Vlasta Chramostová byla bytová i bytostná herečka

• jab,
• ize

7. 10. 2019‌‌|Zdroj: ČT24

Přestože téměř dvě desetiletí nemohla kvůli komunistické diktatuře oficiálně vystupovat, patří Vlasta Chramostová k zásadním českým herečkám. Umělkyně, která svět opustila v neděli ve věku 92 let, navzdory zákazu pokračovala hraním ve svém vlastním bytě. Na jeviště i před kameru se mohla vrátit až po roce 1989, kdy ji například do svého filmového debutu Odcházení obsadil Václav Havel. Svou zřejmě nejvýraznější filmovou roli ale stihla vytvořit ještě v osudovém roce 1968 – v trezorovém filmu Spalovač mrtvol.

Vlasta Charamostová na filmovém plátně

Zdroj: ČT24

Jeden z prvních snímků, v němž se Vlasta Chramostová objevila na stříbrném plátně, byla Škola otců z roku 1957. Později ho komunističtí cenzoři poslali do trezoru. Ve filmu se herečka objevila vedle slavných kolegů Karla Högera, Ladislava Peška, Rudolfa Hrušínského nebo Josefa Mixy.

Zdroj: ČT24

Začátek její kariéry byl spjatý s divadlem. Od roku 1946 hrála čtyři sezony v Národním divadle v Brně. Později od 60. let se začala objevovat ve filmu. Na snímku je zachycena ve filmové humoresce Bečička z roku 1971, kterou režíroval Václav Hudeček.

Zdroj: ČT24

Asi nejznámější snímek, ve kterém si zahrála, byla filmová adaptace psychologického hororu Spalovač mrtvol režiséra Juraje Herze.

Zdroj: ČT24

V 60. letech spolupracovala s rozhlasem, dabovala a točila filmy. Spolupracovala s StB, avšak po srpnu 1968 a hlavně podpisu Charty 77 se její situace radikálně změnila. Komunisté veškeré její umělecké aktivity zakázali. Herečka tak přešla k projektu takzvaného „bytového divadla“, ve kterém se hrály kusy především zakázaných autorů. Právě z takového představení nazvaného Dávno, dávno již tomu (Zpráva o pohřbívání v Čechách) je pořízena tato fotografie.

Zdroj: ČT24

Hrála například ve významném snímku Kuře Melancholik v režii Jaroslava Brabce z roku 1999. Představila se v něm po boku Karla Rodena a Ani Geislerové. Film získal dva České lvy.

Zdroj: ČT24

Zhostila se role ve filmovém debutu bývalého prezidenta Václava Havla „Odcházení“, kterým si Havel na sklonku života splnil svůj dětský sen stát se režisérem. Zahrála si i v divadelní adaptaci, která předcházela té filmové. Česká premiéra se konala 22. května 2008 v Divadle Archa v režii Davida Radoka.

Zdroj: ČT24

V roce 2003 se pomyslně vrátila do dob normalizace ve snímku P.F. 77. Příběh kantorky, slavné herečky a jejích studentů je o morálce a svědomí i o lámání charakterů. Režie se ujal Jaroslav Brabec podle scénáře Pavla Kohouta.

Zdroj: ČT24