Moravští novináři se po okupaci v srpnu 1968 spojili. Lidé se o dění v ulicích dočetli ve zvláštním vydání

Nahrávám video

Na srpnovou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy zareagovaly také tehdejší moravské deníky. Noviny v podstatě ze dne na den změnily nejen obsah, ale třeba i barvu titulků. Obsahu se zároveň takřka okamžitě dotkla cenzura. K lidem se ale aktuální informace o dramatických událostech přesto dostaly.

Den před vpádem vojsk do Československa se ještě moravské deníky věnovaly lokálním událostem, Rovnost a Mladá Fronta přinesly jako hlavní zprávu zdárnou likvidaci škod po vichřici na Slovácku. „Zprávy chválily a ukazovaly to dobré, co se udělalo.  V tisku jsme žádnou informaci o nějaké hrozbě nenašli,“ popisuje vedoucí oddělení periodik Moravské zemské knihovny v Brně Radka Chlupová.

Podrobnější zprávy o okupaci ale nepřišly ani den poté. Ještě 21. srpna totiž vyšly všechny regionální deníky v nezměněné podobě. Rovnost informovala o novinkách v zemědělství nebo o odjezdu brigádníků na chmel z tehdejšího Gottwaldova. „Byly připravovány v noci před 21. srpnem a vlastně šly do tisku ještě s informacemi z toho 20. srpna,“ vysvětlila Chlupová.

Na titulní stranu moravských deníků se okupace dostala jen při druhém vydání Rovnosti
Zdroj: ČT24

Vpád vojsk se ale i tak dostal na titulní stranu druhého vydání deníku Rovnost.  „Redaktorům se podařilo ještě toho 21. u druhého vydaní Rovnosti změnit na titulní straně jeden článek, dřív než byla tiskárna obsazena,“ uvedla Chlupová.

Už dva dny po invazi zprávy promazávali cenzoři

Následující den, ve čtvrtek 22. srpna, noviny nevyšly. Výtisky z 23. srpna se pak od těch před okupací výrazně lišily. Barevný nadpis nahradil černý a obsah podléhal cenzuře. „Což můžeme vidět, že se v denících objevují bílá místa, kde články, které nebyly vhodné, se nevyskytovaly,“ dodala Chlupová.  

„Novináři ve dnech bezprostředně po 21. srpnu vystupovali jako vlastenci. Ať už byli komunisté nebo nebyli komunisté, tohle je sjednotilo a zápasili o svobodu země,“ řekl historik médií Pavel Večeřa z Masarykovy univerzity.

I proto vyšlo hned 22. srpna zvláštní vydání novin. Měly jen pár stran a vytvořily je všechny brněnské redakce dohromady. „Redaktoři se snažili dát informace o tom, co se děje. Nejenom oficiální zprávy, ale i projevy, protesty, komentáře a hodnocení celé situace,“ doplnila Chlupová.

Během srpna vytiskly redakce ještě další dvě podobná zvláštní vydání, která se mezi lidi podařilo dostat bez kontroly cenzora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 6 hhodinami

Mikulov dokončil obnovu návrší pod Kozím hrádkem

Po více než roce prací a několika letech plánování skončila úprava návrší pod zříceninou Kozí hrádek nedaleko centra Mikulova na Břeclavsku. Vznikly nové cesty, vyhlídky, odpočinková místa i terasy zadržující vodu. Návrší prošlo také rozsáhlou obnovou zeleně. Práce stály přes 45 milionů korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:48

Po pěti letech od tornáda na Moravě obce dokončují obnovu. Lidé chtějí zapomenout

Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.
24. 6. 2026Aktualizováno24. 6. 2026

Otce viděla poprvé jako vězně. Byl to silný zážitek, vzpomíná Lastovecká

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.
24. 6. 2026

Soud v Břeclavi nepravomocně osvobodil muže kvůli smrti chlapce na hřišti

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

VideoŠkola v Brně mívala nelichotivou nálepku. Jak se vyšvihla, popsali Reportéři ČT

Základní škola Jana Amose Komenského v Brně se nachází v lokalitě, kterou někteří označují za sociálně problematickou. Dlouhá léta nesla nálepku školy, které by se část rodičů raději vyhnula. Dnes je naopak příkladem kvalitní vzdělávací instituce, která děti připravuje na reálný život. Setkávají se v ní různé jazyky, kultury i moderní vzdělávací přístupy. Pod vedením nového ředitele sází na inovativní výuku, individuální přístup a prostředí, v němž se dobře cítí každý. Zájem o školu je natolik velký, že letos v září otevře místo jedné první třídy dvě. Ve škole pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.
23. 6. 2026

Hluk, odpadky i porušování zákazů. Část měst ruší veřejná griloviště

Radnice v některých městech omezují nebo ruší veřejná grilovací místa. Vadí jim nepořádek, hluk i časté porušování pravidel. Jinde naopak vznikají nová griloviště, která mají lidi odradit od rozdělávání ohňů na místech, kde to není povolené.
23. 6. 2026

V České televizi a Českém rozhlase se stávkovalo kvůli financování

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...