Putin se stal počtvrté ruským prezidentem. Na premiéra navrhl znovu Medvěděva

Nahrávám video
Události: Vladimir Putin začal čtvrté období ve funkci
Zdroj: ČT24

Vladimir Putin pronesl v Kremlu 33 slov přísahy a již počtvrté oficiálně převzal prezidentský úřad. Nynější mandát mu skončí v roce 2024, o další se podle ruské ústavy nemůže ucházet. Po inauguraci Putin podepsal výnos představující cíle vládnutí. Vládě mimo jiné nařídil, aby se do konce jeho mandátu postarala o průlom v rozvoji země, zvětšila počet obyvatelstva Ruska a zvýšila životní úroveň. Rusko se má zařadit mezi pět největších světových ekonomik. V čele nové vlády chce Putin znovu Dmitrije Medvěděva.

Krátce před polednem místního času vstoupil Putin do Velkého kremelského paláce a postupně prošel Georgijevským a Alexandrovským sálem do sálu Andrejevského, kde pronesl prezidentskou přísahu s rukou položenou na ústavě. Následovala ruská hymna a asi desetiminutový Putinův projev.

„Považuji za svou povinnost a za smysl svého života dělat vše pro Rusko, pro jeho přítomnost a budoucnost,“ uvedl Putin v inauguračním projevu. „Učiním vše, abych posílil moc, prosperitu a slávu Ruska,“ dodal.

„V harmonické jednotě svobodných občanů, skutečné občanské společnosti a silného schopného demokratického státu vidím pevný základ pro rozvoj Ruska,“ uvedl Putin. „Zvláštní pozornost věnujeme podpoře tradičních rodinných hodnot,“ řekl také.

Nahrávám video
Záznam Putinovy inaugurace a komentář Davida Šťáhlavského
Zdroj: ČT24

Rusko podle něj čekají zásadní změny. „Úkoly, které před námi stojí, naléhavá rozhodnutí, která musíme přijmout, jsou bez přehánění historické. Určí osud státu na několik desetiletí dopředu,“ domnívá se staronový prezident.

„Potřebujeme pokrok ve všech sférách života. Jsem hluboce přesvědčený, že takový pokrok může poskytnout pouze svobodná společnost, která vnímá vše, co je nové a pokročilejší, a odmítá nespravedlnost, stagnaci, neproniknutelné ochranářství a byrokratickou zdechlinu,“ řekl v inauguračním projevu. Ruský prezident také uvedl, že Rusko si musí počínat energicky na mezinárodní scéně.

Rusko je silným, aktivním, vlivným účastníkem mezinárodního života. Bezpečnost a obranyschopnost země jsou spolehlivě zajištěny. Budeme i nadále věnovat těmto otázkám nezbytnou, neustálou pozornost.
Vladimir Putin

Země podle Putina potřebuje změny v ekonomické a technologické sféře, například zvýšit konkurenceschopnost. Ve středu pozornosti ale bude také kvalita života, blahobyt, bezpečnost a zdraví lidí, slíbil Putin. „Naším mezníkem je Rusko pro lidi, země možností seberealizace každého člověka,“ slíbil Putin.

Ceremonii ukončila přehlídka pluku prezidentské stráže a děkovná modlitba hlavy ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchy Kirilla v Blagoveščenském chrámu.

Letošní obřad byl skromnější, ale s více hosty

Podle redaktora Českého rozhlasu a bývalého zpravodaje v Rusku Davida Štáhlavského Putinův projev mnoho o dalším směřování Ruska neprozradil.

„Tradičně nenapověděl prakticky nic. Spíše ukázal, že politika Vladimira Putina je konzistentní v tom, že co lidé ztotožňují s Putinem pozitivního, tak to si připsal na svůj účet jako plus, například svébytnost, tradice a tak dále,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Jestliže Putin mluví o tom, že je potřeba najít novou cestu k modernizaci a takovým věcem, měl na to už osmnáct devatenáct let.
David Štáhlavský
redaktor a moderátor ČRo

„A všechno to, co se teprve bude muset udělat nebo se už dávno udělat mělo a lidem vadí, že to ještě hotové není, tak to pojal prezident Putin, jako by nastupoval vůbec poprvé, jako by to byl jeho první inaugurační projev,“ pokračoval Štáhlavský.

