Městská rada Oděsy se chystá odstranit sochu ruské carevny Kateřiny Veliké. Rozhodnutí je součástí emancipace Ukrajiny od staletí ruské imperiální a komunistické nadvlády. Trend, který začal už po majdanské revoluci v roce 2014, letos značně zrychlila Moskvou rozpoutaná válka.
Nejslavnější ruská carevna přijde o dohled nad svou někdejší bohatou gubernií. Sochu Kateřiny Veliké v Oděse poprvé vztyčili v roce 1900. Pak ji strhli bolševici. Kopie se vrátila zpět v roce 2007. Brzy se ale bude stěhovat do muzea. Radnice vyslyšela odpůrce, kteří ji vnímají jako symbol ruské nadvlády.
Ruská carevna město nezaložila, ačkoliv se to traduje. Už staletí před tím v Oděse stála osmanská pevnost a před dvěma a půl tisíci lety řecká osada. „Tyto země mají dlouhé dějiny. Nikdo nemůže tvrdit, že to tu založila Kateřina Veliká,“ vysvětluje Kateryna Jerhejevová z Oděského muzea literatury.
Ne všichni však se změnou souhlasí. „Odstranit tu sochu? Není to dobře. Je součástí naší historické paměti. Proč se jí zbavovat? Proč je to tak důležité?“ táže se obyvatel Oděsy Denys Fedorenko.
Osm let od anexe Krymu a rozpoutání války na Donbase nesou ulice napříč bránící se Ukrajinou stále jména významných Rusů. Těsně před válkou dominovaly jejich sochy prominentním náměstím. Únorová agrese Moskvy ale přinesla změny.
Ukrajina hledá identitu
Donedávna se například nad Kyjevem skvěl mohutný památník Oblouk národů. V roce 1982 ho na znamení ukrajinsko-ruského přátelství nechalo vztyčit tehdejší komunistické vedení Sovětského svazu. Obří symbol sovětské nadvlády nad ukrajinskou metropolí šel k zemi letos v dubnu pod dohledem jednoho z jeho autorů.
„Rusko je náš nejhorší nepřítel. Proto už památník rusko-ukrajinskému přátelství nedává smysl,“ komentoval odstranění spoluautor díla Serhij Myrhorodskij. „Pomník dřív symbolizoval přátelství mezi ukrajinským a ruským národem. A my dnes vidíme, co to přátelství znamená. Ničení ukrajinských měst, ničení životů Ukrajinců. Zabíjení desítek tisíc mírumilovných lidí,“ prohlásil v dubnu kyjevský starosta Vitalij Klyčko.
První vlna zbavování se symbolů ruské nadvlády proběhla po majdanské revoluci v roce 2014. Dostala jméno Leninopád. Druhá vlna derusifikace je hlubší. Spíš než na náměstích probíhá na půdě univerzit, v knihovnách a v učebnicích. Jejím cílem je emancipace vlastní ukrajinské kultury.
„Ukrajina dnes hledá svou identitu. Musíme se soustředit na jiné otázky a jiné stránky našich dějin, které jsou důležitější,“ zdůrazňuje Jerhejevová.
