Začala výstava o Janu Zajícovi. Od jeho oběti letos uplyne padesát let

Výstava o Janu Zajícovi (zdroj: ČT24)

Putovní výstava připomíná osud a čin studenta Jana Zajíce, který se před padesáti lety upálil na Václavském náměstí v Praze na protest proti okupaci Československa sovětskou armádou. Zahájena byla v pátek ve Vítkově na Opavsku, kde se Zajíc narodil. V dalších měsících bude výstava čítající několik desítek panelů putovat i po školách. Uvedl to starosta Vítkova Pavel Smolka.

Zajíc reagoval na čin Jana Palacha. Takzvaná druhá pochodeň vzplála na Václavském náměstí 25. února 1969 právě v den 21. výročí komunistického puče v únoru 1948. Výstava, která odhaluje Zajícovy myšlenky, vychází především z knihy Jan Zajíc krnovského kronikáře Branislava Dorka. V roce 2012 ji vydala Matice slezská.

„Výstava oproti knize život a čin Jana Zajíce trochu zestručňuje. Bude putovat po školách, aby se udržela vzpomínka na jeho čin a odkaz,“ uvedl Smolka. Postavena je podle něj především na fotografiích a textech. „Důraz klademe hlavně na pietu spíš než na naturistický popis dramatických okolností. Chceme, aby i laici byli schopni po jejím zhlédnutí odpovědět na základní otázky,“ řekl autor výstavy.

Zemřel v průchodu

Zajíc se upálil ve věku osmnácti let. Studoval Střední průmyslovou školu železniční v Šumperku. Upálil se na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v průchodu poblíž tehdejších kin Letka a Čas.

Po sebeupálení Jana Palacha se zúčastnil protestní hladovky, kterou ukončil v den Palachova pohřbu. Přibližně o měsíc později, zklamán pokračující normalizací i tím, že Palachův čin neměl za následek žádnou dlouhodobější reakci ve společnosti, se rozhodl Jana Palacha následovat.

Polil se benzinovým čističem. Navíc požil jed, aby nezemřel bolestivou smrtí jako Jan Palach, který podlehl těžkým popáleninám. Ale špatně si vypočítal, kdy jed začne působit. Rozběhl se směrem k Václavskému náměstí, ale po několika krocích upadl a zemřel.

Státní bezpečnost zabránila tomu, aby byl Zajíc pohřben v Praze, protože se obávala dalších demonstrací, podobně jako v případě Jana Palacha. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova, kde byl 2. března 1969 pohřben.