Na Ukrajině skončil měsíční válečný stav. Napětí ale panuje dál

2 minuty
Na Ukrajině dneškem končí válečný stav
Zdroj: ČT24

V deseti oblastech Ukrajiny ve středu ve dvě hodiny odpoledne místního času (13:00 našeho času) skončil válečný stav vyhlášený před měsícem kvůli incidentu v Kerčském průlivu. Později jeho ukončení oficiálně oznámil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem ale zůstávají i nadále napjaté.

Porošenko varoval, že „ruská hrozba nezmizela“. Uvedl, že by požádal parlament o prodloužení válečného stavu nebýt toho, že se blíží prezidentské a parlamentní volby. Dodal, že si tak musel vybrat mezi „nebezpečím vojenské agrese“ a „hrozbou útoku na demokratická práva a svobody občanů“. Každopádně válečný stav umožnil upevnit obranyschopnost Ukrajiny, uvedl prezident podle listu Ukrajinska pravda. 

„To, že platnost válečného stavu končí, je už patrné. Dnes na lince mezi Moskvou, Minskem a Kyjevem poprvé nebylo ani jednoho deportovaného Rusa, kterého ukrajinští pohraničníci nevpustili do země,“ zaznamenal ruský list Kommersant na svém webu.

Připomněl současně, že Rusové k návštěvě Ukrajiny potřebují mít biometrický pas, na hraničním přechodu se musí podrobit snímání otisků a vysvětlit důvody své cesty.

Po vyhlášení válečného stavu se ukrajinské úřady rozhodly zakázat vstup do země Rusům ve věku od 16 do 60 let, s výjimkou humanitárních návštěv, například účasti na pohřbech příbuzných. Ukrajinští činitelé vysvětlovali tento zákaz snahou předejít vytváření záškodnických oddílů.

Ukrajinští pohraničníci během 30 dnů válečného stavu nevpustili do země asi 1500 Rusů, dodal Kommersant. Problémy na hranicích mívaly podle médií i Rusky, včetně dvou novinářek, které pohraničníci nepustili, protože neměly akreditaci ani nedokázaly přesvědčivě vyložit cíle své cesty.

Ukrajinská redakce zpravodajské stanice BBC připomněla, že s vyhlášením válečného stavu přešly ozbrojené síly do plné bojové pohotovosti, což znamenalo i konec dovolených vojáků anebo odchodů do civilu.

Vojenské jednotky také změnily svou dislokaci, například 95. výsadková brigáda se přesunula z Žytomyrské oblasti na pobřeží Azovského a Černého moře, aby je chránila před případným ruským výsadkem. V sousedství hranic s Ruskem se také posilovala protivzdušná obrana. Tři tisícovky rezervistů byly povolány na dvou až třítýdenní cvičení; všichni se podle ministerstva obrany už vrátili domů.

Úřady také prověřovaly stav úkrytů a dalších objektů civilní obrany, propracovávaly evakuační plány a vytvářely zásoby léků. „Vynořilo se hodně otázek, o kterých jsme netušili,“ připustil tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov. Policie v deseti oblastech posílila své hlídky. Objevila se i dodatečná omezení, například úřady v Chersonské oblasti po dobu válečného stavu zakázaly ohňostroje a zábavní pyrotechniku, jakož i hony. V některých místech však takové zákazy platí už od roku 2014.

Válečný stav platil kvůli incidentu v Azovském moři

Incident, kvůli němuž Ukrajinci vyhlásili válečný stav, se odehrál 25. listopadu, kdy se skupina tří ukrajinských lodí pokusila proplout do Azovského moře, ale zastavila je ruská plavidla. Ruské loďstvo následně zadrželo za použití zbraní všechny tři lodě i s 24 námořníky, někteří z nich utrpěli zranění.

Jen několik desítek minut poté se sešla v Kyjevě bezpečnostní rada a navrhla pro celou zemi vyhlásit na tři měsíce válečný stav.

„Je to kvůli posílení ukrajinských obranných kapacit tváří v tvář vzrůstající agresi. Neznamená to ale, že bychom rezignovali na osvobození ukrajinského území politickými a diplomatickými prostředky, hodláme nadále dodržovat naše mezinárodní povinnosti, včetně minských dohod,“ uvedl tehdy Porošenko.

Návrh ale musel ještě potvrdit parlament, kde se proti stavělo několik opozičních stran. Nelíbilo se jim, že by tříměsíční válečný stav ovlivnil konání prezidentských voleb koncem března. Porošenko ustoupil a vyhlásil ho jen na měsíc a v deseti oblastech země.

V polovině prosince ujistil, že prodloužení se nechystá. „Trvám na tom, že válečný stav nesmí zasáhnout do voleb. Proto – pokud nebudeme čelit agresi ruských ozbrojených sil – prodlužován nebude,“ uvedl dříve Porošenko.

Napětí ale trvá. Porošenko upozornil, že Rusko udržuje poblíž hranice s Ukrajinou početné vojenské síly a na Krym přemístilo další výkonný protiletadlový systém i stíhačky, a varoval před válkou. Obě země proti sobě navzájem vyhlásily sankce.

„Dokud Ukrajinu vedou rusofobové, kteří nevědí nic o zájmech svého vlastního národa, bude tato nenormální situace pokračovat, nehledě na to, kdo je v Kremlu u moci,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin ve svém prosincovém bilančním projevu.

Rusko nadále zadržuje ukrajinské námořníky a hodlá je postavit před soud. O jejich výměně chce jednat až poté, co padne rozsudek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán podle agentur mohl porušit dohodu o příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém příměří. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
06:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

Evropští lídři dohodli v Kyjevě příměří, pohrozili sankcemi. Nezastrašíte nás, zní z Moskvy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na sobotním setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných, kterého se osobně účastnili kromě Zelenského také zástupci Francie, Británie, Německa a Polska. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) se připojili na dálku. Účastníci schůzky hovořili telefonicky rovněž se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Kreml podle ruských agentur reagoval, že se sankcemi nenechá zastrašit.
07:47Aktualizovánopřed 52 mminutami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
před 2 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
10:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 4 hhodinami

Sovětská sonda ze 70. let se rozpadla po vstupu do atmosféry

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu kolem osmé hodiny ráno středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos družice dopadla do Indického oceánu.
před 4 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 7 hhodinami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 12 hhodinami
Načítání...