Putin se stal počtvrté ruským prezidentem. Na premiéra navrhl znovu Medvěděva

3 minuty
Události: Vladimir Putin začal čtvrté období ve funkci
Zdroj: ČT24

Vladimir Putin pronesl v Kremlu 33 slov přísahy a již počtvrté oficiálně převzal prezidentský úřad. Nynější mandát mu skončí v roce 2024, o další se podle ruské ústavy nemůže ucházet. Po inauguraci Putin podepsal výnos představující cíle vládnutí. Vládě mimo jiné nařídil, aby se do konce jeho mandátu postarala o průlom v rozvoji země, zvětšila počet obyvatelstva Ruska a zvýšila životní úroveň. Rusko se má zařadit mezi pět největších světových ekonomik. V čele nové vlády chce Putin znovu Dmitrije Medvěděva.

Krátce před polednem místního času vstoupil Putin do Velkého kremelského paláce a postupně prošel Georgijevským a Alexandrovským sálem do sálu Andrejevského, kde pronesl prezidentskou přísahu s rukou položenou na ústavě. Následovala ruská hymna a asi desetiminutový Putinův projev.

„Považuji za svou povinnost a za smysl svého života dělat vše pro Rusko, pro jeho přítomnost a budoucnost,“ uvedl Putin v inauguračním projevu. „Učiním vše, abych posílil moc, prosperitu a slávu Ruska,“ dodal.

„V harmonické jednotě svobodných občanů, skutečné občanské společnosti a silného schopného demokratického státu vidím pevný základ pro rozvoj Ruska,“ uvedl Putin. „Zvláštní pozornost věnujeme podpoře tradičních rodinných hodnot,“ řekl také.

38 minut
Záznam Putinovy inaugurace a komentář Davida Šťáhlavského
Zdroj: ČT24

Rusko podle něj čekají zásadní změny. „Úkoly, které před námi stojí, naléhavá rozhodnutí, která musíme přijmout, jsou bez přehánění historické. Určí osud státu na několik desetiletí dopředu,“ domnívá se staronový prezident.

„Potřebujeme pokrok ve všech sférách života. Jsem hluboce přesvědčený, že takový pokrok může poskytnout pouze svobodná společnost, která vnímá vše, co je nové a pokročilejší, a odmítá nespravedlnost, stagnaci, neproniknutelné ochranářství a byrokratickou zdechlinu,“ řekl v inauguračním projevu. Ruský prezident také uvedl, že Rusko si musí počínat energicky na mezinárodní scéně.

Rusko je silným, aktivním, vlivným účastníkem mezinárodního života. Bezpečnost a obranyschopnost země jsou spolehlivě zajištěny. Budeme i nadále věnovat těmto otázkám nezbytnou, neustálou pozornost.
Vladimir Putin

Země podle Putina potřebuje změny v ekonomické a technologické sféře, například zvýšit konkurenceschopnost. Ve středu pozornosti ale bude také kvalita života, blahobyt, bezpečnost a zdraví lidí, slíbil Putin. „Naším mezníkem je Rusko pro lidi, země možností seberealizace každého člověka,“ slíbil Putin.

Ceremonii ukončila přehlídka pluku prezidentské stráže a děkovná modlitba hlavy ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchy Kirilla v Blagoveščenském chrámu.

Letošní obřad byl skromnější, ale s více hosty

Podle redaktora Českého rozhlasu a bývalého zpravodaje v Rusku Davida Štáhlavského Putinův projev mnoho o dalším směřování Ruska neprozradil.

„Tradičně nenapověděl prakticky nic. Spíše ukázal, že politika Vladimira Putina je konzistentní v tom, že co lidé ztotožňují s Putinem pozitivního, tak to si připsal na svůj účet jako plus, například svébytnost, tradice a tak dále,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Jestliže Putin mluví o tom, že je potřeba najít novou cestu k modernizaci a takovým věcem, měl na to už osmnáct devatenáct let.
David Štáhlavský
redaktor a moderátor ČRo

„A všechno to, co se teprve bude muset udělat nebo se už dávno udělat mělo a lidem vadí, že to ještě hotové není, tak to pojal prezident Putin, jako by nastupoval vůbec poprvé, jako by to byl jeho první inaugurační projev,“ pokračoval Štáhlavský.

„Slyšeli jsme: je třeba modernizovat, hledat, zabránit protekcionismu. Ale Vladimir Putin je právě tím hlavním arbitrem ruského protekcionismu, na kterém stojí a padá celý systém, průmyslový i politický,“ dodal redaktor ČRo.

Samotné ceremonie spojené s inaugurací se od těch předchozích lišily. „Putin neprojel Moskvou ve svém velkém luxusním voze, ve své prezidentské limuzíně, projel pouze po chrámovém náměstí uvnitř Kremlu,“ podotkl zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas. Na rozdíl od předchozích let, kdy Putin využil zahraniční luxusní vozy, tentokrát hlavu státu vezla nová limuzína ruské výroby.

„Novinkou je i to, že bylo přítomno dvakrát více lidí než na přechozích inauguracích. Obřad sledovalo na pět tisíc lidí, mezi nimiž byli i ti, kteří mu pomáhali ve volebních štábech v nedávných volbách. Ze všech inaugurací byla tato patrně nejkratší,“ doplnil Karas.

