„Dokázala se vyrovnat se svým pochybením zcela poctivě a odčinit ho,“ oceňuje na Vlastě Chramostové Daniel Kroupa, politolog, filozof, chartista a posametový politik. Za spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB) zesnulou herečku, s níž se potkal ještě jako disident, neodsuzuje. Naopak za její protirežimní postoj a statečnost s ním spojenou si ji váží.
Znali jste se s Vlastou Chramostovou od poloviny osmdesátých let. Když jste ji viděl poprvé, bylo to pro vás setkání s legendou divadla a disentu?
Bylo to pro mě úžasné setkání. Nevím, proč zrovna mě pozval Václav Havel do úzkého kroužku přátel ve svém bytě. Byl tam Josef Topol, Sergej Machonin, Standa Milota a Vlasta Chramostová. Všichni pro mě byli tak velké celebrity, že jsem celou dobu mlčel. Ostýchal jsem se říci slovo. Ale od té doby jsme se znali.
Jaká byla Vlasta Chramostová? Jak blízký jí byl třeba patos, který ve spojitosti s ní přátelé v dobrém zmiňují?
Byla energická, nejevila se mi příliš patetická. Samozřejmě mi nemohl uniknout její vztah se Stanislavem Milotou, ale každý, kdo jim byl blízko, ví, že mezi nimi nebyl žádný konflikt, ale taková hra, kterou spolu hráli a kterou se báječně bavili.
Co by chybělo českému disentu, kdyby v něm nebyla Vlasta Chramostová?
Byla jednou z nejviditelnějších osobností. Znal jsem ji jako herečku ze šedesátých let, kdy patřila k nejvyšší špičce – a pak najednou zmizela. Člověk si jí o to víc vážil, ale vlastně jsem o ní vždycky jenom slyšel. Až když jsem ji poznal osobně, zjistil jsem, že je člověk nesmírně opravdový.
Pocházím z prostředí, které nebylo nijak dotčeno komunismem, u nás doma bydleli političtí vězni, když se vraceli z vězení, vždycky jsme byli tak na hraně, takže jsem měl a priori vůči komunistům určité předsudky. O to víc jsem si vážil lidí jako Vlasta Chramostová, která se dokázala se svým pochybením vyrovnat zcela poctivě a odčinit ho. Byla ve strašlivém stresu, pronásledovaná, a postavila se proti tomu s takovou energií, že většina mužů by jí mohla závidět.
Kdy jste se dozvěděl, že podepsala v roce 1957 vázací akt StB? Bylo to překvapení i pro vás, když se tato informace objevila v devadesátých letech na veřejnosti?
U lidí, kteří byli členy komunistické strany, mě to vůbec nepřekvapovalo, protože oni to měli takzvaně v popisu práce. Překvapovalo mě to u lidí, kteří se tvářili jako mí nejlepší přátelé, a potom jsem zjistil, že pracovali pro Státní bezpečnost. To je úplně jiná kategorie.
Vlasta Chramostová patřila k lidem, kteří uvěřili komunistické ideologii, byli svému přesvědčení oddaní a dělali to, čemu věřili. Ale když zjistili, že je to špatné, tak se obrátili proti, nechali se pronásledovat. Uvědomte si, že kamkoli se hnula, nemohla si být jistá, jestli za ní nepřijdou dva pánové a nezatknou ji. Protože ji prostě mohli sebrat a na osmačtyřicet hodin zavřít. V tomhle napětí žila a postavila se mu opravdu nesmírně statečně.
Vlasta Chramostová si přála pohřbít v Národním divadle. Na scéně, která byla svědkem jejího porevolučního návratu do divadla, ale kde také v sedmdesátých letech její kolegové podepisovali antichartu – proti disidentům, jakými byla i ona. Co anticharta znamenala pro ty, kteří ji nepodepsali?
Pohlížel jsem na to tak, že herci chtěli hrát, zpěváci chtěli zpívat, byla to prostě podmínka, bez které to nešlo. Říkal jsem si: Dobrá, nebudu se na ně zlobit, ale o to víc jsem si vážil lidí, kteří to prostě neudělali.
Jak výraznou roli hrála Vlasta Chramostová během sametové revoluce?
Daleko větší roli hrál Standa Milota, její manžel, který v epicentru revoluce, v kuřárně Laterny magiky, hlídal dveře a rozhodoval, kdo se teda na revoluci podílet bude, a kdo se podílet nebude. Kdokoliv tam přišel, Standa se na něj podíval a řekl: Tebe znám, můžeš dovnitř, tebe neznám, ty jdi pryč. A nikdo si netroufl mu odporovat.
Sametovou revoluci dostala Vlasta Chramostová vlastně k narozeninám. Narodila se totiž 17. listopadu. Byla někdy naštvaná, že se až tak v pozdním věku dožila demokracie?
Vlasta Chramostová byla obrácená dopředu. To prostě patřilo k ní. Dívala se dál, co bude. Nikdy jsem s ní nemluvil o tom, co bylo, ale co bude dělat, na co se připravuje, co by se mělo udělat, co se jí nelíbí v politice. V tom byla velmi kritická a Standa Milota byl tehdy ještě ostřejší.
A co se jí nelíbilo?
Nelíbily se jí zbytečné konflikty, které se v politice odehrávaly často mezi lidmi, kteří měli táhnout za jeden provaz.
Jak vy si budete připomínat Vlastu Chramostovou? Čím pro vás bude?
Pro mě bude tou milou paní, kterou jsem poznal. A samozřejmě i slavnou herečkou. Ale osobní vztah nad veřejnou tváří prostě převažuje.
