Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy odstoupí od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987, protože Moskva smlouvu porušuje. Z nedodržování klíčové odzbrojovací smlouvy, která zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů, obviňuje Pentagon i velení NATO Moskvu už několik let.
„Smlouvu vypovíme,“ řekl šéf Bílého domu na předvolebním mítinku v Nevadě. „Potom začneme ty zbraně vyvíjet, pokud nebude Rusko a Čína souhlasit s novou dohodou,“ citovala prezidenta agentura AP. Podle amerických médií má Rusko o vypovězení smlouvy oficiálně informovat Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton, který odletěl do Moskvy.
Ruská armáda podle západních států vyvíjí nové střely s plochou dráhou letu, které po dlouhou dobu od uzavření INF vůbec neexistovaly. Ruské velení podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga samo připustilo, že taková zbraň existuje. Aliance proto Moskvu žádá, aby její znepokojení rozptýlila. Americký Kongres loni schválil finance pro analogické odvetné kroky USA.
Rusko západní výhrady popírá a z porušování INF naopak viní Washington. Pentagon prý může například využít protiraketový systém Aegis k tomu, že v případě potřeby jím nahradí rakety s plochou dráhou letu smlouvou zakázané. Systém je nasazen v Rumunsku a bude rozmístěn v Polsku. Tím, že si vymýšlejí pochybení ze strany Ruska, Spojené státy podle ruských diplomatů chtějí smlouvu zničit.
Smlouva přispěla ke konci studené války
Americký prezident Ronald Reagan se se svým sovětským protějškem Michailem Gorbačovem sešel už v říjnu 1986 v islandském Reykjavíku. O následném podpisu INF ve Washingtonu 8. prosince 1987 mluví historici a politologové jako o bezprecedentním kroku. Zastavil totiž dosavadní zbrojení mocenských soupeřů a významně přispěl ke konci studené války.
Když smlouva vešla 1. června 1988 definitivně v platnost, čekalo Spojené státy i Sovětský svaz odzbrojení v podobě likvidace 2692 raket krátkého a středního doletu.
Mezi nimi byly vedle sovětských SS-20, SS-4 a SS-5 především americké Pershing 2 a Pershing 1 s plochou dráhou letu, jejichž rozmísťování schválili ministři zahraničí a obrany NATO teprve v prosinci 1979 a skončilo dva roky před reykjavickým jednáním. Pershingy rozmístěné např. v Západním Německu, Itálii nebo Belgii byly velmi nepopulární a díky kremelské kampani proti nim vystupovala i řada západoevropských pacifistických organizací.
Washingtonská smlouva byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Na sérii jednání SALT 1 a 2 navázaly smlouvy START, ve kterých se velmoci zavázaly ke snížení stavu strategických jaderných arzenálů. Podle takzvané moskevské smlouvy z roku 2002 pak měly Rusko a USA snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic z 6000 až 7000 do roku 2012.