Mezi významnými zahraničními hosty byl například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který nyní zasedá v dozorčí radě společnosti Nord Stream a ruského energetického koncernu Rosněfť. Internetové servery si všimly i přítomnosti amerického herce akčních filmů Stevena Seagala, kterému Putin předloni udělil ruské občanství.

Medvěděv zřejmě zůstane premiérem

S prezidentovou inaugurací je podle ruské ústavy spojeno odstoupení vlády. V čele té dosavadní stál šest let, tedy po celý Putinův mandát, Dmitrij Medveděv. Ruská média spekulovala o tom, že by Medvěděva mohl vystřídat někdo jiný, objevovalo se například jméno bývalého ministra financí Alexeje Kudrina.

Putin ale odpoledne oznánil, že do funkce předsedy vlády navrhuje i na další volební období Medveděva. Kandidáta musí schválit Státní duma (dolní komory ruského parlamentu), a poslanci by ho mohli posoudit už na svém úterním zasedání.

O takové variantě příštích událostí již hovořil již dříve také předseda dumy Vjačeslav Volodin. Vládní strana Jednotné Rusko, která má v parlamentu většinu, mezitím ujistila, že prezidentův návrh sněmovna nepochybně podpoří.

Medveděv už ohlásil, že hodlá za svého zástupce, prvního vicepremiéra, navrhnout dosavadního ministra financí Antona Siluanova. V čele rezortu financí by měl Siluanov i nadále zůstat.

V dosavadní vládě byl prvním vicepremiérem Igor Šuvalov. O jeho odchodu z vlády média spekulovala již několik měsíců. Vicepremiérem pro zbrojní průmysl se místo Dmitrije Rogozina má stát Jurij Borisov, dosavadní náměstek ministra obrany.

Nezvykle tvrdý zásah proti odpůrcům režimu

V sobotu se konaly v Rusku velké demonstrace namířené proti Putinovi. Jen v Moskvě bylo podle médií zadrženo 704 lidí, včetně opozičního předáka Alexeje Navalného, který demonstrace v téměř stovce ruských měst svolal. V Petrohradě bylo zadrženo 229 osob, v Čeljabinsku 163.

Policisté při zásazích používali slzný plyn a obušky a podle očitých svědků jim vypomáhali i kozáci, tedy polovojenské dobrovolnické organizace, které rozháněly demonstranty tradičními biči. Navalnyj a jeho stoupenci chtěli Putinovi před inaugurací protestem vzkázat, že nemůže Rusku vládnout jako car.

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa mladým protestujícím chybí perspektiva, ale demonstrace nejsou o tom, že by neměli co jíst – i když za posledních šest let blahobyt občanů Ruska klesl. V příštím funkčním období se chce Putin zasadit o zvýšení průměrného věku dožití, vyšší porodnost a zvýšení příjmů o pětinu. 

Putin ale začíná svůj další mandát za jiných okolností než ten předchozí, situace v zemi se za posledních šest let hodně změnila. „(Na začátku předchozího mandátu) to byla éra vysokých cen ropy, Rusko bylo členem G8, mluvilo se o velkém ekonomickém skoku,“ připomněl Soukup.

„Dneska je Rusko do určité míry politicky izolované, je pod sankcemi, ekonomika stagnuje a celá konstrukce zahraničních vztahů se dostala do slepé uličky. Za šest let se toho odehrálo hodně, vyplývá to z anexe Krymu a agrese na Ukrajině,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Věznice ve Francii se staly terčem žhářských útoků, na jednu se střílelo

Několik francouzských věznic hlavně na jihu země se v noci na úterý stalo terčem mnoha útoků, především zapalování automobilů v jejich blízkosti, ale také střelby z automatické zbraně, oznámil ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Podle informovaných zdrojů agentury AFP je zjevné, že akce byly koordinované a souvisí s bojem státu proti drogové kriminalitě.
před 17 mminutami

Putinova válka je genocidní, Ukrajinci nemají kam couvnout, upozorňuje historik

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.
před 51 mminutami

Birmingham kvůli stávce popelářů zavalily odpadky. Pomoci mají armádní experti

Kvůli více než měsíc trvající stávce popelářů v britském Birminghamu povolala vláda armádní plánovače, aby pomohli s úklidem všudypřítomných odpadků. Informovala o tom stanice BBC či web deníku The Guardian, podle nějž se v ulicích města dosud nahromadilo přes sedmnáct tisíc tun odpadu.
před 58 mminutami

Zabaví nám mešity, bojí se protestující muslimové v Indii

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.
před 1 hhodinou

Voják se dobrovolně vzdal Ukrajincům, ruský soud mu vyměřil 15 let

Vojenský soud na ruském ostrově Sachalin poslal na patnáct let do vězení vojáka za to, že se dobrovolně vzdal ukrajinským ozbrojeným silám. S odvoláním na své zdroje to v úterý napsal ruský portál Kommersant, který upozornil, že to je první známé odsouzení za dobrovolné vzdání se nepříteli za současné ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Muž podle webu vinu odmítl.
před 1 hhodinou

Rusku bychom se měli ubránit i bez Američanů, říká polský exgenerál Kraszewski

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.
před 2 hhodinami

„Beru prášky, spím, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině čelí náporu

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.
před 3 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...