Časté a rozsáhlé útoky Ruska na ukrajinskou energetickou infrastrukturu uvrhly miliony lidí do tmy a připravily je o teplo, elektřinu a vodu právě v době, kdy přichází zima a teploty klesají pod nulu. Akademici zabývající se válkou a mezinárodním právem připouštějí, že v jistých situacích jsou útoky na infrastrukturu legitimní strategií, Rusové se ale svým postupem na Ukrajině dopouštějí terorizování obyvatelstva.
Mnozí ukrajinští a západní představitelé údery rychle odsoudili jako válečné zločiny kvůli škodám způsobeným civilnímu obyvatelstvu.
Útoky na energetické sítě jsou však již dlouho součástí válečných operací. S určitými omezeními lze části energetických sítí považovat za legitimní cíle, pokud jsou využívány k napájení vojenských zařízení. To platí i v případě, že dané objekty mají civilní i vojenský účel, nebo pokud by zničení zařízení „poskytlo jednoznačnou vojenskou výhodu“.
Na energetickou infrastrukturu zaútočili Američané v Iráku v roce 1999 i jednotky NATO v Srbsku. Civilisté tehdy přišli o dodávky proudu, i tehdy čelila tato taktika kritice.
„Raději připravit část civilního obyvatelstva na omezenou dobu o elektřinu než riskovat zabití civilistů kvůli vedlejším účinkům bombardování? Ano, myslím, že to dává smysl,“ říká Michael Schmitt, emeritní profesor na Námořní vysoké škole válečné Spojených států.
Újma civilistů nesmí přesáhnout získanou vojenskou výhodu
Rusko své útoky na ukrajinskou infrastrukturu prezentuje jako údery proti „vojenskému systému velení Ukrajiny a souvisejícím energetickým zařízením“. Ovšem i v situaci, kdy je určitý objekt legitimním vojenským cílem, existují omezení, kdy a jakým způsobem na něj lze zaútočit.
Stát má podle mezinárodního humanitárního práva povinnost zvolit takový objekt nebo taktiku, které způsobí menší škody civilistům. Smyslem tohoto opatření je, aby armády získaly vojenskou výhodu, ale zanechaly za sebou méně mrtvých a méně zraněných, upozorňuje Maria Varakiová z Katedry válečných studií King's College.
Smrt a zranění civilistů způsobené útoky na vojenské cíle nemusí být nutně porušením mezinárodního práva. Musí se však uplatnit zásada proporcionality, která říká, že újma způsobená civilistům by neměla být nadměrná ve vztahu k získané vojenské výhodě.
Rusko nemůže zaměřit všechny raketové údery, míní bývalý důstojník
Rusko trvá na tom, že se zaměřuje pouze na vojenské cíle, ale naznačilo, že se svými údery snaží dotlačit Ukrajince k jednání. „Odmítání ukrajinské strany urovnat problém, zahájit jednání, její neochota hledat společnou řeč – toto je důsledek,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Rusko prostě nemůže provádět operace takové intenzity a frekvence na území celého státu a ověřit zaměření všech objektů,“ domnívá se Schmitt, který má zkušenost jako důstojník amerického letectva. Navíc pochybuje, že všechna zasažená infrastruktura podléhá klasifikaci vojenského cíle.
Proto je podle něj „zcela jasné“, že hlavní motivací Ruska, přinejmenším při některých útocích, je terorizovat Ukrajince. Rusko navíc podle doktorky Varakiové neprokázalo snahu minimalizovat škody na civilním obyvatelstvu.
Rusko i Ukrajina jsou smluvními stranami Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám, kde je řada těchto pravidel definovaná. Otázkou ale zůstává, zda se z nasazení popsané strategie budou muset ruští představitelé někdy zodpovídat.
OSN obvinilo Rusko z válečných zločinů
Rusko čelí obvinění z válečných zločinů po odhalení hrobů a masových pohřebišť v několika ukrajinských městech, odkud se stáhly jeho jednotky. Na začátku dubna se v médiích začaly šířit zprávy o Buče severně od Kyjeva, kde podle dosavadních zjištění mělo během ruské okupace přijít o život 458 lidí. Vyšetřování příčin jejich smrti trvalo několik měsíců, známky zastřelení, mučení nebo ubytí nese 419 těl. Pro kriminalisty a vyšetřovatele je důležitý každý detail případu, aby identifikovali pachatele a mohli je obžalovat z válečných zločinů.
V září Ukrajinci osvobodili okolí Charkova a opět vstoupili do města Izjum, kde našli několik set hrobů a dvě masová pohřebiště. Většina mrtvých byli civilisté a mnozí z nich byli pohřbeni provizorně. Některá těla měla podle kriminalistů svázané ruce a nesla známky mučení.
Organizace spojených národů zřídila vyšetřovací komisi, která konstatovala, že na Ukrajině došlo po ruské invazi k páchání válečných zločinů. Upozornila také na znásilňování, mučení a protizákonné zadržování dětí. Komise má v plánu zabývat se i informacemi o nucených transportech a adopcích dětí.
Ve čtvrtek potvrdili prezidenti Francie a Spojených států odhodlání dovést Rusko k zodpovědnosti za válečné zločiny, kterých se na Ukrajině dopustili jeho vojáci i další proruské síly.