„Slyšeli jsme: je třeba modernizovat, hledat, zabránit protekcionismu. Ale Vladimir Putin je právě tím hlavním arbitrem ruského protekcionismu, na kterém stojí a padá celý systém, průmyslový i politický,“ dodal redaktor ČRo.

Samotné ceremonie spojené s inaugurací se od těch předchozích lišily. „Putin neprojel Moskvou ve svém velkém luxusním voze, ve své prezidentské limuzíně, projel pouze po chrámovém náměstí uvnitř Kremlu,“ podotkl zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas. Na rozdíl od předchozích let, kdy Putin využil zahraniční luxusní vozy, tentokrát hlavu státu vezla nová limuzína ruské výroby.

„Novinkou je i to, že bylo přítomno dvakrát více lidí než na přechozích inauguracích. Obřad sledovalo na pět tisíc lidí, mezi nimiž byli i ti, kteří mu pomáhali ve volebních štábech v nedávných volbách. Ze všech inaugurací byla tato patrně nejkratší,“ doplnil Karas.

Mezi významnými zahraničními hosty byl například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který nyní zasedá v dozorčí radě společnosti Nord Stream a ruského energetického koncernu Rosněfť. Internetové servery si všimly i přítomnosti amerického herce akčních filmů Stevena Seagala, kterému Putin předloni udělil ruské občanství.

Medvěděv zřejmě zůstane premiérem

S prezidentovou inaugurací je podle ruské ústavy spojeno odstoupení vlády. V čele té dosavadní stál šest let, tedy po celý Putinův mandát, Dmitrij Medveděv. Ruská média spekulovala o tom, že by Medvěděva mohl vystřídat někdo jiný, objevovalo se například jméno bývalého ministra financí Alexeje Kudrina.

Putin ale odpoledne oznánil, že do funkce předsedy vlády navrhuje i na další volební období Medveděva. Kandidáta musí schválit Státní duma (dolní komory ruského parlamentu), a poslanci by ho mohli posoudit už na svém úterním zasedání.

O takové variantě příštích událostí již hovořil již dříve také předseda dumy Vjačeslav Volodin. Vládní strana Jednotné Rusko, která má v parlamentu většinu, mezitím ujistila, že prezidentův návrh sněmovna nepochybně podpoří.

Medveděv už ohlásil, že hodlá za svého zástupce, prvního vicepremiéra, navrhnout dosavadního ministra financí Antona Siluanova. V čele rezortu financí by měl Siluanov i nadále zůstat.

V dosavadní vládě byl prvním vicepremiérem Igor Šuvalov. O jeho odchodu z vlády média spekulovala již několik měsíců. Vicepremiérem pro zbrojní průmysl se místo Dmitrije Rogozina má stát Jurij Borisov, dosavadní náměstek ministra obrany.

Nezvykle tvrdý zásah proti odpůrcům režimu

V sobotu se konaly v Rusku velké demonstrace namířené proti Putinovi. Jen v Moskvě bylo podle médií zadrženo 704 lidí, včetně opozičního předáka Alexeje Navalného, který demonstrace v téměř stovce ruských měst svolal. V Petrohradě bylo zadrženo 229 osob, v Čeljabinsku 163.

Policisté při zásazích používali slzný plyn a obušky a podle očitých svědků jim vypomáhali i kozáci, tedy polovojenské dobrovolnické organizace, které rozháněly demonstranty tradičními biči. Navalnyj a jeho stoupenci chtěli Putinovi před inaugurací protestem vzkázat, že nemůže Rusku vládnout jako car.

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa mladým protestujícím chybí perspektiva, ale demonstrace nejsou o tom, že by neměli co jíst – i když za posledních šest let blahobyt občanů Ruska klesl. V příštím funkčním období se chce Putin zasadit o zvýšení průměrného věku dožití, vyšší porodnost a zvýšení příjmů o pětinu. 

Putin ale začíná svůj další mandát za jiných okolností než ten předchozí, situace v zemi se za posledních šest let hodně změnila. „(Na začátku předchozího mandátu) to byla éra vysokých cen ropy, Rusko bylo členem G8, mluvilo se o velkém ekonomickém skoku,“ připomněl Soukup.

„Dneska je Rusko do určité míry politicky izolované, je pod sankcemi, ekonomika stagnuje a celá konstrukce zahraničních vztahů se dostala do slepé uličky. Za šest let se toho odehrálo hodně, vyplývá to z anexe Krymu a agrese na Ukrajině,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...