„Ukrajina hrdinně brání Evropu před Ruskem,“ ocenila Čaputová v Kyjevě

16 minut
Projev slovenské prezidentky Zuzany Čaputové v ukrajinském parlamentu
Zdroj: ČT24

Slovensko, Lotyšsko a Estonsko se přidají k vyšetřování válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý během návštěvy Kyjeva promluvila v ukrajinském parlamentu a podpořila co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová v úterý oznámila, že Slovensko, Lotyšsko a Estonsko se připojí k vyšetřování válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Ukrajina už identifikovala více než šest set Rusů podezřelých z těchto činů, přes osm desítek z nich už začala stíhat, uvedla. Mezi vyšetřovanými jsou Rusové všech hodností, „vrcholní vojenští představitelé, politici a agenti ruské propagandy“, dodala.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan doufá, že se k vyšetřování přidají i další země. ICC podle Khana pracuje na otevření pobočky přímo v Kyjevě. Khan od začátku války již několikrát navštívil Ukrajinu.

Hlavní vyšetřování by mělo stát na ukrajinských úřadech, uvedla minulý týden Venediktovová. „Protože jenom my rozumíme své zemi, našim lidem, našemu prostředí,“ dodala. Svou roli by podle ní měl ale hrát i ICC v Haagu, a to při posuzování role ruského vedení v konfliktu, potenciálně i ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ukrajina a Evropská unie

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý během návštěvy Kyjeva promluvila v tamním parlamentu a podpořila co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie. Připomněla i vojenský materiál, který Slovensko zemi dodalo na obranu před ruskou agresí. 

„Ukrajina hrdinně brání Evropu před Ruskem,“ řekla Čaputová. Ruského prezidenta Putina přirovnala k Adolfu Hitlerovi, napsal na sociální síti Telegram ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. Prezidentka také slíbila, že se Slovensko postará o ženy a děti, které byly nuceny opustit své domovy. Během krátké návštěvy se prezidentka rovněž setkala se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Bratislava slíbila zveřejnit podrobnosti o cestě po návratu Čaputové na Slovensko.

Čaputová a Zelenskyj v Kyjevě
Zdroj: Ukrinform/News Pictures (ČTK)

Čaputová je teprve druhou hlavou státu, která promluvila v ukrajinském parlamentu od začátku ruské invaze 24. února. Minulý týden v Kyjevě vystoupil polský prezident Andrzej Duda. 

Český premiér Petr Fiala, jeho kolega z Polska Mateusz Morawiecki a nyní již bývalý šéf slovinské vlády Janez Janša byli v polovině března první západní představitelé, kteří se v tehdy ještě obleženém Kyjevě setkali se Zelenským. Slovenský premiér Eduard Heger se tehdy cesty odmítl účastnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 25 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...