Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj položil květiny k památníku obětem masakru. „Babí Jar. Dvě krátká slova znějí jako dva výstřely, ale pro několik generací nesou v sobě dlouhé a strašné vzpomínky. Protože výstřely v Babím Jaru bohužel nebyly dva, ale bylo jich stokrát, tisíckrát, desetitisíckrát více,“ řekl Zelenskyj.
Ve všech ukrajinských školách byla ve středu vyučovací hodina věnovaná 80. výročí tragédie.
Zelenskyj připomněl, že v dalších letech okupace nacisté podle různých odhadů v rokli nakonec zavraždili mezi 100 tisíci až 200 tisíci lidí, kromě Židů mezi nimi byli také Ukrajinci, Romové, váleční zajatci a pacienti z psychiatrických léčeben.
Ukrajina začala na místě stavět památník a muzeum, které plánuje otevřít na přelomu let 2025 a 2026, dodala AP.
Masakr v Babím Jaru stále šokuje svým rozměrem a brutalitou
Systematické vyvražďování evropských Židů začalo již v červnu 1941 po napadení Sovětského svazu nacisty. Pro tento účel Němci zřídili zabijácké jednotky Einsatzgruppen, které vraždily především Židy, politické komisaře, komunisty a další nežádoucí osoby. Celkem jednotky Einsatzgruppen s pomocí místních milicí vyvraždily asi 1,2 milionu Židů a statisíce dalších sovětských občanů, připomněla agentura ČTK.
Mementem této kapitoly holocaustu se stal právě masakr v rokli Babí Jar na okraji Kyjeva, kde před 80 lety během pouhých dvou dnů 29. a 30. září 1941 nacisté zastřeli 33 771 kyjevských Židů.
Vyhláška jako začátek konce
V dalších letech okupace v této rokli skončily životy podle některých odhadů až 200 tisíc lidí. Podobné masakry se odehrály i na jiných místech bývalého Sovětského svazu, masakr v Babím Jaru byl ale výjimečný svým rozměrem, rychlostí i brutalitou.
V Kyjevě žilo v té době kolem 150 tisíc Židů, část se zachránila evakuací na východ nebo vstupem do Rudé armády, nepatrný zlomek Židů ukryli ukrajinští sousedé. Deset dní po příchodu nacistů se po celém městě objevila vyhláška v ruštině, ukrajinštině a němčině: „Všichni Židé města Kyjeva a jeho okolí jsou povinni dostavit se v pondělí dne 29. září 1941 do osmé hodiny ráno na roh ulic Melnykova - Dokterivská (u hřbitova). Vezmou si s sebou své dokumenty, peníze a cennosti, dále teplé oblečení a spodní prádlo. Kdo z Židů neuposlechne tohoto rozkazu a bude přistižen na jiném místě, bude zastřelen. Kdo z občanů vnikne do prázdných židovských bytů s úmyslem krást, bude zastřelen,“ psalo se v oficiální vyhlášce.
Někteří tak uvěřili pověstem, že je to pouze výzva k deportaci, a nezarazilo je prý ani urážlivé oslovení „Židy“ (v překladu - židáci) místo neutrálního „Jevreji“.
Místo činu
Místem hrůzné události se stala 150 metrů dlouhá, 30 metrů široká a asi 15 metrů hluboká „Babí rokle“, která se nacházela nedaleko pravoslavného a židovského hřbitova. Akce se účastnily kromě jednotek Einsatzgruppen oddíly policejního praporu a ukrajinská milice.
Lidé, kteří přišli na udané místo, byli vyzváni, aby se svlékli a odevzdali cennosti. Potom byli za neustálého bití nahnáni na okraj rokle, kde byli postříleni. Jejich bezvládná těla padala rovnou do rokle. Další byli donuceni, aby si lehli na mrtvá těla, a nacisté je stříleli do zátylku jednoho po druhém. Podle německých záznamů bylo v rokli ve dnech 29. a 30. září zastřeleno 33 771 osob.
Předzvěst plynových komor
Jen několika lidem se podařilo masakr přežít. „Lidé zešedivěli během pár vteřin, matky přicházely o rozum, když jim nacisté vytrhávali nemluvňata z náruče a házeli je za násep z písku. Nahé lidi seřadili v zástupech po dvou či třech a odváděli je za hráz z písku. Lidé se odtud nevraceli,“ popsala tehdejší hrůzy kyjevská herečka Dina Proničevová, jedna z mála očitých svědků masakru, které se podařilo přežít.
Nad celým územím neustále po oba dny kroužilo letadlo, aby hluk motorů přehlušil střelbu, a většina obyvatel Kyjeva si zpočátku myslela, že Židé byli deportováni. Malá část vrahů se údajně potýkala s psychickými problémy především kvůli zabíjení žen, starých lidí a dětí. Část velení ale spíše kritizovala zbytečnou ztrátu munice při takovém druhu poprav a tyto úvahy nakonec vedly ke vzniku plynových komor, zmínila ČTK.
Popravy pokračovaly v Babím Jaru i poté. Oběťmi byli kromě Židů hlavně sovětští vojáci, Romové, pacienti psychiatrických léčeben a Ukrajinci. Kousek vedle Babího Jaru, v kyjevské čtvrti Syrec, byl zřízen tábor smrti, jehož přeživší vězňové po válce tvrdili, že nacisté spálili 150 až 180 tisíc těl vykopaných z rokle, když se při odchodu z Kyjeva v roce 1943 pokusili svůj zločin zahladit.
- Hlavní organizátoři masakru, němečtí velitelé Kurt Eberhard, Friedrich Jeckeln, Otto Rasch a Paul Blobel skončili po válce před soudem. Eberhard spáchal v roce 1947 ještě před vynesením rozsudku sebevraždu, Jeckeln byl v roce 1946 popraven, Rasch zemřel ve vězení v roce 1948 a Blobel byl popraven v roce 1951.
- Zdroj: ČTK
