Palachův týden

Uplynulo třicet pět let od posledního soudního procesu s Václavem Havlem. Komunistická justice ho poslala na devět měsíců do vězení za podněcování k protestům během takzvaného Palachova týdne na začátku roku 1989. Proti uvěznění protestovaly tisíce lidí včetně známých herců. I kvůli tomu režim propustil Havla z vězení už po polovině trestu.

Památku Jana Palacha, který se před 55 lety upálil na pražském Václavském náměstí, si v úterý lidé připomněli na několika místech v Česku. Patří mezi ně nádvoří pražského Karolina, kde byla v roce 1969 vystavena Palachova rakev, i studentův památník na Václavském náměstí. Svíčky lidé zapalovali i na Olšanských hřbitovech, kde je Palachův hrob. V Děčíně byl u příležitosti úterního výročí odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Palachovo poselství stále aktuální. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se jeho čin zasloužil o přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou.

Ze schvalování genocidia podezírají policisté účastníka sobotní demonstrace, který na ni přišel s nášivkami se symbolem žoldnéřské Wagnerovy skupiny a s písmenem Z. Dalších osmnáct lidí, kteří se pokusili proniknout do Národního muzea, podezírá policie z přestupku. Ministr vnitra odmítl přirovnání zásahu policistů proti demonstrantům před muzeem k Palachově týdnu, o čemž hovořil jeden z účastníků demonstrace – děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík. Jeho vystupováním na demonstraci se chce v novém týdnu zabývat vedení vysoké školy.

Na pietních místech na nádvoří Karolina i před Národním muzeem v Praze, která upomínají na oběť Jana Palacha, přibývalo během pondělí květin. Palach se v roce 1969 zapálil ve snaze povzbudit společnost v době počínající normalizace a sovětské okupace. Den památky Jana Palacha je významným dnem České republiky.

Někdejší vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze Miroslav Štěpán, zodpovědný za násilné potlačení demonstrací během Palachova týdne v lednu 1989, částečně uspěl u odvolacího řízení, když mu soud místo původních čtyř let vezení vyměřil trest na dva a půl roku. V říjnu 1991 byl Štěpán z vězení podmínečně propuštěn na svobodu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Reportáž z průběhu procesu s Miroslavem Štěpánem. Ten zastával funkci vedoucího tajemníka městského výboru KSČ v Praze a mohl za násilné potlačení demonstrací během Palachova týdne v lednu 1989. Soud nakonec odsoudil Štěpána ke čtyřem letům vězení za zneužití pravomocí veřejného činitele. Trest mu byl později zkrácen na dva a půl roku.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.

Většina událostí spojených s Janem Palachem se před 50 lety sice odehrála v Praze, jeho čin si nicméně připomínají lidé napříč celou republikou. Od úterý například výstavou ve Vyškově. V Brně, kde se pietní akt uskuteční ve středu, na Palachovo upálení upomíná plastika nebo název náměstí.

Padesátileté výročí upálení Jana Palacha si připomenou města, školy i spolky napříč republikou. Hlavní akce se uskuteční v Praze na Václavském náměstí a také na vysokých školách, na které Palach chodil. V Brně a dalších velkých městech na jeho oběť vzpomenou jednotlivé radnice i spolky. Pietu pořádají i Palachovy rodné Všetaty a Mělník, kde vystudoval gymnázium.

Třetí lednový týden roku 1989 otřásl komunistickým režimem v Československu. Násilné potlačení pietní akce, která měla připomenout 20. výročí úmrtí Jana Palacha, totiž vyústilo v sérii protirežimních demonstrací. Zapojily se do nich tisíce lidí, a protože trvaly sedm dní, dostaly označení Palachův týden. Síla protestů překvapila nejen vládnoucí komunisty, ale i opozici. Události předznamenaly pád režimu v listopadu 1989.

Poslanec Jakub Janda (ODS) se nehodlá omluvit Českému svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Svaz podal trestní oznámení kvůli Jandovým slovům o „pofidérním spolku adorujícím bývalé estébáky“. Policie výrok nevyhodnotila jako trestný čin a případ předala mandátovému a imunitnímu výboru Poslanecké sněmovny. Jeho předseda pochybuje, zda bude možné zahájit disciplinární řízení.