„Musíme se stát Islanďany ve fotbalu, Izraelci v obraně rodné země, Japonci v technologiích, Švýcary v umění žít šťastně vedle sebe. Naším prvním úkolem je zastavení palby v Donbasu,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj ve svém prezidentském inauguračním projevu. Ukrajince si získal slibem radikálních protikorupčních změn a stylizací do „sluhy lidu“ – takového, jakého hrál ve stejnojmenném populárním komediálním seriálu a po kterém pojmenoval i svou stranu. V úřadu je sto dní.
Zelenskyj zahájil svůj mandát spektakulárně – v inauguračním projevu oznámil rozpuštění parlamentu a nové volby. Jeho strana neměla v Nejvyšší radě zastoupení. Silné pozice v něm naopak měli stoupenci bývalého prezidenta Petra Porošenka, kteří se netajili záměrem kroky nové hlavy státu blokovat. A to činili.
Prezidentovo rozhodnutí o předčasných volbách někteří považovali za protiústavní a skupina dvaašedesáti poslanců ho napadla u ústavního soudu. Ten ale rozpuštění parlamentu a červencové volby místo řádných říjnových potvrdil.
Převážnou část ze svých prvních sta dnů v úřadě tak Zelenskyj věnoval kampani a situaci na politické scéně zcela převrátil. Sluha lidu drtivě zvítězil a s 254 z 450 mandátů získal v parlamentu absolutní většinu.
Složité vztahy s Ruskem
Prezident však i v době kampaně učinil několik kroků, které vzbudily pozornost. Ostře například zareagoval na rozhodnutí Vladimira Putina udělovat ruské občanství ve zjednodušeném režimu obyvatelům Donbasu žijícím pod vládou samozvaných separatistických republik.
Krok označil za ztrátu času, protože ruské občanství nemůže nikdo chtít. Na Facebooku napsal: „Dobře víme, co nabízí ruský pas. Právo být zatčen za mírný protest. Právo nemít svobodné volby. Právo zapomenout na základní lidská práva a svobody.“ Nakonec nabídl útočiště „lidem ze všech národů, které trpí pod autoritářskými a zkorumpovanými režimy. V první řadě Rusům, kteří dnes trpí možná nejvíc.“
Aktivně se také snaží o výměnu zajatců donbaské války. Jednání však zatím k výsledku nedospěla. Nepodařilo se mu ani vyjednat propuštění ukrajinských námořníků zadržených Rusy v Kerčském průlivu. Také sliby míru a navrácení Rusy anektovaného Krymu zůstávají nesplněny.
Personální peripetie
Sledovaná byla i Zelenského personální rozhodnutí včetně obměny velké části gubernátorů. Naopak ministry zahraničí a obrany se prezidentovi vystřídat nepodařilo, poslanci to zablokovali.
Ukrajinci také sledovali obsazení postu šéfa prezidentské kanceláře. Zelenskyj jím jmenoval Andrije Bohdana, bývalého právníka oligarchy Ihora Kolomojského.
Za jeho loutku bývá Zelenskyj svými kritiky považován, byť to vehementně popírá a vyhýbá se veřejným setkáním s ním. Sám Kolomojskyj řekl webu Novoje Vremja, že se s novým prezidentem moc nevídá, ale že si volají. Tento podnikatel vlastní stanici 1+1, na níž se Zelenskyj proslavil jako herec a na níž také oznámil svou kandidaturu.
Svého přítele, Ivana Bakanova, pak prezident jmenoval šéfem kontrarozvědky SBU. Na jiných pozicích se pak objevily podle většiny komentátorů respektované osobnosti, například v čele bezpečnostní rady stanul exministr financí Oleksandr Danyljuk, výkonnou radu státního obranného koncernu Ukroboronprom vede exministr hospodářství Aivaras Abromavičius a protikorupční politiku má v prezidentově kanceláři na starosti respektovaný odborník Ruslan Rjabošapka, kterého Zelenskyj navrhuje i na generálního prokurátora.
Začátkem září zasedne nový parlament, který bude prezidentovým spojencem. Pravděpodobně mu umožní obměnu vlády a začne schvalovat jeho návrhy zákonů. Teprve na podzim tedy bude mít Zelenskyj šanci naplno ukázat, jak vážně myslel svá protikorupční hesla.
