Boje v Severodoněcku pokračují. Ruský postup podporuje dělostřelectvo

Ruská armáda pokračuje v intenzivních bojích na Donbasu. Podle ranní zprávy generálního štábu ukrajinské armády se útoky zaměřují na Severodoněck v Luhanské oblasti. Britská vojenská rozvědka tvrdí, že invazní jednotky už mají většinu města pod kontrolou. Americký Institut pro studium války (ISW) informoval, že se ruští vojáci snaží také o postup k Lysyčansku z jihu a západu, vyhnout se chtějí bojům na řece Severní Doněc. Spojené státy provádí v reakci na ruskou invazi kybernetické operace na podporu Ukrajiny, řekl v rozhovoru s televizí Sky News šéf velitelství americké armády pro kybernetické otázky.

 Rusové postupně dobývají Severodoněck, ve kterém před válkou žilo sto tisíc obyvatel. Britské ministerstvo obrany ve čtvrtek s odvoláním na vojenskou rozvědku dokonce uvedlo, že okupační vojska zřejmě kontrolují již většinu města. Podle středečních informací tamní správy jde o sedmdesát procent rozlohy.

Luhanský guvernér Serhij Hajdaj řekl, že se v podzemí severodoněcké průmyslové továrny Azot ukrývá osm stovek lidí. Uchýlili se do bunkrů ze sovětské éry. Ruská palba ve čtvrtek také údajně zasáhla administrativní budovu továrny a sklad s metanolem.

Při úterním útoku útočníci zasáhli nádrž s kyselinou dusičnou, ale podle Hajdaje to lidi skrývající se v podzemí neohrozilo. Továrna je podle něj v soukromých rukou a majitel oznámil, že na místě je jen malé množství chemikálií.

Rusové podle Britů zaznamenávají „trvalé lokální zisky“ kvůli dělostřelecké palbě. Hlavní silnice vedoucí do Severodoněcku je ale stále v rukou obránců. V Rajhorodoku, severně od Doněcku, Rusové zaznamenali podle ukrajinského generálního štábu ztráty a stáhli se. 

Rusové obnovili ofenzivu také na pozice obránců u Charkova. Při nočních útocích tam zahynul podle ukrajinských zdrojů jeden civilista a další byl zraněn.

Lysyčansk chrání řeka

Pokud se invazním jednotkám podaří dobýt Severodoněck a Lysyčansk, které od sebe dělí řeka Severní Doněc, získají kontrolu nad celou Luhanskou oblastí, konstatuje agentura Reuters.

Britské tajné služby ve čtvrtek upozornily, že právě řeka je přirozenou překážkou pro další postup ruských sil. Místa pro její možné překročení se nacházejí mezi Severodoněckem a Lysyčanskem a poblíž nedávno dobytého Lymanu. Říční linie je podle rozvědky pravděpodobně stále pod kontrolou ukrajinských sil, které zničily mosty.

Získáním Severodoněcku by invazní síly ovládly jednu ze dvou oblastí Donbasu, který si Moskva nárokuje. Získáním celého Luhanska by se naplnil jeden z hlavních cílů ruského prezidenta Vladimira Putina a utvrdil by se obrat v dynamice bojů, uvádí agentura Reuters. Pokud však okupanti v tlaku poleví, budou riskovat, že o tento obrat přijdou, upozornilo britské ministerstvo obrany.

Další cíle

Britské ministerstvo obrany předpokládá, že se Rusové nyní zaměří na Doněckou oblast. Před tím však budou potřebovat přestávku, který je přirozenou překážkou dalšího ruského postupu.

„Je pravděpodobné, že Rusko bude potřebovat alespoň krátkou taktickou přestávku, aby se znovu připravilo na překročení řeky a následné útoky dále do Doněcké oblasti, kde ukrajinské ozbrojené síly připravily obranné pozice,“ uvedlo britské ministerstvo obrany na Twitteru.

