Zelenského Sluha lidu drtivě vyhrál volby. Slibuje zbavit poslance imunity

Ukrajinské parlamentní volby podle předběžných výsledků vyhrála strana nového prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha lidu, která získala 42 procent hlasů a většinu křesel v Nejvyšší radě. Na druhém místě je proruská Opoziční platforma s téměř třinácti procenty. Do parlamentu se dostaly ještě strany Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka se zhruba devíti, Vlast expremiérky Julije Tymošenkové s osmi a Hlas zpěváka Svjatoslava Vakarčuka s více než šesti procenty. Volební účast podle průzkumů konaných u volebních místností těsně překročila padesát procent.

Po sečtení více než 40 procent hlasů je zřejmé, že Zelenského formace Sluha lidu vyhrála napříč Ukrajinou. Prozatímní výsledky jí přisuzují 247 mandátů, což jí bezpečně stačí na většinu z celkových 450 křesel.

Nezvítězila pouze ve třech oblastech. Kolem Lvova získala nejvíc hlasů nejmenší parlamentní strana Hlas, v Doněcké a Luhanské oblasti pak Opoziční platforma. Vyplývá to z informací deníku Ukrajinska pravda.

V parlamentu díky složitému volebnímu systému usednou také nestraničtí kandidáti. Hlasuje se totiž smíšeným systémem. Polovina z celkových 450 poslanců jednokomorové Nejvyšší rady je volena poměrně a strana musí překonat pětiprocentní hranici. Druhá polovina je volena většinově. Procentní výsledky tak určují rozložení sil jen v polovině rady.

Volby mají ještě jedno specifikum. Vzhledem k ruské okupaci Krymu a k tomu, že část Donbasu ovládají ruští a separatističtí bojovníci, se asi dvanáct procent voličů nemohlo hlasování zúčastnit. V parlamentu pro ně zůstává 26 křesel vyhrazených a prázdných.

Zelenskyj chce koalici s Vakarčukem

Prezident Zelenskyj poděkoval voličům za důvěru. V prvním projevu po skončení voleb řekl, že prioritou jeho strany v novém parlamentu bude ukončení konfliktu na východě země, návrat ukrajinských zajatců a boj s korupcí. „Není to jen velká důvěra, je to velká odpovědnost pro mne osobně i pro celý náš tým,“ řekl Zelenskyj a dodal, že „Ukrajince nezradí“. Zdůraznil také, že mezi prvními návrhy zákonů bude novému parlamentu předložen zákon o zbavení poslanecké imunity. „Musíme konečně zrušit nedotknutelnost,“ řekl.

Krátce po oznámení výsledků průzkumů Zelenskyj také oznámil, že chce zahájit koaliční jednání se stranou Hlas zpěváka Vakarčuka. Naznačoval to už před volbami, když tvrdil, že chce spolupracovat s novými tvářemi v politice. „Chci vidět nové tváře. Nevidíme koalici s nikým ze staré vlády,“ prohlásil. Ostatní parlamentní strany vedou lidé s bohatou politickou minulostí.

„Hlas je do jisté míry přirozeným partnerem. Z toho důvodu, že je to strana, která byla konstituována podobně, v čele je člověk, který nemá s politikou zkušenosti, i když má jistou politickou minulost. V roce 2007 se stal Vakarčuk nakrátko poslancem parlamentu. Jsou tam mladí lidé, byznysmeni, lidé z neziskových organizací, je to velmi mladá strana. To je pro Zelenského, který říká, že chce skoncovat s dosavadními politickými elitami, výhodou,“ dodal zpravodaj ČT Lukáš Mathé s tím, že obě strany jsou podobně „naladěné“. „Obě strany jsou prozápadně orientované, i když Vakarčuk hlasitě deklaruje vstup do EU a NATO,“ dodal. Strana Hlas podle předběžných výsledků získala 20 mandátů.

Z Hlasu se ozývá, že strana chce jednat s Porošenkem a Tymošenkovou. „Jsme připraveni vstoupit do koalice se stranami, za nimiž nestojí oligarchové,“ prohlásil její člen Jaroslav Jurčyšyn. Narážel tak na jednoho z nejbohatších Ukrajinců Ihora Kolomojského, který je spojován se stranou Sluha lidu. Vlastní mimo jiné televizní stanici 1+1, na níž se Zelenskyj proslavil. Sám Vakarčuk prohlásil, že ani po zisku poslaneckého mandátu nepřestane hrát se svou rockovou skupinou Okean Elzy.

Porošenko v prvním komentáři k odhadům výsledků řekl, že jeho strana Evropská solidarita bude v parlamentu usilovat o „zastavení odvety proruských sil“. Udělá prý vše pro to, aby proruskou Opoziční platformu, která pravděpodobně skončila jako druhá, nepustil k „reálné politice“. Porošenko prohlásil, že hlavním spojencem jeho strany v novém parlamentu bude Hlas.

