové, umístěné na piazzetě mezi historickou budovou a Novou scénou Národního divadla. Pietní místo vzniklo i u nedaleké plastiky věnované bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi a příteli Chramostové, jehož nedožité 83. narozeniny připadající na 5. října si lidé také připomínají zapálenými svíčkami.

Poslední aplaus

Poslední rozloučení s herečkou se uskuteční na jevišti historické budovy Národního divadla 14. října v 11:00.

„Divadlo bude pro veřejnost otevřeno o půl hodiny dříve, bude možné položit květiny na forbínu a poklonit se rakvi. Připraveny budou také kondolenční knihy. Čestnou stráž u rakve paní Chramostové budou držet její kolegové a kolegyně a osobnosti z veřejného života. Celý obřad potrvá zhruba čtyřicet minut a zakončen bude vynášením rakve za potlesku všech přítomných,“ doplnil podrobnosti posledního sbohem tiskový mluvčí ND Tomáš Staněk.

„Pohřeb má záštitu státu, odehrává se v jedné z klíčových státních institucí, vyvěšena bude česká vlajka, přítomní budou i političtí představitelé,“ ujistil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Prezidentská lóže zůstane prázdná. Miloš Zeman zašle podle mluvčího Jiřího Ovčáčka na poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou smuteční věnec.

Herečka a disidentka v pražském Národním divadle zažila po revoluci návrat poté, co se ji komunistický režim za protirežimní postoje pokoušel dvě desítky let umlčet. Ve zlaté kapličce pak působila téměř dvě dekády. Její první porevoluční rolí zde byla Kněžna Anežka. S jevištěm se úplně rozloučila v roce 2007 Babičkou ve stejnojmenné dramatizaci podle slavné knihy Boženy Němcové.

Možnost projevit úctu a soustrast mohou lidé také v sídle radnice Prahy 2 na náměstí Míru. Chramostová působila v Divadle na Vinohradech, které na tomto náměstí stojí, a později během normalizace se věnovala milované profesi v provizorním bytovém divadle v Čelakovského sadech. Praha 2 proto připravila na městském úřadu kondolenční listiny, kam mohou lidé zapsat své vzkazy. 

Vlastu Chramostovou si připomínají v rodném Brně

S Chramostovou se loučí veřejnost a herečtí kolegové i v Brně, kde se narodila, krátce po válce několik sezon působila a kde i chodila na konzervatoř. „Studovala zde v roce 1941 až 1945, tedy v období nacistické okupace,“ upřesnil její ředitel Pavel Maňásek. „Vyvěsili jsme životopis spolu s fotkou na naší nástěnce cti a černý smuteční prapor na budově školy.“

Černá vlajka visí také na budově Mahenova divadla, tedy scéně Národního divadla Brno. Městské divadlo Brno pak od úterý nabídne veřejnosti na recepci v Lidické ulici kondolenční knihu. Chramostová zde mimo jiné hrála, ještě jako konzervatoristka, v první premiéře této scény (tehdy ještě Svobodného divadla), kterou byla 14. června 1945 Manon Lescaut. 

„Počítáme také s tím, že ve spolupráci s panem ředitelem Stanislavem Mošou zde v den pohřbu, tedy v pondělí 14. října, od devíti ráno umožníme občanům vzdát poctu statečné a mimořádné ženě položením květin či zapálením svíček ve dvoraně divadla,“ doplnila k pietě za Vlastu Chramostovou v městském divadle  brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...