Příběh více než šesti tisíc kamenů z rozřezaných židovských náhrobků, které skončily jako dlažba na Václavském náměstí, se chýlí k závěru. Pražská židovská obec vyhlásila sbírku na podporu nového památníku, který bude stát na starém hřbitově na Žižkově.
Kameny vyrobené z náhrobků se na Václavské náměstí nebo do ulic Na Příkopě a 28. října dostaly nejspíš z bývalého židovského hřbitova v Údlicích na Chomutovsku a dalších židovských hřbitovů za minulého režimu. Podle ředitele Židovského muzea v Praze Leo Pavláta pro to měl komunistický režim pragmatické důvody, protože o hroby Židů, kteří zemřeli před válkou, se kvůli holocaustu často neměl kdo starat.
Po rozřezaných náhrobcích se v Praze chodilo více než čtvrtstoletí. Nikdo ale nečekal, že kostky budou vážit přes sedm tun a další se neustále nacházejí. „Kdybych mohl mít nějaké indicie, tak jsou to tyto, více leštěné kameny, které vypadají jinak,“ přibližuje jejich podobu předseda Židovské obce v Praze František Bányai.
Splnit požadavky na podobu plánovaného památníku ale nebylo snadné. „Musí být mohutný, musí být velký a současně vám musí umožnit to, aby se kameny daly v budoucnu doplnit,“ vysvětluje Bányai.
Podle předsedy Židovské obce bylo potřeba, aby byl památník nedokončený a při tom byl pietním místem stovek zesnulých. Realizace nesnadného úkolu se chopil sochař Jaroslav Róna.
„Navrhl jsem takovou čočku, která bude mírně vypouklá a symbolicky ztvárňuje stvořitele, kolem něj je devět paprsků. Kamenných zdí, které symbolizují fyzický svět,“ ukazuje plán sochař, podle kterého budou kameny symbolizovat i stěny židovského chrámu upomínající pomíjivost věcí.
Pietní místo s názvem Památník návratů kamenů bude průchozí a bude slavnostně otevřeno 7. září.
