Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.
Válka na Ukrajině trvá už sto dní. Podle Kyjeva padly ruské jednotky v Severodoněcku do pasti
6 minut
Události: Válka na Ukrajině trvá již sto dní
Ruská armáda po předchozím mohutném ostřelování vstoupila koncem minulého týdne do Severodoněcku, který slouží jako prozatímní administrativní centrum z velké části okupované Luhanské oblasti. Podle Kyjeva se ruským jednotkám podařilo ovládnout již zhruba 80 procent města.
„Vlákali jsme ruské vojáky do pasti v Severodoněcku tím, že jsme předstírali, že se města vzdáváme. Ruské velení je nyní v šoku. Už ohlásili dobytí SD (Severodoněcku), když naše vojska zahájila tvrdý protiúder a nyní cupují moskevské soudruhy na kusy, navzdory jejich letecké a dělostřelecké převaze,“ uvedl Arestovyč na Facebooku.
Prezident Zelenskyj ve svém pravidelném poselství ve čtvrtek večer uvedl, že ukrajinské síly v Severodoněcku – nejzazší výspě ukrajinské obrany na donbaské frontě – zaznamenaly „určité úspěchy“. Je však podle něj příliš brzy na to, aby se o nich dalo veřejně hovořit. Guvernér Luhanské oblasti Serhij Hajdaj sdělil, že „Severodoněck se drží a má šanci na rychlé osvobození“.
Podle ukrajinského generálního štábu aktuálně ruské jednotky ovládají většinu východní části města. Boje probíhají v jeho středu. Rusové se podle ukrajinské strany s dělostřeleckou podporou snaží útočit také na vesnice v okolí Severodoněcku, nejsou prý ale úspěšní. Podle Kyjeva jsou navíc ruští vojáci demoralizovaní, protože velení stále odkládá jejich rotaci pryč z míst bojů. Do akcí proti nepříteli se prý proto příliš nechtějí pouštět.
Americký Institut pro výzkum války (ISW) uvádí, že ruské síly jsou nyní vázány u Severodoněcku, a proto jen pomalu postupují na Slovjansk v Doněcké oblasti. Pokud Rusové získají dvojměstí Severodoněck i Lysyčansk, využijí tento dílčí úspěch k tomu, aby oznámili, že „osvobodili“ celou Luhanskou oblast. Pak se zaměří se Doněckou oblast. ISW ovšem poukazuje, že dostat se přes řeku Severní Doněc s cílem obklíčit dvouměstí Severodoněck-Lysyčansk bude pro ruské síly obtížné.
Šéf vojenské správy Lysyčansku Oleksandr Zaika podle portálu Ukrajinska pravda informoval, že Rusové ostřelováním zničili 60 procent infrastruktury a zástavby ve městě.
Podle zprávy britských tajných služeb ovládá Rusko 90 procent Luhanské oblasti. „Je pravděpodobné, že kontrolu dokončí v příštích dvou týdnech,“ napsalo britské ministerstvo obrany na Twitteru ve své pravidelné zprávě. Těchto nedávných taktických úspěchů však podle rozvědky Rusko dosáhlo za cenu značných ztrát a na ostatních frontách přešli okupanti do defenzivy.
Ruské ministerstvo obrany ve svém pravidelném hlášení uvedlo, že za uplynulý den „prostřednictvím vzdušných úderů zneškodnilo více než 360 nacionalistů (ukrajinských vojáků – pozn. ČTK) a 49 zbraňových systémů a vojenských vozidel“. Mezi ztrátami způsobenými ukrajinské straně je podle Moskvy také stanice pro kontrolu vzdušeného prostoru ve Slovjansku v Doněcké oblasti.
V této oblasti se podle ruské strany nachází velení ukrajinských sil v Donbasu. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že v Donbasu ostřelovalo také raketomety Grad a čtyři sklady munice ukrajinského dělostřelectva a raketových vojsk.
Šedivý: Na změnu taktiky teď nemají Ukrajinci čas ani sílu
Podle armádního generála ve výslužbě a vedoucího katedry bezpečnostních studií na CEVRO Institutu Jiřího Šedivého se v současné době Ukrajincům daří zpomalovat postup Rusů a způsobují jim poměrně velké ztráty. Přesila v počtu jednotek však Rusům umožní, aby poté, co přeskupí síly, změnili hlavní směry svého působení.
„A přestože spojenci nyní celkem pravidelně posílají na Ukrajinu další zbraně, síla, která je reprezentovaná Ukrajinskou armádou, pravděpodobně neumožňuje provést nějaké rozsáhlé operace, díky kterým by zatlačili Rusy zpět za hranice.“
Začal už například výcvik ukrajinských sil pro používání raketového systému HIMARS, který napadené zemi poskytly Spojené státy. S odvoláním na vysoce postaveného představitele americké obrany to uvedl reportér stanice ABC Matt Seyler. Výcvik podle něj probíhá na blíže nespecifikovaném místě mimo Ukrajinu.
Aktuálně se Ukrajincům daří bránit a podle Šedivého by ukrajinské jednotky mohly zaujmout obrannou pozici na pomyslné čáře mezi Luhanskou a Doněckou oblastí. „Zde mohou Rusy zastavit a teprve pak se budou rozhodovat co dále. Případné útočné operace by totiž žádaly změnu bojové taktiky, na což v současnosti Ukrajinci nemají čas ani sílu,“ zhodnotil Šedivý ve vysílání ČT24.
Sto dní války
Válka na Ukrajině v pátek vstoupila do stého dne. Ruským silám se ale nepodařilo dosáhnout původních cílů, tedy obsadit Kyjev a vládní centra. Důrazný ukrajinský odpor a neúspěch při zajištění letiště Hostomel v prvních 24 hodinách vedly k odražení ruských útočných operací.
