Jan Palach strana 4 z 5

Před půlstoletím se na protest proti směřování země po její okupaci vojsky Varšavské smlouvy polil benzinem a zapálil student Jan Palach. Jeho památku si připomínají lidé v celé republice. V pražském Karolinu odhalili pamětní dlaždici s Palachovým jménem, datem narození, sebeupálení a smrti. Prorektor Univerzity Karlovy (UK) Jan Royt při té příležitosti vybral citát z Bible, který podle něj vystihuje Palachovu oběť: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“

Normální, živé dítě, vášnivý diskutér a také člověk, který se chtěl stát významnou osobností. Tak charakterizují Jana Palacha jeho bývalí spolužáci a přátelé z dětství a mládí. Když se ve čtvrtek odpoledne v lednu 1969 zapálil na Václavském náměstí, bylo jeho přátelům hned jasné, kdo to byl. „To byste ho museli znát,“ podotkl ve speciálním vysílání ČT24 k oběti Jana Palacha jeho kamarád z dětství Stanislav Hamr.

„Palach byl především bojovník. A současně byl citlivým mladíkem. Je to zvláštní kombinace, okolí ho vnímalo jako citlivého, čistého kluka, ale zároveň podle vzpomínek přátel ze základní školy měl rád zbraně, dělal s kamarády různé lotroviny, měl u sebe zbraň svého otce,“ říká historik Petr Blažek, který spolu s dalšími osobnostmi, které se zabývaly životem Jana Palacha, odpověděl na otázky webu ČT24. Existují témata, která zůstávají ve stínu? A jaký je dnes Palachův odkaz?

Většina událostí spojených s Janem Palachem se před 50 lety sice odehrála v Praze, jeho čin si nicméně připomínají lidé napříč celou republikou. Od úterý například výstavou ve Vyškově. V Brně, kde se pietní akt uskuteční ve středu, na Palachovo upálení upomíná plastika nebo název náměstí.

„Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem. Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku,“ napsal 16. ledna 1969. Pak nakoupil benzin a svá slova naplnil. Právě před padesáti lety se před Národním muzeem v Praze zapálil Jan Palach.

Jméno Jana Palacha nesou v Česku desítky ulic a památníků. Známý je ale i daleko za hranicemi. Českého studenta filozofie, který se na protest proti okupaci země a pasivitě většiny národa v roce 1969 upálil, připomíná druhý nejstarší rockový klub Chorvatska nebo nákupní středisko na Mauriciu.

Že našel čin Jana Palacha z ledna 1969 ohlas až po dvaceti letech, není s podivem. Teprve tehdy nazrála situace nejen v Československu, ale také v celé Evropě. Je o tom přesvědčena účastnice Palachova týdne, chartistka a herečka Bára Štěpánová. Odmítla však, že by Palachův týden byl prvním dějstvím procesu, který vedl k 17. listopadu. Jak připomněla, velké demonstrace probíhaly již od podzimu 1988. O Palachově týdnu hovořila Bára Štěpánová v Interview ČT24.

Divadlo v severoitalské Veroně, kde se měl tuto sobotu konat koncert italských neofašistických kapel na památku Jana Palacha, odřeklo organizátorům pronájem sálu. Podle deníku Il Giornale to znamená, že se proti koncertu postavila církev, alespoň tak interpretuje rozhodnutí kongregace spravující divadlo. Místní úřady, městské i provinční, ale záštitu nad akcí potvrdily, informoval italský tisk. Proti akci se v Česku podepisovala petice, již iniciovala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

Jana Palacha připomněla v předvečer 50. výročí jeho oběti vzpomínková mše v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Sloužil ji kněz a bývalý disident Tomáš Halík, který vyzdvihl Palachovu památku a oběť, hovořil ale i o současné situaci v politice a společnosti.

Naprostá většina lidí v Česku ví, kdo byl Jan Palach. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Českou televizi. Téměř všichni také hodnotí jeho čin z ledna 1969 pozitivně, pouze procento respondentů jej vnímá negativně.

Padesátileté výročí upálení Jana Palacha si připomenou města, školy i spolky napříč republikou. Hlavní akce se uskuteční v Praze na Václavském náměstí a také na vysokých školách, na které Palach chodil. V Brně a dalších velkých městech na jeho oběť vzpomenou jednotlivé radnice i spolky. Pietu pořádají i Palachovy rodné Všetaty a Mělník, kde vystudoval gymnázium.

