Ruský prezident Vladimir Putin s koncem roku opět předstoupil před domácí a zahraniční novináře. V úvodu téměř čtyřhodinové bilanční tiskové konference tradičně zdůraznil úspěšné výsledky ruské ekonomiky. V otázkách novinářů přišla řeč na riziko jaderné války, aktivity ruských žoldnéřů, válku v Sýrii nebo incident v Kerčském průlivu. Ukrajinci podle Putina počítali s tím, že někdo z jejich vojáků během „provokace“ v Azovském moři padne. Na dotaz novináře, který všechny Rusy označil za děti KGB a zmínil nostalgii po socialismu, Putin odpověděl, že socialismus už v zemi obnovit nepůjde.
Putin hodiny odpovídal novinářům. Mluvil o Ukrajině, žoldnéřích i socialismu, který „už nastolit nejde“
Události: Putin mluvil o Ukrajině, žoldnéřích i socialismu (zdroj: ČT24)
Stav ekonomiky
Putin v úvodu vyzdvihl růst hrubého domácího produktu (HDP) za deset měsíců letošního roku o 1,7 procent (s prognózou 1,8 procenta za celý rok), zvýšení reálných příjmů obyvatelstva o 0,5 procenta, anebo to, že průměrná předpokládaná délka života v Rusku se letos „trochu“ prodloužila na 72,9 roku. Naopak inflace v posledních měsících vzrostla a zřejmě překoná roční míru ve výši čtyř procent.
„Musíme vstoupit do jiné ekonomické ligy,“ zdůraznil prezident v debatě s novináři o významu národních projektů, které mají urychlit rozvoj země za cenu nákladů v řádu dvou desítek bilionů rublů v příštích letech. Rusko podle hlavy státu potřebuje průlom, aby si zajistilo budoucnost.
Tradiční tisková konference Vladimira Putina (zdroj: ČT24)
„Je příznačné, že prezident tentokrát věnoval úvodní vystoupení právě národnímu hospodářství a domácím otázkám. Mezinárodních témat se nedotkl ani v souvislosti se (západními) sankcemi,“ uvedl internetový list Gazeta.ru. Zaznamenal také, že v papírech, které šéf státu držel v rukou, byly vidět i rukou psané poznámky, z čehož je patrné, že se Putin „připravoval do poslední chvíle“. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dříve řekl, že šéf státu se na tuto příležitost připravuje tři dny studiem obrovského množství podkladů a informací.
Riziko jaderné války
Putin v odpovědi na otázku novináře, kterému nynější situace připomíná dětství v dobách Sovětského svazu, provázené obavami z jaderné války, varoval před rostoucím nebezpečím jaderné války, jakož i zániku civilizace a lidstva. „Neusilujeme o převahu, ale o uchování strategické rovnováhy. Zajišťujeme svou bezpečnost a víme, jak to dělat,“ prohlásil. Nebezpečí jaderného konfliktu se podle Putina zvyšuje tím, že se rozpadl mezinárodní systém, který dosud bránil závodům ve zbrojení. Ale na americkou protiraketovou obranu „jsme museli odpovědět“, a to vývojem nových zbraní.
Putin připustil, že v tomto směru má Rusko nyní jistou převahu, ale celkově mu jde o udržení rovnováhy. Těžko si však představit, jak se bude situace dále vyvíjet, pokud Spojené státy odstoupí od dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Situace je podle něj „na hraně“ a stoupá i hrozba lidského omylu a selhání. Nebezpečí nelze podle něj podceňovat, ale nezbývá než věřit, že „lidstvo má zdravý rozum a pud sebezáchovy, aby nedošlo ke krajnostem“.
Vztahy s Ukrajinou
Otázky se stočily i k nedávnému incidentu v Kerčském průlivu a zajetí ukrajinských vojáků, ale i k situaci na Donbasu. Putin uvedl, že Ukrajinci dokonce při plánování „provokace“ v Azovském moři počítali s tím, že někdo padne. „Vidím velkou nespokojenost ve vládních kruzích, že nikdo nezemřel,“ podotkl. Rusové při ostřelování ukrajinských lodí nejméně tři členy jejich posádek zranili, včetně důstojníka ukrajinské kontrarozvědky.
Putin připomněl, že ukrajinský podnikatel a opoziční politik Dmitrij Medvedčuk, považovaný za spřízněného s Kremlem, nedávno přijel do Moskvy a domáhal se osvobození Ukrajinců. „Ale jak jsem řekl, tyto otázky bude možné řešit po ukončení trestního případu,“ řekl Putin.
