Rusko varuje Trumpa: Odstoupení od dohody o likvidaci raket je velmi nebezpečný krok

Nahrávám video
Události: Trump prohlásil, že odstoupí od smlouvy o zákazu raket, Rusko varuje
Zdroj: ČT24

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov varoval Spojené státy před odstoupením od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987 (INF). O jejím vypovězení mluvil americký prezident Donald Trump na sobotním předvolebním mítinku v Nevadě. Od Trumpova bezpečnostního poradce Johna Boltona, kterého v Moskvě čekají diplomatická jednání, chce Rusko vysvětlení.

„Doufáme, že od něj (Boltona) během jednání zítra a pozítří uslyšíme věcněji a jasněji, co hodlá podniknout americká strana,“ řekl Rjabkov. „Je zřejmé, že neschopnost a neochota se s námi rozumně domluvit tlačí jisté síly ve Washingtonu k tomu, aby navedly vedení země k rozhodnutí o formálním odstoupení od smlouvy. Byl by to velmi nebezpečný krok,“ varoval diplomat.

Rusku podle Rjabkova nezbude než sáhnout po odvetných krocích, a to i vojenských, pokud si Američané nadále budou počínat „nemotorně a hrubě“ a jednostranně odstupovat od mezinárodních dohod. „Nechceme to k tomu dovést,“ dodal bez dalšího upřesnění.

Podle amerických médií má Rusko o vypovězení smlouvy oficiálně informovat Trumpův bezpečnostní poradce Bolton. V Moskvě má jednat se šéfem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Schůzka s prezidentem Vladimirem Putinem se podle dřívějšího vyjádření Kremlu neplánovala. 

Trump o vypovězení dohody mluvil na předvolebním mítinku

Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy odstoupí od smlouvy s Ruskem, protože Moskva smlouvu porušuje. „Smlouvu vypovíme,“ řekl šéf Bílého domu na předvolebním mítinku v Nevadě. „Potom začneme ty zbraně vyvíjet, pokud nebude Rusko a Čína souhlasit s novou dohodou,“ citovala prezidenta agentura AP.

Z nedodržování klíčové odzbrojovací smlouvy, která zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů, obviňuje Pentagon i velení NATO Moskvu už několik let.

  • INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) – Ve Smlouvě o likvidaci raket středního a kratšího doletu se obě velmoci v roce 1987 zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500–5000 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. 
  • Mezi likvidovanými raketami byly vedle sovětských SS-20, SS-4 a SS-5 především americké Pershing 2 a Pershing 1 s plochou dráhou letu, jejichž rozmísťování schválili ministři zahraničí a obrany NATO teprve v prosinci 1979.

Ruská armáda podle západních států vyvíjí nové střely s plochou dráhou letu, které po dlouhou dobu od uzavření smlouvy vůbec neexistovaly. Ruské velení podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga samo připustilo, že taková zbraň existuje. Aliance proto Moskvu žádá, aby její znepokojení rozptýlila. Americký Kongres loni schválil finance pro analogické odvetné kroky USA.

USA podle Moskvy řadu let cíleně směřují ke zničení dohody

Rusko západní výhrady energicky popírá a z porušování dohody naopak viní Washington. Pentagon prý může například využít protiraketový systém Aegis k tomu, aby jím v případě potřeby nahradil rakety s plochou dráhou letu smlouvou zakázané. Systém je nasazen v Rumunsku a bude rozmístěn v Polsku.

USA podle Ruska cílevědomě po několik let směřují ke zničení dohody. Ruští zákonodárci se podle médií dohadují, zda Trumpovo prohlášení představuje „vydírání“, anebo „handlování“ před Boltonovým vyjednáváním.

USA kritizuje Německo i bývalý sovětský prezident Gorbačov

Německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas řekl, že Spojené státy by měly vzít v úvahu důsledky, jaké takové rozhodnutí může mít pro Evropu a pro budoucí snahy o odzbrojování. „Dohoda byla třicet let důležitým pilířem evropské bezpečnostní architektury,“ napsal Maas. „Často jsme naléhali na Rusko, aby se zabývalo vážným varováním, že smlouvu porušuje. Teď naléháme na Washington, aby možné následky zvážil,“ uvedl.

Americké rozhodnutí kritizoval také bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, který smlouvu INF v roce 1987 ve Washingtonu podepsal spolu s tehdejším americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. Krok USA je podle Gorbačova chybný a Washington si počíná neodpovědně. „Staré dohody by se za žádných okolností neměly likvidovat… Opravdu ve Washingtonu nechápou, k čemu tohle může vést?“ uvedl Gorbačov.

Velká Británie naopak rozhodně podporuje rozhodnutí Spojených států. V rozhovoru pro list Financial Times to prohlásil britský ministr zahraničí Gavin Williamson. Moskva si podle něj ze smlouvy „tropí posměch“. Londýn podle Gavina za rozhodnutím Bílého domu „absolutně pevně stojí“. Kreml by si podle něj měl u sebe doma dát věci do pořádku, protože dohodu porušuje. „Máme samozřejmě zájem na zachování INF, ale k tomu je zapotřebí, aby ji respektovaly obě strany. Jedna ji ignoruje,“ řekl Gavin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP.
před 27 mminutami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 36 mminutami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 2 hhodinami
Načítání...