OSN v květnu evidovala na Ukrajině přes 3380 civilních obětí. Přestože Rusko od začátku invaze tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle, zprávy ukrajinských i zahraničních médií hovoří o opaku. Při ruských útocích na Mariupol zemřelo podle tamního starosty nejméně 21 tisíc obyvatel. Zděšení ve světě vyvolala zvěrstva, která podle médií spáchali ruští vojáci ve městě Buča u Kyjeva.
Kyjev tvrdí, že na Ukrajině od února zemřelo také téměř 31 tisíc ruských vojáků, což by byl asi dvojnásobek oficiálních ztrát Sovětského svazu za devět let války v Afghánistánu. Podobné údaje ovšem nelze ověřit. O celkových ztrátách mezi ukrajinskými armádními příslušníky obě válčící strany mlčí.
Rusko po více než třech měsících války kontroluje zhruba pětinu ukrajinského území, řekl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do něj spadá Krym, téměř celá Chersonská a Luhanská oblast a části Záporožské, Doněcké a Charkovské oblasti.
Válka na Ukrajině, která má na 44 milionů obyvatel, vyvolala největší migrační krizi v Evropě od druhé světové války. Podle OSN invaze vyhnala z domovů přes 14 milionů lidí.
Ve stý den „speciální vojenské operace“ na Ukrajině oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, že Rusko bude v operaci pokračovat, dokud nedosáhne všech jejích cílů. Válku země odůvodňuje potřebou sousední zemi demilitarizovat a denacifikovat. „Jedním z hlavních cílů je chránit lidi v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice,“ doplnil Peskov. „Byla učiněna opatření k zajištění jejich ochrany a přinesla určité výsledky,“ dodal mluvčí Kremlu.
Dočasně okupovaná území na Donbasu, nazývající se separatistickými republikami, vyhlásila nezávislost v roce 2014. Moskva je uznala letos v únoru, dva dny před začátkem svého tažení proti Ukrajině.
Kyjev ruskou invazi označuje za nevyprovokovanou a neopodstatněnou a v naprostém rozporu s mezinárodním právem. Agresorovi Ukrajina, která se těší podpoře řady západních zemí, stále vzdoruje.
6 minut
Horizont ČT24: Lenka Víchová po návratu z Ukrajiny
Ukrajinská společnost si po sto dnech ruské agrese pořád udržuje válečnou morálku, pořád si čím dál víc uvědomuje, za co bojuje a že tuto válku musí vyhrát, uvedla v pořadu Horizont ČT24 ukrajinistka Lenka Víchová, která se ze země ve čtvrtek vrátila. Podle ní spousta komentátorů apeluje na to, aby se válka ukončila diplomaticky, ale Ukrajinci si uvědomují, že válku musí dobojovat, protože se agresor může kdykoliv vrátit zpátky.
Mluví se o tom, že brutální útok na částečně ruskojazyčný východ ukrajinský národ konečně sjednotí. „Myslím si, že spousta lidí pochopila, že to, že jsou ruskojazyční a že jejich hrdinou byl v mnoha případech Vladimir Putin, je neuchránilo. A že jsou obětí. Nechápu logiku Putina, že celá desetiletí dávali finance, aby k sobě přitáhli tu ruskojazyčnou, postsovětskou společnost. Velmi často nešlo ani o ruskou kulturu nebo o ruský jazyk, ale o ten styl života postsovětského člověka. Dneska vidíme, že tam padá jedno rusifikované město za druhým. Lidé vždy byli navázáni na postsovětskou společnost, ale dnes si začínají uvědomovat, že jsou Ukrajinci. Ale to bylo i v roce 2014,“ připomněla.
Pět scénářů dalšího vývoje
Možné scénáře dalšího vývoje války na Ukrajině zveřejnil diplomatický korespondent BBC News James Landele.
První variantou je opotřebovávací válka, která by pokračovala měsíce, případně i roky. Frontové linie by se přesouvaly tam a zpět. Postupně by vznikla polostálá místa střetů a válka by se stala zmrazeným konfliktem, „věčnou válkou“.
Druhou variantou by bylo, že Putin překvapivě oznámí jednostranné příměří. „Strčil by do kapsy“ své dosavadní územní zisky a vyhlásil by, že dosáhl svých cílů. Pak by mohl hovořit o morální převaze a vyvíjel by tlak na Ukrajinu, aby přestala bojovat.
Třetí scénář představuje patová situace na bojišti, kdy Ukrajina a Rusko posléze dojdou k závěru, že vojensky nemohou dosáhnout více, a zahájí rozhovory o politickém urovnání. Armády obou zemí jsou vyčerpané, dochází jim vojáci a munice. Vysoké náklady by už neospravedlňovaly další boje. Další vojenské a hospodářské ztráty Ruska by už nebyly udržitelné. Ukrajinský lid by pak byl válkou už unaven a nechtěl by riskovat další životy pro věčně unikající vítězství.
Čtvrtá varianta je ta, že by vyhrála Ukrajina a donutila by ruské jednotky stáhnout se do míst, kde byly před invazí. Svou armádu by podle korespondenta přetransformovala z obranné na útočnou.
Pátou možností je vítězství Ruska, který by těžilo ze svých územních zisků v Donbasu. Své síly, které zde dosud operují, by uvolnilo pro použití jinde. Možná by se opět zaměřilo na Kyjev, hlavní město Ukrajiny.
„Budoucnost této války ještě není napsaná,“ uzavřel svou úvahu britský korespondent.
GALERIE
100 dní války