Putin tak ani tentokrát nenaznačil ochotu vyslyšet výzvy ze světa k osvobození ukrajinských
námořníků. Rusko nicméně podle něj nehodlá bránit v plavbě Kerčským průlivem mezi Černým a Azovským mořem, a to ani ukrajinským vojenským plavidlům.
Na otázky ukrajinského novináře ohledně výdajů na správu separatistického Donbasu, podmínek výměny politických vězňů a zajatců a vměšování do ukrajinských voleb, Putin odpověděl protiotázkami. Ne Rusové, ale ukrajinské úřady podle něj střílejí po vlastních občanech, zatímco Rusko poskytuje a bude poskytovat Donbasu humanitární a další pomoc. „Pokusy řešit politické problémy násilím – a kyjevské úřady to stále dělají – jsou předurčeny ke krachu,“ prohlásil.
Uvedl, že Rusko chce, aby na celém území Ukrajiny panoval mír a prosperita. Podle prezidenta je to v ruském zájmu. „Ukrajina je nadále náš klíčový obchodní partner,“ zdůraznil s tím, že vzájemný obchod roste přes všechno úsilí kyjevských úřadů, roste i letos. Dokud ale podle Putina budou v kyjevských kabinetech rusofobové, nechápající zájem vlastního lidu, bude tato nenormální situace pokračovat, a to bez ohledu na to, kdo je v Kremlu. Kyjevské úřady podle něj jen rozeštvávají ukrajinský a ruský lid, a za to jim (Západ) vše odpouští.
Putin se pozastavil i nad západními sankcemi, rozšířenými naposledy kvůli údajné otravě bývalého důstojníka ruské armádní rozvědky GRU a britského špiona Sergeje Skripala. „Skripal je naživu a sankcí je hromada, (saúdskoarabský novinář Džamál) Chášakdží byl zavražděn, ale je ticho,“ poznamenal. „Cíl (sankcí) je jediný: zpomalit rozvoj Ruska jako konkurenta,“ zdůraznil Putin.
Sál s novináři očekávajícími tiskovou konferenci Vladimira Putina
Ruští žoldnéři
Putin také reagoval na dotaz, zda popírá, anebo se stydí za existenci Wagnerovy soukromé vojenské společnosti miliardáře Jevgenije Prigožina, přezdívaného „Putinův kuchař“ podle někdejšího byznysu s dodávkami stravy armádě. „Všichni moji kuchaři jsou z federální ochranky, jiné nemám, aby bylo jasno,“ ohradil se Putin. Prohlásil, že soukromé vojenské společnosti mohou působit kdekoliv na světě, pokud neporušují ruské zákony – a to je případně věc prokuratury.
Dodal, že by například bylo možné zakázat soukromé bezpečnostní služby, ale je třeba mít na vědomí, že v této oblasti pracuje milion lidí. Ruští žoldnéři už byli podle médií nasazeni v Donbasu na východě Ukrajiny, v Sýrii a naposledy ve Středoafrické republice a Libyi.
Za velkou tragédii prezident označil červencové zabití tří novinářů ve Středoafrické republice, kam se vypravili pátrat po působení Wagnerovy společnosti. Upozornil však, že tito žurnalisté „přijeli do Afriky bez vyrozumění úřadů jako turisté“ a podle dostupných údajů je zabili místní bojůvky. Vyšetřování patrně pokračuje, ale věrohodné údaje chybějí. „Doufám, že se jednou dozvíme, co se tam stalo,“ řekl Putin.
Ve Středoafrické republice se od roku 2013 odehrává občanská válka mezi náboženskými i etnickými skupinami. Centrální vláda je slabá. O vliv v zemi bohaté na nerostné suroviny se přetahují Francie a Rusko. Na zemi je od roku 2013 uvaleno embargo OSN na dovoz zbraní. V prosinci 2017 ale Kreml získal výjimku a od té doby předal centrální vládě vojenské vybavení a do země poslal i své vojenské instruktory. Francii byla výjimka z embarga udělena o tři měsíce později.
V zemi podle zpravodajského serveru BBC působí také příslušníci ruské soukromé společnosti, známé též jako Wagnerova armáda. Ruská oficiální místa se od těchto jednotek oficiálně distancují, nijak ale proti nim nezasahují. Podle agentury Reuters se v případě Středoafrické republiky jedná o nejvýznamnější vojenský průnik Ruska na černý kontinent za poslední desetiletí.
Islámský stát a válka v Sýrii
Uvedl také, že v zásadě souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v tom, že Islámský stát (IS) byl v Sýrii poražen. Podle něj ale existuje riziko, že IS přeskupí své síly. Řekl také, že neví, co přesně znamená ohlášení stažení USA ze Sýrie. Žádné známky odchodu Američanů prý zatím nejsou patrné. Připomněl, že USA v minulosti ohlásily několikrát svůj odchod z Afghánistánu, ale jsou tam stále.
