V Kerčském průlivu vybuchl tanker, zemřelo nejméně čtrnáct námořníků

V Kerčském průlivu hořely dvě lodě plující pod tanzanskou vlajkou, z jedné byla hlášena exploze. Oznámila to ruská agentura TASS, podle níž bylo na palubě jedné lodi 14 a na druhé 17 námořníků. Ruské ministerstvo dopravy s odkazem na záchranáře uvedlo, že někteří lidé z hořících lodí skočili do moře.

Událost si podle agentury TASS vyžádala nejméně čtrnáct obětí. Uvedla to s odkazem na ruské úřady.  Z moře bylo vytaženo jedenáct mrtvých těl, tři lidé se utopili před očima záchranářů a jejich těla se zatím nepodařilo najít, řekl novinářům mluvčí ruské pobřežní služby Alexej Kravčenko.

Požár podle dosavadních informací vyvolal výbuch, k němuž došlo při přečerpávání stlačeného plynu z tankeru do druhého plavidla. Obě lodi při přečerpávací operaci kotvily v mezinárodních vodách.

Námořníci vyskakovali z hořících lodí do moře, jehož teplota se pohybovala čtyři stupně nad nulou. Do záchranné akce se zapojilo kolem deseti lodí, jejichž posádky z moře zachránily nejméně 12 námořníků. Osud dalších pěti námořníků zatím není jasný.

Posádku lodí tvořilo podle ruských úřadů 16 občanů Turecka a 15 námořníků s indickým pasem.

Na místo neštěstí vzdálené asi 25 kilometrů od východních břehů anektovaného Krymu byly podle TASS vyslány dvě armádní vlečné lodi Černomořské flotily. Oheň se zatím (kolem 21. hodiny SEČ) nepodařilo uhasit, potopení lodí údajně bezprostředně nehrozí a ohroženy nejsou ani jiné lodě nacházející se v průlivu. Úřady se ale obávají značných ekologických škod.

Plavba v průlivu oddělujícím Černé a Azovské moře nebyla zastavena.

Kerčský průliv se nachází mezi jižním Ruskem a Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014. V listopadu 2018 zadržela v průlivu ruská pobřežní stráž tři ukrajinské lodě a jejich posádku zadržela. To zhoršilo napětí ve vzájemných vztazích; Ukrajina následně vyhlásila na měsíc válečný stav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...