Čím si za poslední čtvrtstoletí prošlo Národní divadlo, přibližuje Zemančíková v knize

Nahrávám video
Od první polistopadové scény v Národním divadle uplynulo čtvrtstoletí
Zdroj: ČT24

Kniha Aleny Zemančíkové nazvaná Zpětné zakreslení cesty se pokouší najít odpověď na to, jaké bylo uplynulé čtvrtstoletí v Národním divadle. Připomíná nejenom nejvýraznější inscenace těchto let, ale také velmi zjitřenou atmosféru první scény let devadesátých, kdy se divadlo zásadně proměnilo.

Začátek svobodných let nebyl pro první scénu vůbec jednoduchý, lidé žili vzrušenou dobou polistopadových změn a do divadel nechodili. A tak se stávalo, že první scéna hrála doslova pro pár diváků. Neuspěla ani nabídka na vstupenky zdarma zemědělcům na jejich sjezdu.

Ivana Rajmonta jako uměleckého šéfa čekal nejtěžší úkol. Změnit lety zakonzervované pojetí první scény coby obrozeneckého divadla. Ne všichni, a to i některé výrazné herecké osobnosti, tuhle změnu přijali. Například Jana Hlaváčová a Luděk Munzar.

„Zdá se nám, že záchrana Národního divadla není v jeho rozbití, ale v návratu k jeho prapůvodní ideji,“ řekla v roce 1990 Hlaváčová.

Rajmont postojů a odchodu Jany Hlaváčové v interním materiálu upřímně litoval, konstatuje autorka knihy o Národním divadle Alena Zemančíková.

Proměna souboru byla razantní. Podle Zemančíkové byl umělecký soubor Národního divadla nejenom souborem vynikajících osobností, ale také souborem dobře prokádrovaných osobností.

Tato část souboru odejít musela a k těm, co se změnou souhlasili, přišli nově mimo jiné Iva Janžurová, Jana Preissová, Miroslav Donutil. A podle herečky Taťjany Medvecké teprve představení Rok na vsi, které dělal Mirek Krobot, ty dvě části souboru propojilo.

Za čtvrt století se na první scéně vystřídali tři šéfové

Velkým symbolem těchto let byly i herecké návraty. Z nucené emigrace se vrátila Soňa Červená a po dvaceti letech zákazu přivítala první scéna Vlastu Chramostovou.

Za čtvrtstoletí se pak na první scéně vystřídali tři umělečtí šéfové. Po Rajmontovi to byl Josef Kovalčuk a jako třetí Michal Dočekal. „Mně narostly křídla, když nastoupil Michal Dočekal. Měla jsem pocit, že přichází mladý intelektuál s názorem a zajímavou dramaturgií,“ vzpomíná herečka Medvecká.

Činohra Národního divadla se tak zařadila mezi výrazné české scény, které mají ambice patřit mezi ty nejlepší. A například inscenace Maryša a Kytice na současném repertoáru to jen potvrzují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
před 36 mminutami

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 13 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 17 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 23 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
včera v 11:31

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
18. 3. 2026
Načítání...