Šéf Kremlu Vladimir Putin půjde do březnových prezidentských voleb jako nezávislý kandidát. Oznámil to na tradiční bilanční tiskové konferenci. Rusko musí směřovat do budoucnosti, řekl v úvodu Putin. Následně se opřel do ruské opozice, která podle něj nemá reálný program. Sám by uvítal konkurenční politické prostředí. Připustil rovněž neblahý vliv západních sankcí na ruskou ekonomiku, která se ale podle něj teď uzdravuje.
Sankce nás zasáhly, ale šok už jsme překonali, řekl Putin na tradiční tiskové konferenci
Bilanční tisková konference Vladimira Putina (zdroj: ČT24)
Putin svou kandidaturu ohlásil nedávno, až nyní ale upřesnil, že bude kandidovat sám za sebe. Spoléhá přitom na podporu vládní strany Jednotné Rusko i dalších partají, ale také občanů.
„Rusko musí mířit do budoucnosti, musí to být moderní flexibilní politický systém, hospodářství musí být vybudováno na špičkových technologiích, měl by růst blahobyt lidí,“ odpověděl šéf Kremlu na dotaz, kam by svou zemi chtěl dále vést. Za klíčový považuje rozvoj infrastruktury, vzdělávání a zdravotní péče.
Putin udělal vše pro to, aby předvolební kampaň byla co nejkratší. Protože kdyby byla delší, možná by byl víc tázán na svou vizi budoucnosti – ale on žádnou nemá. Veškerá předsevzetí z minulého období se nenaplnila – Donbas nebyl dobyt, nenaplnila se ani vize euroasijského svazu.
GALERIE
Putin
Putin následně hovořil o slabé opozici v Rusku. „Nebudu si vychovávat vlastního konkurenta,“ konstatoval prezident s tím, že politické prostředí by ale mělo být konkurenční. Sám podle svých slov chce vyvážený politický systém.
„Je třeba navrhnout reálný program, kterému by lidé uvěřili. Doufám, že to u nás vznikne a čím dříve, tím lépe,“ podotkl Putin.
Putin je brilantní řečník, umí si poradit doslova s čímkoli. Do březnových voleb chce jít jako prezident mírotvorce. Ruští politologové říkají, že oproti roku 2014, kdy přišla anexe Krymu a kdy působil jako rezolutní vojevůdce, je teď situace zcela jiná.
Sankce měly vliv, připustil Putin
Ruská ekonomika roste, to je fakt, zdůraznil dále Putin. „Zažíváme oživení a uzdravení naší ekonomiky. Překonali jsme dva zjevné šoky – prudký pokles cen nosičů energií a dále vliv sankcí,“ upozornil prezident. Připomněl růst HDP o 1,6 procenta, růst průmyslové výroby či objemu exportu obilovin, který je podle Putina jeden z největších ve světě.
Protiruské sankce trvají od anexe Krymu a rozpoutání bojů na východě Ukrajiny. Ruská armáda v Donbasu není, jsou tam jen „jisté milice“, které jsou připraveny odrazit jakékoli útoky proti tomuto regionu, řekl Putin na bilančním brífinku. „Rusové a Ukrajinci jsou z mého pohledu jeden národ,“ prohlásil prezident.
Rusko se nechce nechat zatáhnout do závodů ve zbrojení, zdůraznil pak šéf Kremlu. USA už podle něj de facto odstoupily od mezinárodní smlouvy o raketách středního doletu. Američané navíc dávají do armády více peněz než Moskva, která jí chce v příštím roce věnovat 2,8 bilionu rublů, poznamenal ruský prezident s tím, že tato část nijak neohrozí vládní rozpočet.
Od žádných dohod odstupovat nehodláme. Slyšíme od Spojených států, že je to pro ně nevýhodné. Pokud Spojené státy opět budou jednostranně odstupovat od mezinárodních smluv, bude to špatné pro mezinárodní rovnováhu.
Putin se vyjádřil rovněž k obviněním týkajícím se údajných kontaktů mezi Trumpovými lidmi a Rusy během kampaně v USA. Podle ruského prezidenta jde o vymyšlená nařčení, za nimiž stojí Trumpova opozice. „Poškozují vnitropolitickou situaci v zemi, zbavují Trumpa možnosti věnovat se jeho práci,“ upozornil šéf Kremlu s tím, že setkání s velvyslanci považuje za běžnou praxi.
Normalizujme vztahy, vyzval Putin USA
Pokud jde o hodnocení Trumpa, podle Putina lze vypozorovat jasné úspěchy – třeba vzestup trhů, jenž hovoří o důvěře investorů. Ruský prezident volá po normalizaci vztahů s Washingtonem. USA a Rusko by spolu měly přestat „bojovat jako zvířata“, konstatovala hlava státu.
Podle Putina není jasné, zda si Trump zlepšení vztahů ještě přeje. Rád by společně bojoval proti globálnímu oteplování, případně společně postupoval i v otázce krize kolem KLDR. Rusko neuznává jaderný status Severní Koreje, zdůraznil šéf Kremlu. Zároveň obvinil Spojené státy, že k pokračování raketového a jaderného programu KLDR vyprovokovaly.
Zatímco USA cíle svého případného vojenského úderu proti KLDR přesně neznají, protiútok ze severu by skončil katastrofou, je přesvědčen Putin.
Ruský prezident následně obvinil Spojené státy, že ignorovaly ruské informace o přesunu syrských ozbrojenců do Iráku. Hlavním problémem při likvidaci teroristických hrozeb je nerovnost v regionu, řekl Putin. S problémem uprchlíků si Rusko samo neporadí, je třeba mezinárodní spolupráce. „Jsme připraveni se toho zúčastnit, ale jen jako součást obecného mezinárodního úsilí,“ konstatoval.
Dotaz položila i Putinova protikandidátka
K účasti na největší mediální show roku v Rusku, kterou Putin poprvé zorganizoval hned po svém prvním zvolení v roce 2001, se podle agentury RIA Novosti přihlásilo přes 1600 novinářů. Je mezi nimi i Putinova protikandidátka, známá televizní moderátorka Xenija Sobčaková, od níž se očekávaly nepříjemné otázky.
Nakonec jednu takovou položila, když zmínila Putinova možného protikandidáta a lídra opozice Alexeje Navalného. „Putin reagoval podrážděně, ale Sobčenková není nahodilou kandidátkou, je to Putinova kmotřenka. Existují tam obrovské rodinné vazby,“ upozornil komentátor Jefim Fištejn.
„Myslím si, že je to velmi pečlivě zrežírované, ovšem včetně těch nepříjemných otázek, aby tiskovka budila důvěru, že to není jenom komedie,“ podotkl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. Více méně to podle něj probíhá tak, že novináři předloží otázky předem a Putin si vybere, na které bude odpovídat.
Přímo Sobčakovou Putinův mluvčí Dmitrij Peskov „přátelsky“ varoval, aby na sebe během tiskové konference nestrhávala pozornost a nedělala si z ní předvolební kampaň, dodal Dvořák.
Tisková konference tradičně trvá kolem čtyř hodin a letošní rok nebude nejspíš výjimkou. Loni trvala tři hodiny 50 minut, rekord drží rok 2008, kdy Putin hovořil s novináři čtyři hodiny 40 minut.