V Letech na Písecku začíná demolice bývalého areálu vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Jde ale jenom o symbolické zahájení prací, příprava na demolice budov začne až v pondělí 25. července. Na místě pak vyroste Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách. Stavba památníku přijde na víc než sto milionů korun. Stát koupil vepřín před čtyřmi lety.
Památník holocaustu Romů bude stát přes sto milionů. Demolice vepřína v Letech začíná
„Dnešní den je pro nás přelomový okamžik. Dlouho jsme se na něj chystali. Jsem velmi ráda, že Muzeu romské kultury byla dána čest, abychom to tady budovali. Je to obrovský závazek a není to jednoduché, protože výstavba budoucího památníku je velmi nákladná,“ řekla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Demolice v pátek začala jen symbolickým aktem, firma zahájí přípravné práce v pondělí 25. července, pak se bude bourat. „Kvůli bezpečnosti a velkému množství prachu nebudeme dnes bourat, zahájení demolice je symbolické,“ upřesnila mluvčí muzea Karolina Spielmannová.
Události: Začíná demolice vepřína v Letech (zdroj: ČT24)
Náklady na demolici by měly být deset milionů korun. Původně se přitom hovořilo o 110 milionech. Podle ministra kultury Martina Baxy (OSD) se ale podařilo výrazně ušetřit díky zájmu o stavební materiály. „Jen kovy na střechách budov jsou za desítky milionů korun,“ řekl ministr. Ten se omluvil za politiky různých stran, kteří dříve „temný příběh“ Letů ignorovali či znevažovali.
Vepřín by měl být zbouraný do konce listopadu, krajní termín je konec roku. Nabídku na demolici areálu podalo 17 zájemců, zakázku získala společnost AWT rekultivace.
Zahájení demolice bývalého vepřína v Letech (zdroj: ČT24)
Památník přijde na více než sto milionů
Stavba památníku bude stát přes sto milionů korun. Část by měly uhradit norské fondy a část stát. Muzeum chce areál zpřístupnit už příští rok, kdy bude hotová první etapa.
„To má být budova návštěvnického centra se stálou expozicí a rekultivace pietního místa, těch provizorních hrobů. U (nákladů) památníku se pohybujeme někde přes sto milionů korun, on totiž celý ten areál je obrovský, přes sto tisíc metrů čtverečních, i celá rekultivace a osázení prostoru lesem jsou náročné,“ popsala ředitelka a dodala, že sazenice stromů daruje muzeu Karel Schwarzenberg.
Vizualizace Památníku holocaustu Romů a Sintů v Čechách
Symbolického zahájení prací se kromě ministra kultury Baxy účastnila například i předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V pátek si návštěvníci mohou naposledy areál vepřína prohlédnout i za přítomnosti pamětníků a aktivistů.
V místě byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V sedmdesátých letech minulého století tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla asi 13 tisíc prasat. Na demolici vepřína dal stát 110 milionů korun.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi.
Nacisté Romy vraždili, komunisté zase chtěli, aby se na ně zapomnělo, řekl Václav Havel
Za zrušení vepřína v Letech kvůli zneuctění místa v průběhu let apelovala Rada Evropské unie, Výbor OSN pro lidská práva i Evropský parlament.
O zbourání vepřína a vybudování památníku hovoří politici v Česku od devadesátých let. V areálu už v roce 1995 vzniklo malé pietní místo. „Nacistický totalitní systém Romy téměř vyvraždil. Totalitní komunistický režim se postaral o to, aby památka Romů byla zapomenuta. Místo tragédie v Letech bylo dokonce překryto vepřínem,“ řekl v té době tehdejší prezident Václav Havel.
V následujících letech se téma stalo prioritou i pro další vrcholné politiky. Výraznějšího posunu se ale věc nedočkala ani o mnoho let později v době vlády premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Chceme situaci zmapovat, chceme komunikovat s romskými občanskými sdruženími, budeme se tomu věnovat, nechceme to ignorovat,“ řekl v roce 2014.
Tresty i pokání
Někteří politici ale svůj postoj během let změnili. Například Václav Klaus, který dříve prosazoval vybudování pietního místa, v roce 2005 řekl, že to nebyl koncentrační tábor v tom slova smyslu. Údajně nebyl určen pro Romy, ale pro ty, kteří nechtěli pracovat. Jeho slova pobouřila romské organizace i některé politiky.
Výroky, které zpochybňovaly účel tábora, však pronášeli politici i později. „Že byl tábor v Letech koncentrák, to je lež. Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ uvedl v roce 2016 tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). Od svých slov se ale Babiš později distancoval. „Já jsem se vyjádřil špatně. Je to vytrhnuté z kontextu, bylo to v debatě se sousedy, a pokud jsem se někoho dotknul, tak se všem omlouvám,“ uvedl.
Někdejší poslanec SPD Miloslav Rozner dokonce za své výroky letos u soudu dostal podmíněný trest, který ale zatím není pravomocný.