Rudolf Hrušínský

Ke stočtyřicátému výročí narození Jaroslava Haška připravil Supraphon audioknihu s „výběrem z díla světově proslulého spisovatele“, jak hlásá podtitulek. Základem kompletu jsou povídky a úryvky z Haškova nejslavnějšího díla – Osudů dobrého vojáka Švejka. Nahrávky byly pořízeny mezi lety 1936 a 2023, některé patří k raritám nebo jsou uvedeny v premiéře. K posluchačům se Haškovy texty dostávají v podání jak hereckých bardů, tak zástupců současné generace.

Už celé století funguje pardubické krematorium. Když v roce 1923 zahájilo provoz, šlo o významný počin. Architektonické pojetí připomínající mnohým slovanskou perníkovou chaloupku symbolizovalo odklonění nové republiky od monarchie. Pohřeb žehem byl zase nakročením moderní společnosti od církevní tradice. Historie i současnost pardubického krematoria u příležitosti stého výročí připomíná také venkovní výstava Chrám ohně přímo před touto národní kulturní památkou.

Česko má tisíce národních hrdinů, proti kterým stojí jeden Švejk. A zatímco o něm vědí všichni, o tisících statečných neví nikdo nic. V rozhovoru pro ČT24 ke stému výročí od vydání Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka to prohlásil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

Přestože téměř dvě desetiletí nemohla kvůli komunistické diktatuře oficiálně vystupovat, patří Vlasta Chramostová k zásadním českým herečkám. Umělkyně, která svět opustila v neděli ve věku 92 let, navzdory zákazu pokračovala hraním ve svém vlastním bytě. Na jeviště i před kameru se mohla vrátit až po roce 1989, kdy ji například do svého filmového debutu Odcházení obsadil Václav Havel. Svou zřejmě nejvýraznější filmovou roli ale stihla vytvořit ještě v osudovém roce 1968 – v trezorovém filmu Spalovač mrtvol.

V neděli zemřela Vlasta Chramostová. Zavzpomínejte na tuto herečku díky pořadům a snímkům z archivu České televize. Od jednoho z posledních televizních filmů, v němž hrála, než na téměř dvacet let dostala zákaz natáčení, až po humorné vzpomínání na neveselé časy v pořadu Uvolněte se, prosím.