Ukrajina zkusí ukončit ruskou agresi. Politické špičky se sejdou 9. prosince v Paříži

V Paříži se 9. prosince sejdou prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny Emmanuel Macron, Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj a německá kancléřka Angela Merkelová. Ve formátu takzvané normandské čtyřky budou jednat o ukončení rusko-ukrajinské války. Informoval o tom Elysejský palác.

Summit se podle Francouzů uskuteční díky „významnému pokroku v jednáních o urovnání konfliktu“, kterých se podařilo od letošního léta dosáhnout. Od fronty se v posledních týdnech na několika místech stahují vojáci a Ukrajina si s Ruskem vyměnila část zajatců.

Obrat přišel poté, co se ukrajinským prezidentem stal Volodymyr Zelenskyj, jehož strana následně zvítězila i v parlamentních volbách. Nejednou naznačil, že je ochoten ustoupit Rusům a například poskytnout dočasně okupovaným územím zvláštní status.

Zamrzlý konflikt

Naposledy se Kyjev a Moskva za francouzsko-německého zprostředkování pokusily ukončení války dojednat v roce 2016. V Berlíně se tehdy sešli Angela Merkelová, Vladimir Putin a dnes již bývalí prezidenti Ukrajiny a Francie Petro Porošenko a François Hollande. K ničemu však nedospěli.

Válka trvá od jara 2014, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Nejprve okupovalo Krym a poté její občané včetně neoznačených vojáků obsadili část Donbasu. Nejtvrdší boje, v nichž na jedné straně stála ukrajinská armáda a dobrovolnické prapory a na druhé místní separatističtí ozbrojenci, ruští dobrovolníci a v některých chvílích i pravidelné jednotky ruské armády, trvaly do podzimu 2014.

Ruská armáda během nich sestřelila civilní letadlo na letu MH-17, při čemž zabila 298 lidí na jeho palubě.

Pak se v Minsku uskutečnily postupně dva summity normandské čtyřky, po nichž se fronta stabilizovala. Od té doby je konflikt méně intenzivní, boje však nikdy neustaly. Dosud ve válce podle odhadů OSN zemřelo na 13 tisíc lidí. Na dočasně okupovaných územích vládnou s ruskou podporou dvě skupiny, které se označují jako Doněcká a Luhanská lidová republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Námořníci v Hormuzském průlivu čelí nedostatku jídla a pitné vody

Hormuzský průliv je v současnosti pro námořníky jedno z nejnebezpečnějších míst na světě. Lodě se mohou stát terčem útoku Íránských revolučních gard nebo mohou najet na miny. Od počátku války uvázlo ve strategické úžině přibližně přes osm set lodí s dvaceti tisíci lidmi na palubách.
před 35 mminutami

Trump hraje v Iráku šachy s Íránem. Bagdád nedostal peníze z vlastní ropy

Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.
před 1 hhodinou

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 2 hhodinami

Ozbrojenci unesli ze sirotčince v Nigérii 23 dětí

Ozbrojení útočníci unesli ze sirotčince na severu Nigérie 23 dětí, informovala v úterý agentura AP. Podle místních úřadů se patnáct z nich podařilo zachránit, po dalších osmi unesených dětech pátrají. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina.
před 3 hhodinami

Karel III. přijel do Spojených států na státní návštěvu

Americký prezident Donald Trump s první dámou Melanií v pondělí v Bílém domě přivítali britského krále Karla III. s chotí Camillou. Královský pár dorazil do Spojených států dvě a půl století poté, co bývalá kolonie vyhlásila nezávislost na britském impériu, a letos oslavuje toto významné výročí. Dlouho plánovaná čtyřdenní oficiální návštěva má upevnit vztahy mezi oběma zeměmi v době, kdy Trump kritizuje britského premiéra Keira Starmera mimo jiné za to, že odmítá podpořit USA ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Střelce z galavečeře s Trumpem obvinili z pokusu o atentát na prezidenta

Muž, který střílel při sobotní galavečeři v hotelu Washington Hilton za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa, si u soudu vyslechl obvinění z pokusu o atentát na prezidenta, píší agentury. Viní ho také ze zločinů souvisejících s držením zbraní. Z nařízení soudce zůstane ve vazbě až do následujícího soudního líčení, jež se plánuje na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina protestuje proti ruským lodím s ukradeným obilím v Izraeli

Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance, aby mu předala protestní nótu poté, co do izraelského přístavu Haifa doplula další ruská loď, která je podle Kyjeva naložena obilím ukradeným Ruskem na okupovaném ukrajinském území. Obchodování s kradeným obilím by nemělo podkopávat přátelské vztahy mezi Kyjevem a Jeruzalémem, zdůraznil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 10 hhodinami

VideoV Sýrii začal první veřejný soud s představitelem Asadova režimu

Bývalé syrské prominenty dohání spravedlnost – v jejich vlasti začíná první veřejný soud s představitelem hrůzovlády svrženého diktátora Bašára Asada. Exgenerál a zároveň Asadův bratranec Átif Nadžíb čelí obvinění ze zločinů proti syrskému lidu. V roce 2011 v provincii Dará brutálně potlačil protivládní demonstrace. V následné občanské válce zemřelo přes půl milionu lidí. Některé ozbrojené jednotky nového syrského vedení, které slíbilo zločiny předchozí vlády nekompromisně trestat, přitom už samy čelí obvinění z loňských masakrů menšin alavitů a křesťanů.
před 10 hhodinami
Načítání...