Vlasta Chramostová byla bytová i bytostná herečka Přestože téměř dvě desetiletí nemohla kvůli komunistické diktatuře oficiálně vystupovat, patří Vlasta Chramostová k zásadním českým herečkám. Umělkyně, která svět opustila v neděli ve věku 92 let, navzdory zákazu pokračovala hraním ve svém vlastním bytě. Na jeviště i před kameru se mohla vrátit až po roce 1989, kdy ji například do svého filmového debutu Odcházení obsadil Václav Havel. Svou zřejmě nejvýraznější filmovou roli ale stihla vytvořit ještě v osudovém roce 1968 – v trezorovém filmu Spalovač mrtvol.
Vlasta Charamostová na filmovém plátně
Jeden z prvních snímků, v němž se Vlasta Chramostová objevila na stříbrném plátně, byla Škola otců z roku 1957. Později ho komunističtí cenzoři poslali do trezoru. Ve filmu se herečka objevila vedle slavných kolegů Karla Högera, Ladislava Peška, Rudolfa Hrušínského nebo Josefa Mixy.
Začátek její kariéry byl spjatý s divadlem. Od roku 1946 hrála čtyři sezony v Národním divadle v Brně. Později od 60. let se začala objevovat ve filmu. Na snímku je zachycena ve filmové humoresce Bečička z roku 1971, kterou režíroval Václav Hudeček.
Asi nejznámější snímek, ve kterém si zahrála, byla filmová adaptace psychologického hororu Spalovač mrtvol režiséra Juraje Herze.
V 60. letech spolupracovala s rozhlasem, dabovala a točila filmy. Spolupracovala s StB, avšak po srpnu 1968 a hlavně podpisu Charty 77 se její situace radikálně změnila. Komunisté veškeré její umělecké aktivity zakázali. Herečka tak přešla k projektu takzvaného „bytového divadla“, ve kterém se hrály kusy především zakázaných autorů. Právě z takového představení nazvaného Dávno, dávno již tomu (Zpráva o pohřbívání v Čechách) je pořízena tato fotografie.
Hrála například ve významném snímku Kuře Melancholik v režii Jaroslava Brabce z roku 1999. Představila se v něm po boku Karla Rodena a Ani Geislerové. Film získal dva České lvy.
Zhostila se role ve filmovém debutu bývalého prezidenta Václava Havla „Odcházení“, kterým si Havel na sklonku života splnil svůj dětský sen stát se režisérem. Zahrála si i v divadelní adaptaci, která předcházela té filmové. Česká premiéra se konala 22. května 2008 v Divadle Archa v režii Davida Radoka.
V roce 2003 se pomyslně vrátila do dob normalizace ve snímku P.F. 77. Příběh kantorky, slavné herečky a jejích studentů je o morálce a svědomí i o lámání charakterů. Režie se ujal Jaroslav Brabec podle scénáře Pavla Kohouta.