Jeden z čelných představitelů Opoziční platformy Viktor Medvedčuk není s výsledkem úplně spokojen. „Kampaň, kterou proti nám vedli, byla špinavá a cynická. Nastává velmi důležitá etapa boje,“ řekl politik známý svými důvěrnými kontakty v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin, který je kmotrem Medvedčukovy dcery, přijal jen několik dnů před volbami šéfa Opoziční platformy ve své kremelské pracovně.

Kdo bude premiérem

Ještě dlouho před sečtením hlasů se v ukrajinských médiích začalo spekulovat o obsazení postu předsedy vlády. Prezident Zelenskyj dal najevo, že v čele vlády chce vidět osobu nespojenou s minulým režimem, která bude zvládat problémy ukrajinské ekonomiky a má na Západě „dobré jméno“.

Za jednoho z favoritů na premiérský post je považován ukrajinský zástupce v Mezinárodním měnovém fondu Vladyslav Raškovan. List Ukrajinska pravda napsal, že premiérské ambice má i vůdce strany Hlas Vakarčuk. V úvahu podle agentury Unian připadají i manažeři státní energetické společnosti Naftohaz Andrij Kobolev a Jurij Vitrenko. 

Zelenskyj během volebního dne řekl, že nemusí jít nezbytně o člověka spojeného s politikou. „Asi se to některým nemusí líbit, ale myslím si, že takový člověk by měl být ekonom. Chtěl bych, aby to byla nezávislá osoba,“ poznamenal Zelenskyj. 

Touha po novosti

Favorit voleb Sluha lidu kandidoval se slibem boje proti korupci, především reforem policie, prokuratury a soudnictví. Sliboval také posílení armády a obnovení územní celistvosti Ukrajiny a konec války. To je však nedosažitelné bez stažení ruských vojáků i nevojenských bojovníků z Krymu a Donbasu, což Kreml neplánuje. Kandidátku Sluhy lidu vedl málo známý Dmytro Razumkov, který dřív pracoval jako asistent poslance za Stranu regionů.  

Do parlamentu se podle průzkumů dostaly ještě čtyři strany. Na druhém místě skončila Opoziční platforma – Pro život, která je jedinou politicky relevantní stranou prosazující změnu zahraničně-politické orientace ze západu na východ. Další tři mají jednoznačně prozápadní program. V čele jejich kandidátek jsou exprezident Petro Porošenko, expremiérka Julija Tymošenková a zpěvák Svjatoslav Vakarčuk.

Nízká volební účast: na Zakarpatské Ukrajině jen 20 procent

Účast ve volbách se odrazila ve výsledku, kdy více lidí se odhodlalo volit na východě země, což pomohlo Opoziční platformě. „Na východě je jiný pohled na Rusko. Naopak na západě, na Zakarpatské Ukrajině byla účast velmi nízká, tam se čekalo, že bude populární strana Hlas, sám Vakarčuk je z Mukačeva, ale má tam šest procent,“ dodal Mathé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 23 mminutami

Ukrajina udeřila na klíčový ruský přístav v Kaspickém moři

Ukrajinské drony v noci na čtvrtek zaútočily na Machačkalu, která leží na jihu Ruské federace na západním pobřeží Kaspického moře. V ruské Voroněžské oblasti zahynul při úderu ukrajinského bezpilotního stroje jeden člověk. Ukrajinské přístavní město Mykolajiv hlásí po ruském útoku čtyři mrtvé.
07:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump slíbil vyplatit dospělým Američanům pět tisíc dolarů, pokud republikáni vyhrají

Možná ztráta republikánské většiny v Kongresu po listopadových volbách by pro USA znamenala peklo, varoval americký prezident Donald Trump na celonárodním sjezdu Republikánů v Dallasu. Ten se koná mimořádně před volbami pořádanými v polovině prezidentského mandátu. Šéf Bílého domu slíbil, že pokud republikáni vyhrají, vyplatí každému dospělému Američanovi pět tisíc dolarů (skoro 104 300 korun).
před 3 hhodinami

Spor o Falklandy přiživuje Izrael. Jde o ropu i volby

Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.
před 3 hhodinami

Místo v aktovce pod troskami tiskárny. Ukrajinským žákům chybí učebnice

První školní týden na Ukrajině provází kromě poplachů a útoků také nedostatek učebnic. Rusko během léta zasáhlo několik skladů a tiskáren – včetně třetí největší v zemi. Statisíce zničených knih nyní vydavatelé musejí nechat narychlo vyrobit.
před 4 hhodinami

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 10 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.