Ve dnech, kdy si Česko připomíná 50 let od oběti Jana Palacha, je všetatský dům, kde s rodinou žil, obehnán lešeními a místo střechy ho zakrývá plachta. Má v něm vzniknout Palachův památník, k lednovému výročí se však rekonstrukce nestihne. Otevře se proto 21. srpna.
Místo střechy plachta. Dům Palachových se mění v památník, otevře se ale až v srpnu
Dům, odkud Jan Palach odešel v lednu 1969 na smrt, dlouho chátral. O jeho rekonstrukci se hovořilo již před šesti lety, ale až v roce 2015 se jej podařilo odkoupit. Přípravu rekonstrukce pak ale komplikovalo i to, že o zakázku Národního muzea neměla zájem žádná firma.
„V srpnu 2018 zahájil dodavatel stavební činnost. Jako na každé stavbě probíhají bourací práce, nyní se pracuje na hrubé stavbě, kterou dokončíme na přelomu jara a léta,“ uvedla mluvčí muzea Kristina Kvapilová.
Z domu má být památník a zároveň i meditační místo a zážitková expozice. „Bude proklenut betonovým tělesem zla. V domě nevzniká klasická muzejní expozice – fotky, obrázky – ale architekt pracuje se světlem,“ popsal plánovanou podobu generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Vznik památníku Jana Palacha má podporu i jeho rodiny. Starší bratr mladíka, který se zapálil na Václavském náměstí, aby vzburcoval morálku národa, pozvolna se sklánějícího pod nastupující normalizací, hovořil o „naději, že vše dobře dopadne“ již v roce 2015.
K 50. výročí Palachova úmrtí rekonstrukce všetatského domu hotová nebude, měla by však být k jinému 50. výročí. Národní muzeum chce památník otevřít 21. srpna 2019.
- „Na protest proti všemu, co se tady děje. Proti nesvobodě slova a tisku. Říkejte to všem,“ popsal Jan Palach svou motivaci v nemocnici, kam byl převezen s těžkými popáleninami. Na Václavském náměstí se student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy polil hořlavinou a zapálil 16. ledna 1969, tedy necelý půlrok po okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Neobvyklým činem chtěl burcovat veřejnost, která po původním srpnovém vzepětí začala propadat do letargie a smířlivosti s nastupujícím vývojem.
- V dopise, který zanechal, naléhal na to, aby byly učiněny kroky na záchranu posledních zbytků demokracie. „Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem: Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku...,“ napsal. Od té doby není úplně jasné, zda byl Jan Palach opravdu členem nějaké skupiny. Své následovníky, například Jana Zajíce, ale našel.
- Palachovo sebeobětování, ke kterému se chystal řadu měsíců, zvedlo vlnu odporu, ovšem jen dočasnou. Bezprostředně po jeho činu začali na Václavském náměstí držet mladí lidé protestní hladovku za splnění Palachových požadavků, záhy se k nim připojili další i jinde v zemi. Na Václavském a Staroměstském náměstí se konaly mítinky, na nichž lidé vyjadřovali podporu jeho poselství. Budoucí normalizátoři ve vedení komunistické strany ale naopak hovořili o zneužití Palachova protestu „antisocialistickými silami“.
- Jan Palach zemřel 19. ledna 1969 ve svých 20 letech a jeho pohřeb v Praze o šest dní později se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu Starým Městem se tehdy zúčastnilo na 200 tisíc lidí. Normalizační moc se Palachovu památku snažila všemožně potlačit, jeho čin ale nikdy nebyl zapomenut, ba spíš naopak. Skutek mladého studenta historie z ledna 1969 došel naplnění o 20 let později během „Palachova týdne“, který předznamenal konec totalitního režimu v Československu.