Maas v Moskvě jednal o mezinárodním monitoringu Kerčského průlivu

Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc souhlasil s návrhem německé kancléřky Angely Merkelové na vyslání německých expertů k monitorování Kerčského průlivu. Při setkání s německým ministrem zahraničí Haikem Maasem to v Moskvě řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Poznamenal ale, že žádný expert zatím nedorazil.

Kerčský průliv ležící mezi Černým a Azovským mořem, jehož vody dělí hranice mezi Ruskem a Ukrajinou, byl v listopadu místem vážného incidentu mezi plavidly obou zemí. Ruské lodě zadržely pro údajné porušení hraniční linie tři ukrajinská vojenská plavidla a 24 námořníků. Byli deportováni do vazební věznice v Moskvě, kde čekají na soud. Hrozí jim šest let vězení.

Incident vyvolal pobouřenou reakci Kyjeva a kritiku západních politiků, kteří Moskvu důrazně a opakovaně vyzvali, aby námořníky propustila na svobodu. Zároveň upozorňovali Rusko, že musí umožnit volnou plavbu průlivem podle mezinárodního práva.

Maas předal návrh režimu plavby

Maas při setkání s Lavrovem s uspokojením konstatoval, že Kerčský průliv je pro plavbu volný. Podle agentury TASS předal Lavrovovi návrh týkající se režimu plavby v průlivu, který si ruský ministr slíbil prostudovat. Dokument údajně opakuje návrh německé kancléřky Angely Merkelové na vyslání západních expertů, kteří by provoz sledovali. Podle ruské agentury ale předpokládá koordinaci s Kyjevem, což Lavrov odmítl.

„Všechny strany musí přispět k deeskalaci konfliktu v Azovském moři,“ zdůraznil na adresu Ruska a Ukrajiny šéf německé diplomacie v Kyjevě, kam zavítal po jednáních v Moskvě. „Je to ohnisko nebezpečí, které může mít dlouhodobé následky,“ dodal.

Šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin myšlenku mezinárodního monitoringu v Kerčském průlivu uvítal, nicméně zdůraznil, že Kyjev trvá na svobodné plavbě průlivem. „Rusko nesmí dostat příležitost manipulovat monitoringem, na kterém se snažíme dohodnout. Jde například o ruské snahy dostat zástupce Německa a Francie do kerčského přístavu (na anektovaném Krymu), čímž se politicky pokoušejí legalizovat okupaci Krymu,“ varoval Klimkin.

S Maasem se domluvil, že se proto zakrátko setkají němečtí a ukrajinští experti, aby posoudili právní a technické aspekty monitorovací mise, ke které Rusko odmítá připustit zástupce Ukrajiny.

Německý šéfdiplomat při jednání s ruským partnerem poukázal na význam zachování smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Spojené státy obviňují Rusko, že smlouvu porušuje, a hrozí odstoupením. Moskva tvrdí, že vypovězením smlouvy chce Washington ospravedlnit vývoj vlastních raket.

Maas dal najevo, že americkým stížnostem věří. Vyzval Rusko, aby zlikvidovalo typy raket, které podle Washingtonu smlouvu INF svým dosahem porušují. Lavrov americké výhrady znovu odmítl s tím, že Rusko smlouvu neporušuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn, či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 51 mminutami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 2 hhodinami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 3 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 4 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 5 hhodinami
Načítání...