Zpravodaj ČT Karas: Protiruské sankce stmelily Putinovy podporovatele
Jednou z největších událostí nadcházejícího roku bude bezpochyby volba prezidenta. Šéf Kremlu oficiálně oznámil svou kandidaturu relativně nedávno. Během tradiční tiskové konference sdělil, že se bude ucházet o prezidentský post z pozice nezávislého kandidáta, ovšem spoléhá na podporu stran včetně spřízněného Jednotného Ruska.
Podle Karase je situace jasná – otázkou zůstává pouze to, jak velkou bude mít Putin převahu. „Velmi reálný odhad je, že k volbám půjde něco málo přes polovinu lidí, Putinova podpora bude oscilovat kolem 65 procent. Ostatní kandidáti budou paběrkovat, pokud někdo dosáhne pěti, možná deseti procent, tak se bude považovat za velmi úspěšného politika,“ míní zpravodaj.
Putin k výhře nepotřebuje volební štáb, spoty ani debaty. „V očích ruských voličů je považován za nového Rusa. Gorbačova obviňují z rozpadu Sovětského svazu, Putinův předchůdce Jelcin nebyl příliš oblíbený. Putin považuje rozpad (SSSR) za jednu z nejhorších událostí, které potkaly ruský lid. Je to v očích běžných Rusů moderní člověk, který se dokáže postavit za svou zem, mluví srozumitelně a navrátil Rusům pocit hrdosti na svou zemi,“ vysvětluje Karas velkou oblibu, jíž se prezident těší v ruské společnosti.
Opozice bude mít o 50 procent méně než Putin, myslí si Karas
Ruská opozice je podle něj roztříštěná. Kandidovat nemůže její lídr Alexej Navalnyj, který o to chtěl usilovat, byl ale odsouzen za zpronevěru. Do boje půjde moderátorka nezávislé televizní stanice Dožď Xenija Sobčaková, podle Karase je ale jasné, že rozdíl mezi Putinem a jeho protivníky bude kolem 50 procent.
„Rusové oceňují, že mají vůdce, který mluví velmi tvrdým a někdy i ostrým jazykem vůči Západu, a to se jim líbí.“
Miroslav Karas
Zpravodaj hovořil v Interview ČT24 rovněž o důsledcích západních sankcí, které podle něj ruskou společnost netrápí. „Běžný Rus si pamatuje, co bylo špatně – jak bylo za války, jak bylo v období Sovětského svazu, kdy nebyl všeho dostatek. Když se budete v Rusku bavit s běžnými lidmi, tak vám řeknou, že vydrží všechno,“ poznamenal Karas.
Moskva v reakci zavedla protiopatření, jež se týkají hlavně dovozu potravin. Rusové pak začali dovážet z jiných zemí, jako je Egypt či Latinská Amerika. „Není tam nedostatek zboží, je jiné a pochází odjinud, jen nemá nálepku zemí, které na trh nesmějí,“ uvedl novinář.
Sankce ale podle něj mají politický smysl vzhledem k ruskému angažmá v konfliktech, jako je ten na Ukrajině. „Rusko získalo Krym způsobem, který neodpovídá běžným standardům naší civilizace, respektive naší části světa. Krym anektovalo, okupuje ho, poslalo tam vojáky, k nimž se nedokázalo přiznat a po několika měsících byli odměněni řády a medailemi,“ připomněl Karas.
O mrtvých ruských vojácích se nyní nesmí mluvit a rodinám obětí je vyhrožováno. „(V Donbasu) je několik set kilometrů nekontrolované hranice mezi Ukrajinou a Ruskem, přes niž může procházet a projíždět kdokoli. Sám jsem byl svědkem, když jsem byl na ruské i ukrajinské straně hranice,“ prohlásil Karas. Představitelé samozvaných republik navíc jezdí na konzultace do Moskvy, doplnil zpravodaj.
Občas to vypadá jako ping pong, říká novinář o vztahu Putin–Trump
Pokud jde o vztah ruského prezidenta se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, Karas si myslí, že se ještě nevyjasnil a občas připomíná ping pong. Novinář nabyl dojmu, že oba státníci mluví spíš jen pro své publikum a navzájem se neposlouchají.
„Mnohdy sledujeme rozporuplné zprávy, které přicházejí jak z Kremlu, tak z Bílého domu. Jeden den mluví o tom, že je vše na dobré cestě a druhý den, že ne. Myslím, že vztahy se po nástupu Trumpa nijak dramaticky ani nezlepšily, ani nezhoršily. Asi je pravda, že Putin očekával větší vstřícnost od Trumpa, kterého v kampani jasně podporoval,“ podotkl Karas.
Ruský prezident ale nadále odmítá, že by jeho země zasahovala do loňských amerických prezidentských voleb, jak tvrdí americké tajné služby. Podle něj jde o samé lži.