Třetí lednový týden roku 1989 otřásl komunistickým režimem v Československu. Násilné potlačení pietní akce, která měla připomenout 20. výročí úmrtí Jana Palacha, totiž vyústilo v sérii protirežimních demonstrací. Zapojily se do nich tisíce lidí, a protože trvaly sedm dní, dostaly označení Palachův týden. Síla protestů překvapila nejen vládnoucí komunisty, ale i opozici. Události předznamenaly pád režimu v listopadu 1989.

Petice, která se ohrazuje proti spojování Jana Palacha s koncertem italských neofašistů, nasbírala 2200 podpisů. Akce se má konat 19. ledna ve Veroně. Autorem petice je Studentská rada Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (UK). Její podepisování již studenti ukončili, pošlou ji ředitelce Českého centra v Miláně a ta ji předá vedení města Verona. Koncert řeší i italské ministerstvo zahraničí.

V půli ledna roku 1970 fotografoval u hrobu Jana Palacha na Olšanských hřbitovech Václav Chochola studentovu matku. Byl tomu přesně rok, co se její syn upálil. Fotograf snímky pořizoval pro francouzského novináře Alaina Valtata, kterého však v Praze na každém kroku sledovala Státní bezpečnost (StB). Ta oba muže nakonec zatkla a všechny pořízené fotografie zničila.

„Lidi ho znají jako Jana Palacha, ale pro mě to vždycky bude Honza,“ říká Ivana Žižková, Palachova spolužačka z mělnického gymnázia. Na základě vzpomínek spolužáků a blízkých Jana Palacha, který se v roce 1969 upálil na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa, nyní vznikla publikace Spolužák Jenda.

Jan Palach, Domestik a Všechno bude jsou tituly, které z loňské tuzemské tvorby nejvíce oceňují kritici. Mezi těmito snímky, které všechny vznikly v koprodukci České televize, se 2. února v přímém přenosu ČT art rozhodne o nejlepším filmu loňského roku.

Životopisné drama Jan Palach bylo vybráno do oficiální sekce mezinárodního filmového festivalu v Římě. Na přehlídce ho osobně představí režisér Robert Sedláček.

V Praze už téměř půlstoletí stojí největší pomník věnovaný Janu Palachovi. Ocelový sloup před vchodem někdejšího Federálního shromáždění míjeli už komunističtí poslanci, aniž by tušili jeho význam. Že jde o upomínku na studenta, který se nedaleko od tohoto místa upálil, totiž kromě architekta budovy Karla Pragera věděl donedávna jen málokdo.

Francouzský spisovatel Anthony Sitruk sepsal Stručný život Jana Palacha. Ve své knize se vyznává z obdivu k československému studentovi, který se upálil, aby vyburcoval národ z letargie po okupaci v srpnu 1968.

Probudit národ z letargie a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci po okupaci ze srpna 1968. Takové bylo poselství dvacetiletého studenta Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na pražském Václavském náměstí. Kdyby se tehdy nestal „pochodní číslo 1“, oslavil by právě dnes sedmdesáté narozeniny.

Na začátku student, který rozpustile zpívá „sovětští mužici vypustili družici“, na konci nekompromisní mladík, který se kvůli sovětské okupaci rozhodl ke krajnímu činu. Proměnu, během níž se z přemýšlivého studenta filozofie stala „pochodeň č. 1“, se snaží postihnout hraný film o Janu Palachovi, který natočil Robert Sedláček. Představuje se nyní prvním trailerem, do kin bude uveden symbolicky 21. srpna, padesát let ode dne, kdy tanky vojsk Varšavské smlouvy převálcovaly pražské jaro.

Milující syn, oddaný přítel, přemýšlivý student a také „pochodeň číslo 1“. Nový fim podle scénáře Evy Kantůrkové v režii Roberta Sedláčka o osobnosti a životě Jana Palacha představuje první ukázku.

Stavba památníku Jana Palacha ve Všetatech nezaujala žádnou stavební firmu. Národní muzeum zakázku za 16 milionů korun neúspěšně vypsalo už třikrát. Mluvčí muzea to vysvětluje nasyceností stavebního trhu a říká, že stavbař se bude hledat dál.

Ve studiu České televize vzniká hudba k filmu Roberta Sedláčka o Janu Palachovi. Složil ji režisérův dlouholetý spolupracovník Michal Rataj. Ve snímku zazní bigbít ve stylu šedesátých let i symfonický orchestr.