Některé jihomoravské obce se snaží vrátit krajinu téměř o sedmdesát let nazpět, velké lány rozdělit cestami, a víc se tak přiblížit podobě, kterou měl venkov před vznikem jednotných zemědělských družstev v 50. letech. Cílem je silněji provázat zemědělské plochy s jejich okolím, tlumit erozi a pomáhat v půdě udržet vodu.
Zaniklé cesty se vrací mezi pole. Zadrží vodu, rozdělí lány
Příkladem může být Kuřimské Jestřabí na Brněnsku, které pole obklopují a místní se teď snaží okolní lány víc rozbít cestami. Motivuje je k tomu sucho. „V padesátých letech bylo v obci zhruba 430 mezí. Po socializaci zemědělství jich zbylo asi nějakých třicet, pětatřicet,“ vysvětlil bývalý starosta Kuřimského Jestřabí František Mašek.
Rozdíl v hospodaření ukazuje i letecký snímek. Na prvním z 50. let je znát mozaiku drobných políček. Druhá mapa je ze současnosti s velkými spojenými lány. Právě méně různorodá krajina přitom podle exstarosty Maška hůř zadržuje vodu.
„Lesy opravdu utrpěly. Je velké sucho a kůrovec tomu dává zabrat. Zadržení vody v přírodě i těmito cestami je možné alespoň trochu,“ řekl Mašek. Část cest už vznikla a v plánu jsou další. Poslední se u Jestřabí objevila asi před týdnem. Cesta, jejíž směr vyznačují patníky, rozčísla pole s pšenicí. Místní by ještě podél cesty chtěli vysadit alej stromů. Stihnou to letos anebo příští rok.
Vláze v půdě pomůže i stromořadí
Udržet vodu v krajině se snaží i v nedalekých Malhostovicích, a to pomocí stromořadí i tůní. Vody ale podle starosty pořád ubývá, suché je i koryto místního potoka. „Nové stromky se snažíme zalévat, ale je to úplný extrém a velký problém posledních dvou tří let. I když jsme kolem stromků mulčovali, stává se, že uschnou,“ popsal starosta Malhostovic Petr Grünwald (STAN).
Katastrální mapa počítá v Malhostovicích s dalšími cestami nebo zelenými pásy. V krajině zatím nejsou, protože místní zemědělské společnosti by to podle starosty zkomplikovalo práci. Grünwald ale připouští, že když bude sucho pokračovat, možná se i tady budou lány dál zmenšovat.