Moskva, která do syrské války vstoupila vojensky v roce 2015 na straně Damašku, stejně jako syrská vláda dlouhodobě tvrdí, že USA jsou v Sýrii nelegálně, protože syrská vláda je o pomoc nežádala. Podle Putina pro politické řešení situace v Sýrii není přítomnost amerických vojáků nezbytná. Podařilo se podle něj téměř dohodnout složení výboru, který vytvoří novou syrskou ústavu, a politická fáze řešení syrské války začne příští rok.
Vztahy s USA
K tématu vztahů s USA dal Putin podle listu Kommersant najevo, že ještě nedosáhly dna, od kterého by se mohly odrazit, aby se mohly začít zlepšovat. Neví, zda ještě bude mít další schůzku s americkým protějškem, přestože je na setkání připraven.
„No jasně,“ odpověděl za výbuchu smíchu v sále Putin na otázku amerického listu The Wall Street Journal, zda chce vládnout světu. Štáb, z něhož se chce vládnout světu, nesídlí podle ruského prezidenta v jeho zemi. Jde podle něj o propagandistické „razítko“, které se proti Rusku používá kvůli politickému prospěchu.
Putin také podotkl, že anglosaský svět vůbec čelí hlubokým změnám dosavadních hodnot: „Nechtějí uznávat vítězství Trumpa (v předloňských volbách), nechtějí uznávat výsledky hlasování (referenda) o brexitu,“ prohlásil s tím, že Trump bude terčem dalších útoků z Kongresu USA.
Socialismus v Rusku
Putin také odpovídal na dotaz novináře, kterého sám vyvolal, protože jej zaujal plakátem s nápisem „KGB a děti“; Putin svou profesní dráhu začínal v řadách sovětské tajné služby KGB. „My všichni jsme děti KGB, ale vychovali nás různě,“ vysvětlil žurnalista a zeptal se, zda je možné opět nastolit socialismus, po kterém ve společnosti panuje silná nostalgie; podle zjištění sociologů dvě třetiny Rusů litují zániku Sovětského svazu.
Putin řekl, že se domnívá, že opětovné nastolení socialismu v Rusku už není možné, ale za „přípustné“ pokládá uchování některých prvků, hlavně v sociální oblasti, jako je dostupné zdravotnictví či školství, anebo snaha vymýtit chudobu. „Myslím, že to (nastolení socialismu) není možné. Změny ve společnosti jsou tak hluboké, že není možná restaurace socialismu,“ řekl prezident. Socialismus podle něj vždy vyžaduje větší výdaje, než jsou příjmy, a tak v konečném důsledku vede ekonomiku do slepé uličky.
Vzápětí šéf státu dostal od dalšího novináře otázku či spíše pozvání k účasti na vypracování „morálního kodexu budovatele kapitalismu“, a to i vzhledem k tomu, že Rusku prý stále chybí státní idea. Putin ovšem dostal i osobnější otázku: zda se znovu ožení a s kým. „Sám je ženatý a mně to taky přeje,“ zažertoval rozvedený šéf státu na účet žurnalisty. Ale dodal, že jako „spořádaný člověk“ by se oženit měl.
Studio 6 s Karlem Svobodou z Institutu mezinárodních studií FSV UK (zdroj: ČT24)
V pořadí šlo o 14. „velkou“ tiskovou konferenci nynějšího ruského prezidenta. První z nich, v roce 2001, trvala půldruhé hodiny. Nejdelší se odehrála v roce 2008, kdy Putin setrval s žurnalisty čtyři hodiny a čtyřicet minut. Letos podle vládního listu Rossijskaja gazeta už jeden rekord padl: akreditovalo se 1702 novinářů, zatímco loni jich bylo 1640 a v roce 2001 asi pět stovek. Pořadatelé požádali žurnalisty, aby si s odhledem na práci kameramanů a fotografů nebrali příliš velké plakáty, kterými se snaží upoutat prezidentovu pozornost kvůli položení otázky.
„Myslím si, že otázky nejsou dopředu připravené. Bylo by kontraproduktivní, kdyby tam byly jen dotazy typu 'jak to děláte, že jste tak perfektní',“ uvedl Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, ale podotkl, že jde o styl „ptejte se mě, na co chcete, já na co chci, odpovím“. Putin podle něj ukazuje, že se zajímá o problémy země, což podporuje jeho PR.
Putin je u kormidla moci od počátku tisíciletí. V době, kdy se kvůli ústavním omezením přesunul z čela státu do čela vlády, nepořádal setkání s novináři, na rozdíl od podobně vyčerpávajících besed s občany v přímém televizním přenosu.