Ukrajinská prezidentská strana Sluha lidu má jistou parlamentní většinu. Po sečtení 93 procent hlasů z nedělních předčasných voleb má v jednokomorové sněmovně 253 ze 450 křesel. Poprvé za téměř čtvrtstoletí ukrajinské nezávislosti ovládne sněmovnu jediná politická formace. Podle některých komentářů bude v příštích pěti letech moc soustředěna v rukou prezidenta Volodymyra Zelenského.
Strana Sluha lidu, kterou Zelenskyj postavil nedlouho před volbami, získala drtivou převahu jak v obvodech, kde Ukrajinci volili podle stranických seznamů, tak v okrscích hlasujících většinovým systémem.
Její stranická kandidátka byla nejúspěšnější ve všech ukrajinských oblastech s výjimkou tří – v Doněcké a Luhanské oblasti zvítězila proruská Opoziční platforma, ve Lvovské oblasti strana Hlas rockera Svjatoslava Vakarčuka. V osmi z 25 oblastí dostali kandidáti vítězné strany nadpoloviční většinu hlasů. Mezi zahraničními voliči zvítězila Evropská solidarita bývalého prezidenta Petra Porošenka.
Po sečtení 93 procent hlasů má Sluha lidu 43,1 procenta hlasů, druhá Opoziční platforma 13 procent (celkem předběžně 44 mandátů), třetí Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové 8,2 procenta (25), čtvrtá Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka 8,1 procenta (24 mandátů) a pátý Vakarčukův Hlas 5,9 procenta (20).
Deset poslanců bude zastupovat strany, které se v hlasování podle kandidátek nedostaly do parlamentu, zvoleno bylo rovněž kolem 48 nezávislých poslanců. Účast činila podle ústřední volební komise 49,84 procenta.
Část křesel je prázdných
Na Ukrajině platí poměrně komplikovaný volební systém, v němž polovinu poslanců volí občané podle stranických seznamů a o druhou polovinu se utkávají často nezávislí kandidáti ve 225 jednomandátových volebních obvodech, ve kterých se volí většinově. Většinovým systémem se ale letos obsadilo jen 199 míst, neboť 26 křesel zůstalo volných kvůli ruské anexi Krymu a válce v Donbasu.
Volby mají ještě jedno specifikum. Vzhledem k ruské okupaci Krymu a k tomu, že část Donbasu ovládají ruští a separatističtí bojovníci, se asi dvanáct procent voličů nemohlo hlasování zúčastnit. V parlamentu pro ně zůstává 26 křesel vyhrazených a prázdných.
Prezident Zelenskyj poděkoval voličům za důvěru. V prvním projevu po skončení voleb řekl, že prioritou jeho strany v novém parlamentu bude ukončení konfliktu na východě země, návrat ukrajinských zajatců a boj s korupcí. „Není to jen velká důvěra, je to velká odpovědnost pro mne osobně i pro celý náš tým,“ řekl Zelenskyj a dodal, že „Ukrajince nezradí“. Zdůraznil také, že mezi prvními návrhy zákonů bude novému parlamentu předložen zákon o zbavení poslanecké imunity. „Musíme konečně zrušit nedotknutelnost,“ řekl.
Kdo bude premiérem
Ještě dlouho před sečtením hlasů se v ukrajinských médiích začalo spekulovat o obsazení postu předsedy vlády. Prezident Zelenskyj dal najevo, že v čele vlády chce vidět osobu nespojenou s minulým režimem, která bude zvládat problémy ukrajinské ekonomiky a má na Západě „dobré jméno“.
Za jednoho z favoritů na premiérský post je považován ukrajinský zástupce v Mezinárodním měnovém fondu Vladyslav Raškovan. List Ukrajinska pravda napsal, že premiérské ambice má i vůdce strany Hlas Vakarčuk. V úvahu podle agentury Unian připadají i manažeři státní energetické společnosti Naftohaz Andrij Kobolev a Jurij Vitrenko.
Zelenskyj během volebního dne řekl, že nemusí jít nezbytně o člověka spojeného s politikou. „Asi se to některým nemusí líbit, ale myslím si, že takový člověk by měl být ekonom. Chtěl bych, aby to byla nezávislá osoba,“ poznamenal Zelenskyj.
Podle Moskvy šlo o hlasování naděje. Vývoj na Ukrajině chce Rusko dál sledovat
Ruské ministerstvo zahraničí označilo výsledky ukrajinských voleb za „hlasování naděje“. Ukrajinci jsou už podle Moskvy „unaveni politikou zastrašování a teroru, kterou prosazoval předchozí režim“. Ruská diplomacie také ujistila, že bude další vývoj na Ukrajině pozorně sledovat. Doufá, že „nový parlament důvěru moudře využije ve prospěch míru“.
V první oficiální reakci ruské ministerstvo také označilo za příznačné, že nacionalisté nezískali širokou podporu Ukrajinců. Za „poměrně skromný“ považuje Moskva výsledek strany Evropská solidarita bývalého prezidenta Petra Porošenka.
K nově nastupujícímu ukrajinskému vedení v čele s prezidentem Zelenským se Rusko zatím stavělo zdrženlivě, šéf Kremlu Vladimir Putin Zelenskému k dubnovému zvolení do čela státu neblahopřál. Exprezidenta Porošenka ruské komentáře pravidelně označovaly za oligarchu závislého na vůli Západu, který není schopen se dohodnout se separatisty na východě země a zvládnout všudypřítomnou korupci.
