Ve věku 76 let zemřel v pátek aktivista a spoluzakladatel Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Příčinou úmrtí bylo srdeční selhání. Informoval o tom server Romea.cz. Růžička bojoval za likvidaci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. V roce 2017 získal cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou každoročně uděluje americké velvyslanectví v Praze, za práci v oblasti lidských práv.
Růžička pochází ze starého romského rodu, narodil se 28. října 1946 v Liberci. Původní profesí byl umělecký kameník. Jeho rodiče byli v letech 1942 a 1943 internováni v táboře v Letech. Matka Alžběta byla poté deportována do Osvětimi, otec Jan do koncentračního tábora Dora. Příbuzní romský holocaust nepřežili.
Podle organizace Paměť národa se Růžička připomínání romského holocaustu věnoval od roku 1997. Jím vedený Výbor pro odškodnění romského holocaustu se léta zasazoval o vybudování památníku v Letech u Písku, kde donedávna stál vepřín. V tamním koncentračním táboře zemřely stovky lidí. „Cítil stud jako Čech. Řekl, že my, jako Češi, musíme tu ostudu odstranit,“ vzpomínal publicista a přítel Čeňka Růžičky Markus Pape.
„Tady zahynul mojí maminky otec a její čtyřměsíční dcerka,“ vzpomínal tehdy na místě Růžička.
Tábor řídili čeští četníci. „Když se nám dá moc a za to, co provedeme, neneseme vinu a nikdo nás nepotrestá, tak se chováme jak zvířata,“ říkal Růžička. Svůj boj nevzdával ani tehdy, kdy místo chtěli znevážit příznivci krajní pravice nebo když někteří polici podle něj záměrně utrpení Romů v Letech u Písku zlehčovali. „Já bych rád společnosti prostřednictvím těch pietních akcí vzkázal, kam až vede ten pocit nadřazenosti,“ vysvětloval tehdy svůj záměr.
Na popud Růžičky a dalších aktivistů česká vláda na konci listopadu 2017, tedy po dvaceti letech snah, podepsala smlouvu s majiteli vepřína o jeho odstranění. Demolice začala letos v létě. „Už tady navěky prasata chrochtat nebudou. A budeme tady uctívat naše členy rodin v příjemném prostředí,“ ocenil tehdy Růžička.
Na místě vznikne Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách za více než sto milionů korun. Muzeum romské kultury, které bude památník provozovat, chce areál příští rok zpřístupnit. Na jaře by mělo být hotové návštěvnické centrum. Celá stavba památníku pak potrvá několik let.
„Nejvýznamnější Rom v Německu jednou řekl: Neznal jsem Roma, který tak dlouho, tolik let, bojoval za jednu věc. Zemřel mi velikánský kamarád,“ řekl Pape.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Poblíž letského nouzového hřbitova, který je asi tři sta metrů od místa tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou.