Za minulých čtyřiadvacet hodin se Ukrajincům v Luhanské a Doněcké oblasti podařilo odrazit třináct ruských útoků a zničit dva tanky a šest dělostřeleckých systémů. Protivzdušná obrana sestřelila sedm dronů, píše zpravodajský server Ukrajinska pravda.

„Směrem k Doněcku nepřítel pokračuje v minometné a dělostřelecké palbě na pozice našich jednotek po celé kontaktní linii,“ uvedl na Facebooku ukrajinský generální štáb. ISW informuje také o postupu s omezeným úspěchem severně od Slovjansku a Avdijivky v Doněcké oblasti.

Situace na jihu

Invazní síly informují, že útočí i na jihu, v Mykolajivské oblasti, kde sestřelily bojový letoun Su-25. Ukrajina to zatím nepotvrdila.

V Chersonu, který padl v březnu, podle ukrajinské agentury Unian okupanti vykrádají obchodní centrum a zboží odvážejí na Krym. Podle agentury to zřejmě znamená, že se připravují na návrat ukrajinské armády.

Ve středu zasáhla ruská raketa železnici na západě země, ve Lvovské oblasti. Hlava oblasti Maksym Kozyckyj informoval, že bylo zraněno pět lidí. Podle poradce ministra vnitra Antona Heraščenka Rusové chtěli zasáhnout tunel ve snaze přetnout železniční trasu používanou k přepravě zbraní a pohonných hmot. Podle šéfa ukrajinských drah se škody na kolejích opravují, ale tunel zůstal neporušený.

Rusko proti Ukrajině bojuje od 24. února a podle dnešní bilance ukrajinského generálního štábu přišlo o 30 850 vojáků, 1363 tanků, 521 dronů a 210 letadel. Avšak údaje o ztrátách, které obě strany uvádějí, není možné nezávisle ověřit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že bojová fronta je dlouhá přes tisíc kilometrů. Invazní jednotky podle něj okupují už dvacet procent ukrajinského území.

Kybernetické útoky Spojených států

„Provedli jsme sérii operací, napříč celou škálou. Ofenzivní, defenzivní (…) informační operace,“ řekl americký generál Paul Nakasone. Podle Sky News jde o první oficiální potvrzení toho, že USA se v návaznosti na vypuknutí války angažují v hackerských útocích na podporu napadené země. Ruský prezident Vladimir Putin před několika dny prohlásil, že jeho země čelí koordinované „kybernetické agresi“ různých zemí.

Američtí činitelé i experti v posledních letech opakovaně připisují útoky na cíle v USA ruským hackerům, informace o reakcích Washingtonu na tyto události jsou ovšem velmi vzácné. Ani v případě aktivit na podporu Ukrajiny podrobnosti nejsou jasné, Nakasone pouze uvedl, že se odehrávaly pod dohledem civilních složek USA a na základě politiky vypracované na ministerstvu obrany.

„Mým úkolem je poskytnout ministrovi obrany a prezidentovi sadu možností, takže tohle také dělám,“ řekl generál, aniž by zmíněné možnosti popsal.

Vyjádření přichází v době stupňující se vojenské pomoci Ukrajině ze strany Washingtonu. Prezident Biden oznámil, že v nové várce zbraní pro ukrajinskou armádu budou i raketové systémy HIMARS, které mohou přesně zasahovat cíle vzdálené až 80 kilometrů. Americká administrativa nicméně od počátku konfliktu ujišťuje, že se chce vyhnout přímému střetu s Rusy.

„Ne, není. My to tak nevidíme,“ reagovala ve čtvrtek mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová na otázku reportéra, zda provádění útočných kybernetických operací není v rozporu s opakovanými vyjádřeními ohledně role USA ve válce. „Odpověď zkrátka zní ne,“ pokračovala mluvčí, podle níž vláda bude pokračovat v podpoře ukrajinské obrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 47 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...