Ruské remorkéry vytáhly z přístavu v Kerči na okupovaném Krymu tři ukrajinské lodě, které ruská pobřežní stráž zadržela před rokem. Podle mluvčího pohraničního oddělení tajné služby FSB je v pondělí předají Ukrajině na dohodnutém místě na otevřeném moři. Vztahům mezi oběma zeměmi poškozeným ruskou agresí na Krymu a v Donbasu dominují od letošního zvolení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oboustranně vstřícné kroky.
Rusko vytahuje na moře zadržené ukrajinské lodě. V pondělí je prý vrátí
Na moře zamířila zadržená trojice plavidel: vojenské lodě Berďansk a Nikopol a remorkér Jany Kapu. Podle zpravodaje webu Krym.realii fungujícího pod hlavičkou Svobodné Evropy míří Kerčským průlivem pod Krymským mostem dále do Černého moře. Okolí přístavu v Kerči hlídají policisté i lidé v civilu.
Podle webu Marine Traffic sledujícího pohyb lodí jim v ústrety vypluly tři ukrajinské remorkéry. Ty zřejmě lodě převezmou.
Azovské moře
O plánovaném předání lodí informoval už v sobotu ruský deník Kommersant. Podle jeho zdrojů Rusové nevrátí zbraně ukrajinských námořníků, vysílačky a lodní dokumenty. Ty mají posloužit jako důkazy v trestním řízení, které ruská prokuratura zahájila proti ukrajinským námořníkům v souvislosti s loňským zadržením.
V rozporu s dohodou
Ruská pobřežní stráž pod velením tajné služby FSB zadržela trojici lodí 25. listopadu 2018 v Kerčském průlivu. Lodě pluly v souladu s nevypovězenou rusko-ukrajinskou dohodou o používání této vodní cesty z Oděsy do Mariupolu.
Rusko však po anexi Krymu považuje průliv v rozporu s touto dohodou, od které neodstoupilo, za své výsostné vody. Ukrajinské lodě tak podle něj nezákonně překročily ruskou hranici. Větší skupina plavidel FSB za použití střelby a narážení ukrajinské lodě zadržela.
Zajala 24 námořníků včetně vojáků a za nezákonné překročení hranice je postavila před soud. Téměř rok strávili ve vazební věznici a hrozilo jim šest let v ruském vězení.
Výměna zajatců
V září 2019 se námořníci a dalších 11 vězňů označovaných Ukrajinou za politické vrátilo domů. Rusko je vyměnilo za 35 svých občanů vězněných na Ukrajině.
Jejich seznam oficiálně nezveřejnilo, podle BBC to byli většinou lidé zadržení na Donbase, kde bojovali proti ukrajinské armádě.
Mezi nimi byl i bývalý velitel protivzdušné obrany okupovaného ukrajinského města Snižne Vladimir Cemach. Ten je podle nizozemských vyšetřovatelů podezřelý z podílu na sestřelení malajsijského letu MH17, při němž zemřelo všech 298 lidí na palubě. Letoun sestřelila ruská armáda.
Změna strategie
Výměna zajatců a vracení lodí je společně se stahováním vojáků z částí donbaské fronty součástí snah o ukončení rusko-ukrajinské války, která trvá pět a půl roku a v níž zemřelo na 13 tisíc lidí.
Volodymyr Zelenskyj, který byl v březnu zvolen prezidentem Ukrajiny a jehož strana v červenci drtivě vyhrála i parlamentní volby, zaujal vůči Rusku vstřícnější postoj než jeho předchůdce Petro Porošenko. Naznačil dokonce, že by mohl souhlasit se zvláštním statusem pro okupované části Donbasu. To Kreml dlouhodobě požaduje, podle odborníků především proto, aby skrze tyto regiony mohl blokovat sbližování Ukrajiny s EU a NATO.
Zelenskyj se má podle francouzské diplomacie 9. prosince sejít v Paříži s Vladimirem Putinem, Emmanuelem Macronem a Angelou Merkelovou. V tomto formátu nazvaném normandská skupina se o válce jedná od podzimu 2014, naposled se však sešel v roce 2016.