Zpravodaj ČT Karas: V očích běžných Rusů je Putin moderní člověk, který postavil zemi na nohy

Nahrávám video

Běžní Rusové vnímají prezidenta Vladimira Putina jako moderního člověka, který dokázal Rusko postavit sociálně, politicky i ekonomiky na nohy. V pořadu Interview ČT24 to uvedl novinář Miroslav Karas, který se příští rok vrací po roce a čtvrt jako zpravodaj ČT do Ruska. Západní sankce podle něj Putinovy stoupence stmelily – šéfa Kremlu obdivují za to, že neustoupil tlaku Západu a dokázal se postarat o svůj národ.

Karas, který teď strávil rok jako zpravodaj ČT v Polsku, překvapení nečeká. „Vracím se do Ruska, kde působí stejná vláda, kde působí stejný prezident a kde jsou stejné problémy jako poslední roky. Je to více méně stejné Rusko,“ podotkl novinář.

Jednou z největších událostí nadcházejícího roku bude bezpochyby volba prezidenta. Šéf Kremlu oficiálně oznámil svou kandidaturu relativně nedávno. Během tradiční tiskové konference sdělil, že se bude ucházet o prezidentský post z pozice nezávislého kandidáta, ovšem spoléhá na podporu stran včetně spřízněného Jednotného Ruska.

Podle Karase je situace jasná – otázkou zůstává pouze to, jak velkou bude mít Putin převahu. „Velmi reálný odhad je, že k volbám půjde něco málo přes polovinu lidí, Putinova podpora bude oscilovat kolem 65 procent. Ostatní kandidáti budou paběrkovat, pokud někdo dosáhne pěti, možná deseti procent, tak se bude považovat za velmi úspěšného politika,“ míní zpravodaj.

Putin k výhře nepotřebuje volební štáb, spoty ani debaty. „V očích ruských voličů je považován za nového Rusa. Gorbačova obviňují z rozpadu Sovětského svazu, Putinův předchůdce Jelcin nebyl příliš oblíbený. Putin považuje rozpad (SSSR) za jednu z nejhorších událostí, které potkaly ruský lid. Je to v očích běžných Rusů moderní člověk, který se dokáže postavit za svou zem, mluví srozumitelně a navrátil Rusům pocit hrdosti na svou zemi,“ vysvětluje Karas velkou oblibu, jíž se prezident těší v ruské společnosti.

Opozice bude mít o 50 procent méně než Putin, myslí si Karas

Ruská opozice je podle něj roztříštěná. Kandidovat nemůže její lídr Alexej Navalnyj, který o to chtěl usilovat, byl ale odsouzen za zpronevěru. Do boje půjde moderátorka nezávislé televizní stanice Dožď Xenija Sobčaková, podle Karase je ale jasné, že rozdíl mezi Putinem a jeho protivníky bude kolem 50 procent.

Rusové oceňují, že mají vůdce, který mluví velmi tvrdým a někdy i ostrým jazykem vůči Západu, a to se jim líbí.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

Zpravodaj hovořil v Interview ČT24 rovněž o důsledcích západních sankcí, které podle něj ruskou společnost netrápí. „Běžný Rus si pamatuje, co bylo špatně – jak bylo za války, jak bylo v období Sovětského svazu, kdy nebyl všeho dostatek. Když se budete v Rusku bavit s běžnými lidmi, tak vám řeknou, že vydrží všechno,“ poznamenal Karas.

Moskva v reakci zavedla protiopatření, jež se týkají hlavně dovozu potravin. Rusové pak začali dovážet z jiných zemí, jako je Egypt či Latinská Amerika. „Není tam nedostatek zboží, je jiné a pochází odjinud, jen nemá nálepku zemí, které na trh nesmějí,“ uvedl novinář.

Sám Putin nedávno připustil, že sankce měly na ruskou ekonomiku vliv, ale hospodářství se podle něj už z šoku oklepalo. V popularitě to prezidentovi neuškodilo. „Sankce stmelily lidi, kteří Putina podporují, protože ukázal, že nepodlehne nátlaku sankcí a dokáže se o národ postarat,“ podotkl Karas.

Sankce ale podle něj mají politický smysl vzhledem k ruskému angažmá v konfliktech, jako je ten na Ukrajině. „Rusko získalo Krym způsobem, který neodpovídá běžným standardům naší civilizace, respektive naší části světa. Krym anektovalo, okupuje ho, poslalo tam vojáky, k nimž se nedokázalo přiznat a po několika měsících byli odměněni řády a medailemi,“ připomněl Karas.

O mrtvých ruských vojácích se nyní nesmí mluvit a rodinám obětí je vyhrožováno. „(V Donbasu) je několik set kilometrů nekontrolované hranice mezi Ukrajinou a Ruskem, přes niž může procházet a projíždět kdokoli. Sám jsem byl svědkem, když jsem byl na ruské i ukrajinské straně hranice,“ prohlásil Karas. Představitelé samozvaných republik navíc jezdí na konzultace do Moskvy, doplnil zpravodaj.

Občas to vypadá jako ping pong, říká novinář o vztahu Putin–Trump

Pokud jde o vztah ruského prezidenta se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, Karas si myslí, že se ještě nevyjasnil a občas připomíná ping pong. Novinář nabyl dojmu, že oba státníci mluví spíš jen pro své publikum a navzájem se neposlouchají.

„Mnohdy sledujeme rozporuplné zprávy, které přicházejí jak z Kremlu, tak z Bílého domu. Jeden den mluví o tom, že je vše na dobré cestě a druhý den, že ne. Myslím, že vztahy se po nástupu Trumpa nijak dramaticky ani nezlepšily, ani nezhoršily. Asi je pravda, že Putin očekával větší vstřícnost od Trumpa, kterého v kampani jasně podporoval,“ podotkl Karas.

Ruský prezident ale nadále odmítá, že by jeho země zasahovala do loňských amerických prezidentských voleb, jak tvrdí americké tajné služby. Podle něj jde o samé lži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 1 hhodinou

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 2 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 3 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 6 hhodinami

Evropský pohled