Památník strana 3 z 4

Nový památník připomíná na 34 tisíc kyjevských Židů zavražděných nacisty v rokli Babí Jar. Prezidenti Ukrajiny, Izraele a Německa ho odhalili u příležitosti osmdesátého výročí jednoho z největších jednorázových masakrů během holocaustu. Později na stejném místě němečtí nacisté zabili další desítky tisíc lidí –⁠ Židů, Romů, Ukrajinců nebo Rusů.

Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.

Pod horou Říp v Krabčicích na Litoměřicku byl za účasti desítek pamětníků a soukromých zemědělců odhalen pomník, který připomíná sedláky vyhnané z jejich hospodářství při komunistické kolektivizaci zemědělství. Před 70 lety, na podzim roku 1951, začala největší vlna vystěhování selských rodin v Československu. O svůj domov a hospodářství tehdy přišly tisíce rodin.

V Letech u Písku si lidé připomínají romské oběti druhé světové války. Akce se tradičně koná v místě bývalého pracovního tábora. Podle historiků jím do roku 1943 prošlo více než 1300 Romů, přes tři sta z nich v něm zemřelo a pět set lidí skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu na místě vznikl vepřín, státu se ho před třemi lety po dlouhých jednáních podařilo odkoupit. Muzeum romské kultury, které teď areál spravuje, plánuje na místě postavit památník.

Ve středu to bylo třicet let, co zemřel silák, bavič, herec, propagátor brněnského hantecu a rodák z Řečkovic Franta Kocourek. Jeho přátelé mu v pátek odpoledne odhalili památník. Jednu pamětní desku už přitom v Brně má.

Desítky lidí si ve středu v Havířově připomněly 60. výročí nejtragičtějšího poválečného důlního neštěstí v Česku, při kterém v Dole Dukla zahynulo 108 horníků. Pamětníci události, příbuzní zemřelých, bývalí horníci, zástupci města i těžební společnosti OKD se sešli u památníku se jmény všech obětí na hřbitově v Šumbarku. Pietní akt poté pokračoval ve smuteční síni.

Na francouzském pobřeží ve vesnici Ver-sur-Mer se na 77. výročí vylodění vojsk v Normandii slavnostně otevřel nový britský památník obětem padlým v roce 1944 při této operaci. Nedělní akce se uskutečnila za hudebního doprovodu dudáků a přeletu francouzské akrobatické letky Patrouille de France. Památník otevřela francouzská ministryně obrany Florence Parlyová, píše agentura AFP.

V noci z 27. na 28. dubna 1991 změnil tank číslo 23, tvořící součást památníku sovětských tankistů na pražském Smíchově, barvu z vojenské zelené na růžovou. Poslechněte si, jak toho času trestně stíhaný iniciátor akce David Černý o svém činu tehdy uvažoval.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Kameníci renovují památníky, které připomínají smrt mužů zastřelených nacisty na konci druhé světové války na okraji Javoříčka na Litovelsku. Při vypálení vesnice tehdy zahynulo osmatřicet mužů a chlapců. Kromě tradičního pietního místa upozorňují na událost i zašlé a téměř neznámé náhrobky, které rok po tragédii nechaly postavit rodiny v místech, kde jejich blízcí padli.

Před 52 lety zemřel po sebeupálení Jan Palach. Ve světě jeho bolestivá smrt ve snaze uchránit Československo od sovětské okupace vyvolala emotivní odezvu. V následujících letech začaly vznikat památníky v Itálii, Británii či ve Švýcarsku. Náměstí a ulice po něm pojmenoval Lucemburk i města ve Francii a Nizozemsku. Normalizační režim vzpomínky na něj zakazoval.

Zatím neznámý pachatel či pachatelé poškodili památník padlých rudoarmějců v Ostravě-Zábřehu. Polili jej hořlavinou a zapálili. Incident vyšetřuje ostravská policie. V pátek to řekla její mluvčí Eva Michalíková. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová událost odsoudila. Rusko podle ní očekává, že české úřady přijmou opatření, aby podobným incidentům zabránily, uvedla agentura TASS. Podle českého ministerstva zahraničí byl památník už uveden do původního stavu. Česko podle resortu veškeré akty vandalismu spáchané vůči památníkům padlých odsuzuje.

Před budovou polikliniky Fakultní nemocnice Ostrava byl ve čtvrtek odhalen památník obětem loňské tragické střelby, při které přišlo o život sedm lidí a další dva byli vážně zraněni. Umělecká plastika, která má evokovat černou díru neboli mrtvé slunce, je dílem ostravského sochaře Lukáše Dvorského. Památník byl odhalen za přítomnosti zástupců města, kraje i záchranných složek přesně rok poté, co k tragédii došlo. Památník požehnal apoštolský administrátor ostravsko-opavské diecéze Martin David.

Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín v pátek slavnostně zahájilo rekonstrukci památníku v Ploštině na Zlínsku, který je národní kulturní památkou a připomíná vypálení pasekářské osady. V areálu vznikne mimo jiné interaktivní expozice přibližující tragédii z konce druhé světové války i období před ní. Náklady činí zhruba 135 milionů korun. Z toho 108 milionů korun pokryje evropská dotace, zbytek uhradí Zlínský kraj.

V rodném domě Josefa Mašína vzniká památník tří odbojů. Nachází se v Lošanech na Kolínsku. Dělníci na domě zbourali střechu, zbyly pouze obvodové stěny. Část domu zůstane otevřená. Uvnitř byl ve středu při příležitosti 124. výročí narození odbojáře proti nacismu Josefa Mašína slavnostně zasazen morušovník. Místo by se mělo veřejnosti zpřístupnit v příštím roce.

Milovníci historie v severočeském Mostu odhalili Památník spojeneckých náletů z let 1944 až 1945. Má podobu německého protiletadlového kanonu a stojí na místě, odkud za druhé světové války útočil. Největší a také nejobávanější protivník spojeneckého bombardovacího letectva zastavit útok nedokázal. Nálety skončily zničením více než poloviny závodu na benzin v nedalekém Záluží.

Vítězem soutěže na podobu Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Má symbolickou podobu lesa. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představili vítěze v zaplněné Konírně Nosticova paláce v Praze.

Památník Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě hlídá kamera. Město ji tam nechalo umístit v souvislosti s případem z loňského podzimu, kdy národní kulturní památku někdo polil červenou barvou a popsal nápisy. K útoku se na sociálních sítích přihlásili příznivci Národní a sociální fronty. Policisté stále neznají konkrétní pachatele.

Sklář Jan Huňát vytvořil skleněnou desku pro památník Rozloučení. Už podruhé. Před osmi měsíci sklo zničil neznámý vandal. Policie případ odložila, pachatele se najít nepodařilo. Dílo umístěné na pražském hlavním nádraží je poctou rodičům takzvaných Wintonových dětí. K nim patří i Zuzana Marešová, s níž se umělec během práce na památníku i jeho opravách setkával.

Ministerstvo kultury odmítlo prohlásit sochu sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 za kulturní památku. Podle resortu není památník umělecky významnějším dílem a nepřesahuje dobový průměr. Návrh na přeměnu pomníku v kulturní památku podal místopředseda KSČM Petr Šimůnek a strana chce ve své snaze dál pokračovat.

V Komenského sadech v Ostravě neznámý pachatel polil červenou barvou Památník Rudé armády, u něhož se konají pietní akce. Poškození národní kulturní památky nahlásil kolemjdoucí městské policii ve středu po sedmé hodině ráno. Není zatím jasné, jak složité bude červenou barvu odstranit. Místo bude nyní pod větším dohledem strážníků. Výše škody zatím není známá. Podle ruské ambasády poškození pomníku potvrzuje nebezpečí manipulace s dějinami druhé světové války.

V Rusku chátrají některé hroby československých legionářů. V Samaře se jejich ostatky ocitly dokonce na skládce. České úřady i historici si dlouhodobě stěžují na přístup ruské vlády a samospráv k naplňování dohody o péči o válečné hroby. Po stopách památky legionářů se pro Reportéry ČT vydal redaktor Tomáš Vlach, který se tématu dlouhodobě věnuje.

Památník Karla Čapka ve Staré Huti na Příbramsku nově povede spisovatel a publicista Zdeněk Vacek. O jeho jmenování ředitelem rozhodli středočeští radní. Dosazení předchozí ředitelky Alice Seidlové, která je snachou krajského radního pro školství, pobouřilo kulturní spolky. Seidlová pak po vlně kritiky rezignovala.

Nadace Leoše Janáčka otevřela novou expozici v památníku skladatele v Hukvaldech na Frýdecko-Místecku. Jde o dům, který Leoš Janáček v roce 1921 koupil od své švagrové. Návštěvníci v něm najdou původní vybavení, ale i interaktivní obrazovky a historické kopie notových záznamů. Nechybí ani detaily z domácnosti, jako Janáčkův ručně psaný seznam spotřebovaných potravin.

Muzeum romské kultury zpřístupnilo v Hodoníně u Kunštátu Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě. Za druhé světové války zde býval takzvaný cikánský sběrný tábor, odkud byli Romové převáženi do koncentračních táborů. V místě památníku se uskutečnilo také pietní shromáždění u příležitosti 76. výročí hromadného transportu romských mužů, žen a dětí do Osvětimi.