Museli jsme losovat, kdo zastřelí vojáky wehrmachtu, vzpomíná francouzský odbojář

2 minuty
Události: Francouzský odbojář
Zdroj: ČT24

Do Francie míří členové německé komise pro válečné hroby. Ve vesnici Meymac budou pátrat po ostatcích skoro padesáti vojáků wehrmachtu, které na konci 2. světové války zastřelili místní odbojáři. K činu se přiznal poslední žijící z nich.

Tajemství v sobě nosil dlouhé desítky let. Mlčeli i další členové jeho odbojové skupiny. Možná i proto, že šlo o válečný zločin. Nakonec se rozhodl promluvit. „Chtěl jsem, aby se o tom vědělo. Sdružení veteránů napsalo na radnici a teď tu máme pamětní desku,“ říká bývalý odbojář Edmond Réveil.

Osmadevadesátiletý Edmond Réveil je posledním členem místní odbojové skupiny FTP. Nikdo další už naživu není. Tvrdí, že on sám nestřílel. A ostatní měli velké potíže rozkaz splnit. Museli prý losovat, kdo vedle skoro padesátky nacistů zastřelí i jednu francouzskou kolaborantku. Na obranu skupiny uvádí, že oblast byla stále pod kontrolou Němců, kteří místní obyvatele také nešetřili.

„Byli to zajatí vojáci z Tulle, které jsme přivedli sem. Přivedli jsme je sem pěšky, protože o ně nikdo nestál. Nebylo pro ně nikde místo,“ popisuje Réveil.

„Pro německé rodiny je určitě dobře, když získají zpět tělesné ostatky i vzpomínky na své příbuzné, kteří tady byli pohřbeni a u kterých neznali okolnosti jejich popravy,“ přibližuje starosta města Meymac Philippe Brugère.

Český voják

„Jen velmi málo lidí se o tom někdy zmínilo. A pouze ti, kteří se toho nezúčastnili,“ míní obyvatel vesnice Meymac Jacky Gillet. Němečtí vojáci byli zastřeleni v lesích několik kilometrů od vesnice v blízkosti osady Le Vert. Po přesném místě budou pátrat členové německé komise pro válečné hroby.

Edmond Réveil nemusí být jediným žijícím svědkem události. Z jeho výpovědi vyplývá, že ve skupině zajatců byli i vojáci z jiných zemí, které Němci přinutili připojit se k jejich armádě.

„Tito lidé zastřeleni nebyli. Mezi nimi byl i jeden český voják,“ říká starosta Brugère. Jeho identita zůstává dalším z tajemství jednoho hrůzného červnového dne před devětasedmdesáti lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...