Ukrajina zkusí ukončit ruskou agresi. Politické špičky se sejdou 9. prosince v Paříži

V Paříži se 9. prosince sejdou prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny Emmanuel Macron, Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj a německá kancléřka Angela Merkelová. Ve formátu takzvané normandské čtyřky budou jednat o ukončení rusko-ukrajinské války. Informoval o tom Elysejský palác.

Summit se podle Francouzů uskuteční díky „významnému pokroku v jednáních o urovnání konfliktu“, kterých se podařilo od letošního léta dosáhnout. Od fronty se v posledních týdnech na několika místech stahují vojáci a Ukrajina si s Ruskem vyměnila část zajatců.

Obrat přišel poté, co se ukrajinským prezidentem stal Volodymyr Zelenskyj, jehož strana následně zvítězila i v parlamentních volbách. Nejednou naznačil, že je ochoten ustoupit Rusům a například poskytnout dočasně okupovaným územím zvláštní status.

Zamrzlý konflikt

Naposledy se Kyjev a Moskva za francouzsko-německého zprostředkování pokusily ukončení války dojednat v roce 2016. V Berlíně se tehdy sešli Angela Merkelová, Vladimir Putin a dnes již bývalí prezidenti Ukrajiny a Francie Petro Porošenko a François Hollande. K ničemu však nedospěli.

Válka trvá od jara 2014, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Nejprve okupovalo Krym a poté její občané včetně neoznačených vojáků obsadili část Donbasu. Nejtvrdší boje, v nichž na jedné straně stála ukrajinská armáda a dobrovolnické prapory a na druhé místní separatističtí ozbrojenci, ruští dobrovolníci a v některých chvílích i pravidelné jednotky ruské armády, trvaly do podzimu 2014.

Ruská armáda během nich sestřelila civilní letadlo na letu MH-17, při čemž zabila 298 lidí na jeho palubě.

Pak se v Minsku uskutečnily postupně dva summity normandské čtyřky, po nichž se fronta stabilizovala. Od té doby je konflikt méně intenzivní, boje však nikdy neustaly. Dosud ve válce podle odhadů OSN zemřelo na 13 tisíc lidí. Na dočasně okupovaných územích vládnou s ruskou podporou dvě skupiny, které se označují jako Doněcká a Luhanská lidová republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 2 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 29 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 2 hhodinami

Libanonská armáda po stažení Izraele přebrala další obec

Libanonská armáda v úterý začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody s Izraelem a Spojenými státy z konce června, uvedl podle agentury Reuters jeden z vysoce postavených libanonských bezpečnostních představitelů. Izrael nadále okupuje značnou část jižního Libanonu. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 2 hhodinami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
05:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.