Kolektivizace

Strakonický okresní soud zrušil téměř sedm desítek let starý verdikt v případu bývalé statkářky Marie Švejdové. V roce 1955 byla jako kulačka odsouzena na tři roky do vězení. Soud teď zrušil verdikt, který původně mimo jiné zahrnoval i finanční pokutu a ztrátu majetku statkářky a postihl i její dceru.

Pod horou Říp v Krabčicích na Litoměřicku byl za účasti desítek pamětníků a soukromých zemědělců odhalen pomník, který připomíná sedláky vyhnané z jejich hospodářství při komunistické kolektivizaci zemědělství. Před 70 lety, na podzim roku 1951, začala největší vlna vystěhování selských rodin v Československu. O svůj domov a hospodářství tehdy přišly tisíce rodin.

Poválečný odsun Němců a kolektivizace zemědělství jsou dvě hlavní témata nové počítačové hry Svoboda 1945: Liberation. Hráči v ní v roli památkářů odhalují minulost vesnice v českém pohraničí. Vytvořili ji vývojáři z Karlovy univerzity.

Rodina Josefa Spáčila podnikala v dopravě, vlastnila cihelnu, otec nakoupil a pronajímal zemědělské stroje. Po válce si na nové mlátičky půjčil skoro čtyři sta tisíc korun. Komunisté mu ale všechno zabavili. Nejstarší syn Josef proto v říjnu 1950 v Újezdu u Brna spolu s desítkami lidí proti kolektivizaci protestoval. Pět největších rebelů kvůli tomu skončilo ve vězení.

Českému trhu chybí patriotický spotřebitel, který by řekl, že chce český jogurt, máslo nebo třeba maso. Přitom jeho tlak by přivedl na pulty mnohem více výrobků českých farmářů, tedy to, co české zemědělství nutně potřebuje. Myslí si to předseda Zemědělského svazu a viceprezident Agrární komory ČR Martin Pýcha.

Některé jihomoravské obce se snaží vrátit krajinu téměř o sedmdesát let nazpět, velké lány rozdělit cestami, a víc se tak přiblížit podobě, kterou měl venkov před vznikem jednotných zemědělských družstev v 50. letech. Cílem je silněji provázat zemědělské plochy s jejich okolím, tlumit erozi a pomáhat v půdě udržet vodu.

Ani třicet let po revoluci se českému zemědělství nepodařilo vyrovnat s desítkami let socialistického hospodaření na zemědělské půdě. Naopak se stav půdy stále zhoršuje. Češi totiž, na rozdíl třeba od sousedního Polska, znovu nenalezli ztracený vztah k půdě a tu raději pronajímají velkým podnikům, uvedl ve Fokusu Václava Moravce odborník na krajinné plánování Petr Sklenička. Velké firmy však na cizí pronajaté půdě nehospodaří tak zodpovědně jako její vlastníci.

Rekonstrukcí politického procesu se sedláky z Olešnicka na Vysočině vyvrcholil festival proti totalitě Mene Tekel. Studenti právnické fakulty oživili 66 let staré události, kdy StB nasadila mezi zemědělce svého agenta, který postřelil místního komunistického předáka. Následovalo zatýkání, tresty smrti nebo dlouholetého vězení. Záznam rekonstrukce si můžete přehrát v tomto článku.

Mezníkem v kolektivizaci venkova v padesátých letech bylo schválení zákona o jednotných zemědělských družstvech (JZD). Komunistické ministerstvo zemědělství ho začalo projednávat v prosinci  1948, poslanci Národního shromáždění pak normu přijali 23. února 1949. Hned v prvním paragrafu se psalo, že jednotná zemědělská družstva budou zakládána „na podkladě dobrovolnosti“.  Tento princip se ale z praxe velmi brzy vytratil a na jeho místo přišel útlak a represe.