Morální satisfakce za křivdu, která změnila život celé rodině. Okresní soud v Hodoníně rozhodl, že sedlák Antonín Hlobílek z Mistřína byl v dubnu 1951 vyhnán ze svého domu protiprávně. Rozvrat rodiny byl součástí Akce Kulak, při které komunisti v 50. letech existenčně ničili rodiny sedláků. Verdikt soudu má jen symbolickou hodnotu. Není s ním spojeno finanční odškodnění.
Před šestašedesáti lety bylo Antonínu Hlobílkovi čtrnáct let, když ho i s rodiči vyhnali komunisté z rodného domu. Dnes je mu už 79, přesto na touhu po spravedlnosti nerezignoval.
Rodina Hlobílkova hospodařila v Mistříně. Statek měl ve vesnici nejlepší adresu, naproti kostela, číslo popisné jedna. Zbyly z něho už jen obvodové zdi.
Komunisté rodinu odsunuli na samotu Dvorek u Koryčan. Byl to krutý zásah – ze statku na samé dno. Desetičlenná rodina si do tehdejší ruiny mohla vzít jen věci, které uvezlo jedno nákladní auto. „Během tří hodin jsme museli všechno naložit. Nábytek, postel. Tam nebyla ani elektrika, ani voda,“ vzpomíná Antonín Hlobílek. Kvůli perzekuci nikdy nevystudoval.
Advokát Antonína Hlobílka, státní zástupce i soudce byli ve shodě. Vystěhování rodiny byla podle nich zvůle a morální zločin. Pomsta za to, že Hlobílkovi úspěšně hospodařili na víc než osmdesáti hektarech polí a vinohradů.
„Ti lidé, kteří to způsobili, nebudou už nikdy potrestáni. Ale vždycky jsem chtěl, aby někdo přiznal, že to bylo nezákonné. Je to úleva,“ řekl syn Antonín Hlobílek mladší. Stejně jako Hlobílkovi dopadlo v 50. letech při Akci K na čtyři tisíce rodin sedláků. Komunisté je označili za kulaky.
