Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po návratu z Kyjeva uvedla, že viděla hodně bolesti a utrpení. Německo a USA podpoří Ukrajinu systémem protivzdušné obrany IRIS-T a Washington příslíbil dodávku raketometů HIMARS, nepůjde ale o systémy s velmi dlouhým dosahem. Kreml uvedl, že nevylučuje setkání Putina se Zelenským, sejde se s ním ale jen k podpisu předem připraveného dokumentu. Výsledkem společného zasedání ukrajinské a polské vlády byl podpis řady dohod o spolupráci. Dánsko nejspíš v referendu schválilo posílení bezpečnostní spolupráce s EU.
„Pokud se Rusko nezastaví na Ukrajině, tak se nezastaví před ničím,“ prohlásila Čaputová. Během návštěvy dolaďovala detaily prodeje houfnic Zuzana. „Nebude to dar, je to komerční kontrakt mezi ukrajinskou stranou a slovenskou firmou,“ vysvětlila po návratu. Podle slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě by Ukrajina měla koupit nejméně osm houfnic.
Naď řekl, že v zájmu urychlení dodávek Ukrajina dostane houfnice, které si původně objednala slovenská armáda. Bratislava podle něj poskytne Kyjevu slevu z prodejní ceny, která ale nebude pod výrobními náklady. Slovenská vláda na středečním jednání rovněž souhlasila s tím, že Bratislava daruje Ukrajině další vojenský materiál v hodnotě zhruba 21,6 milionu eur (534 milionů korun). Část těchto dodávek by mohla proplatit EU; Naď ale odmítl upřesnit detaily o darovaném zboží.
Všechna jednání na Ukrajině se podle ní týkala posílení bilaterální spolupráce a posílení slovenské pomoci. Nejdéle jednala s prezidentem Volodymyrem Zelenským, setkala se i s předsedou parlamentu či premiérem země.
„Mluvili jsme i o pomoci rozšíření vývozu zboží a obilí, o pomoci při nákupu pohonných hmot, o infrastrukturální pomoci při obnově Ukrajiny,“ konstatovala Čaputová.
Čaputová měla na Ukrajině v parlamentu projev, ve kterém podpořila co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie. Citovala také ukrajinského básníka Tarase Ševčenka a připomněla vojenský materiál, který Slovensko Ukrajině dodalo na obranu před ruskou agresí. Čaputová rovněž navštívila obce Borodjanka a Irpiň.
USA a Německo pošlou raketomety a protiraketový systém
V další dodávce zbraní, které Spojené státy pošlou bránící se Ukrajině, bude také raketový systém HIMARS, který dokáže přesně zasáhnout cíle vzdálené až 80 km. Oznámil to ve středu americký prezident Joe Biden.
„Spojené státy budou stát při našich ukrajinských partnerech a budou i nadále poskytovat Ukrajině zbraně a vybavení na její obranu,“ uvedl Biden. Šéf Bílého domu v prohlášení zmínil salvové raketomety HIMARS, které mají dosah přibližně 80 kilometrů, s municí a „další pokročilou výzbroj“.
Náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl později specifikoval, že se jedná o čtyři raketové systémy HIMARS. Ukrajinští vojáci podle něj budou potřebovat zhruba tři týdny na výcvik s těmito salvovými raketomety. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena má poslední dodávka zbraní hodnotu 700 milionů dolarů (16,2 miliardy korun).
O nové zásilce zbraní informovalo i Německo. Berlín poskytne Kyjevu systém protivzdušné obrany IRIS-T, oznámil podle německých médií kancléř Olaf Scholz. „Tímto Ukrajině umožníme bránit celé velkoměsto před ruskými leteckými útoky,“ řekl Scholz k poskytnutí systému, který vyrábí německá zbrojovka Diehl.
Německo podle něj dodá Ukrajině i radar, který dokáže lokalizovat nepřátelské dělostřelectvo. Tyto těžké zbraně, které mohou zasahovat cíle na velkou vzdálenost, mají na Ukrajinu dorazit do konce června.
Šéf německé vlády dále řekl, že Německo už Ukrajině od začátku ruské invaze z 24. února poslalo více než 15 milionů nábojů, 100 tisíc granátů a více než pět tisíc protitankových min.
Nadále nevylučujeme setkání Putina se Zelenským, bude-li připravené, uvedl Kreml
Kreml nadále nevylučuje setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, sejde se s ním ale jen k podpisu předem připraveného dokumentu. Ve středu to řekl novinářům mluvčí Dmitrij Peskov. Podle něj ale byly práce na takovém dokumentu zastaveny už dávno.
„Naše stanovisko ke schůzce se Zelenským je dobře známé, opakovali jsme ho víc než tucetkrát. A priori takové setkání nikdo nevylučuje, ale musí být připraveno,“ řekl Peskov novinářům. Dodal, že zmíněné setkání má ale smysl jen tehdy, bude-li předem připraven určitý dokument. A práce na takovém dokumentu byly už dávno zastaveny, podle Kremlu z iniciativy ukrajinské strany.
Peskov též podle agentury TASS potvrdil, že ruský ministr zahraničí pojede 8. června do Turecka jednat o možném otevření koridoru pro export obilí z ukrajinských přístavů a že Ankara pozvala do Turecka i Putina, termín ale zatím není, dodal.
V Kyjevě společně zasedaly ukrajinská a polská vláda
Podpis řady dohod o spolupráci v energetice, železniční dopravě či obraně byl výsledkem společného zasedání ukrajinské a polské vlády, které se ve středu uskutečnilo v Kyjevě. Informovala o tom ukrajinská média s odvoláním na premiéra Denyse Šmyhala.
Zasedání se zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který udělil státní vyznamenání polskému ministerskému předsedovi Mateuszi Morawieckému a místopředsedovi polské vlády Jaroslawu Kaczyńskému. Dvojice polských politiků navštívila ukrajinskou metropoli již v březnu společně s českým premiérem Petrem Fialou.
Výsledkem zasedání byl podle agentury Ukrinform mimo jiné podpis osmi dohod a memorand o prohloubení kooperace v oblastech energetiky, obrany, přeshraniční a celní spolupráce, životního prostředí, poválečné obnovy Ukrajiny či historického bádání. V závěrečném prohlášení vlády zdůraznily, že „Polsko podporuje vstup Ukrajiny do EU a NATO a bude usilovat o to, aby Ukrajina získala status kandidáta na členství v EU již letos v červnu“.
Dánsko v referendu schválilo posílení bezpečnostní spolupráce s EU
Dánové ve středu v referendu jasně odsouhlasili připojení země ke společné bezpečnostní a obranné politice Evropské unie. Po sečtení 97 procent hlasů o tom informovaly tiskové agentury. Hlasovací místnosti se uzavřely ve 20:00, návrh na posílení bezpečnostní spolupráce s EU podpořilo téměř 67 procent voličů. Výsledek referenda přivítali vrcholní představitelé 27členného bloku.
„Dánsko dnes vyslalo jasný signál našim spojencům v Evropě a NATO a (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi. Ukazujeme, že když Putin napadne svobodnou zemi a ohrožuje stabilitu v Evropě, my ostatní se semkneme k sobě,“ uvedla podle agentury AFP sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová.
Referendum je dalším z kroků, jimiž evropské země reagují na ruskou invazi na Ukrajinu. Tradičně neutrální Švédsko a Finsko v květnu změnily svůj pohled na členství v Severoatlantické alianci a podaly žádost o vstup do NATO, připomněla agentura AP.
