Pod horou Říp v Krabčicích na Litoměřicku byl za účasti desítek pamětníků a soukromých zemědělců odhalen pomník, který připomíná sedláky vyhnané z jejich hospodářství při komunistické kolektivizaci zemědělství. Před 70 lety, na podzim roku 1951, začala největší vlna vystěhování selských rodin v Československu. O svůj domov a hospodářství tehdy přišly tisíce rodin.
Před 70 lety přišly tisíce rodin o hospodářství. Začala akce Kulak
Rodina současného předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka byla v roce 1951 ze svého hospodářství také vystěhována. „Byla to komunistická akce, i v té době v roce 1951 nezákonná, která spočívala v násilném vystěhování selských rodin ze svých domovů, a byla to plošná akce, která se odehrávala v průběhu asi dalších dvou let po celé republice,“ řekl Jaroslav Šebek.
Na Litoměřicku se týkala takzvaná akce Kulak mnoha rodin. „Tady byla postižena spousta sedláků, je to zemědělský kraj,“ poznamenal Šebek. Celostátně se týkalo stěhování tisíců rodin. „Staly se obětí režimu,“ řekl a dodal, že někteří sedláci zaplatili i životem.
Sedláci stavěli mohylu už před 29 lety
Před 29 lety se odehrála podobná vzpomínková akce jako dnes. Sedláci si s sebou tehdy donesli kameny a cihly, pozůstatky jejich statků, které jim byly po listopadu 1989 po desítkách let navráceny.
„Tyto pomyslné střípky zničených životů sedláckých rodin naši tátové složili pod bílý kříž, který měl být základem trvalé mohyly, připomínající zrůdnost celé komunistické myšlenky i její praktické důsledky,“ popsal Šebek. Mohyla však na místě není, proto bylo pietní místo dnes symbolicky obnoveno.
Násilná kolektivizace venkova se nesla v atmosféře politického zastrašování, kdy komunistický režim sedlákům zabavoval a vyvlastňoval půdu, zvířata, strojový park i nemovitý majetek. Dětem ze selských rodin bylo znemožňováno studium, jejich rodiče mnohdy přišli o všechno včetně svobody a občanských práv, otcové putovali do žalářů či uranových dolů.